Zhruba prvních pět dní domácí karantény mu bylo docela dobře. Pátý den se ale objevily první příznaky. Stoupla mu teplota, měl zimnici a až dávivý kašel. Další den měl horečku 38,7. Silný kašel neustupoval, bolelo ho celé tělo a špatně se mu spalo. Sedmý den prospal skoro celý. Že jde o britskou mutaci koronaviru zjistily testy.
„Měl jsem pořád horečku, vyspal jsem se až po dvou Ibalginech. Z polospánku mě budily akorát záchvaty silného suchého kašle. Devátý den jsem měl teplotu přes 39 stupňů, pořád jsem hodně kašlal a byl jsem vyděšený z pocitu ztráty dechu. Dostal jsem pulzní oxymetr, co mi z prstu měří okysličení krve, takže člověk pozná, kdy mu to hodně klesá a musí hned do nemocnice. To mě uklidnilo,“ popisuje Jakub Janda.
Pulzním oxymetrem, který dostal od kamaráda po covidu a je běžně dostupný, si každou hodinu měřil míru okysličování krve. Největší strach měl z toho, že nepozná chvíli, kdy je situace kritická a měl by si zavolat pomoc, protože pořád kašlal.
„Díky tomuto měření jsem byl klidnější. Věděl jsem, že náhlý pokles okysličování krve včas chytím a stihnu se nechat hospitalizovat,“ popisuje Janda, který byl desátý den v karanténě úplně vyčerpaný. Skoro nezvládl vstát z postele a kašel nepolevoval. Vysoká horečka neustupovala ještě čtyři dny. První úlevu cítil až po čtrnácti dnech v karanténě, devátý den po prvních příznacích.
„Tehdy mi teplota spadla na 37,3. Pořád jsem sice měl záchvaty kašle, ale už jsem neměl pocit dušení se. Den poté už jsem byl bez teploty, lehce jsem pokašlával a poprvé jsem se normálně najedl,“ popisuje začátek rekonvalescence třicetiletý Janda.
„Mám obrovský respekt před zdravotníky, kteří jsou hrdiny dnešní doby. Měl jsem nakonec docela mírný průběh, nepotřeboval jsem hospitalizaci, díkybohu. Strach jsem měl ale veliký. I na základě této osobní zkušenosti se opravdu hodně bojím o blízké lidi,“ dodává.
Aktuálně hospitalizovaných pacientů s covid-19 je 8 162, z toho je 1 661 v těžkém stavu. Podle dat ale stále nejvíce přibývá hospitalizovaných nad 75 let. Zkušenosti s nemocí covid-19 mají však stále mladší ročníky. Při počátku pandemie končili v nemocnicích především starší lidé, kteří měli také zpravidla další, přidruženou nemoc. Dnes jsou na lůžkách intenzivní péče i pacienti kolem 50 let.
„Mezi pacienty ve vážném stavu máme nyní i mladší, narozené v letech 1972–1976. Mají velmi těžce postižené plíce. V posledních dvou týdnech u nás bohužel boj s covidem prohrálo i několik lidí ve věku kolem 50 let,“ popsala situaci například mluvčí nemocnice v Karviné-Ráji Věra Murínová.
