Koronavirus bude české školství řešit ještě dlouho. Dopady chybějící prezenční výuky se podle výzkumů podepisují na motivaci k učení i sociálních kontaktech dětí. Epidemie zvýraznila rozdíly mezi dětmi a podle analytika EDUin Karla Garguláka je potřeba cíleného doučování.
„Kromě otevření škol by se měly investovat desítky, stovky milionů korun do programů na doučování dětí, které to potřebují. Propojit školy, pedagogické fakulty, zájmové organizace a další tak, aby koordinovaně pomohly žákům dohnat skoro roční výpadek prezenční výuky,“ vysvětlil.
Ministerstvo školství nedávno oznámilo, že uvažují o několika variantách podpory letních doučovacích kempů pro děti. Definitivní podobu chtějí zveřejnit až v březnu. Pouze doučovací kempy podle Garguláka nestačí, protože by na ně pravděpodobně stejně chodili ti, kdo je tolik nepotřebují.
Doučovací kempy jsou málo
Pro srovnání rozdílů mezi žáky uvažuje ministerstvo školství o dvou přístupech. Resort chce podle náměstka Jaromíra Berana začít s indexováním potřebných škol.
„Nejen podle parametru žáků, kteří využívají obědy zdarma, ale i na souboru indikátorů, díky kterým bychom dokázali rozpoznat školy, které opravdu mají problémy, mají je dlouhodobě a trvale,“ řekl náměstek. „Druhý aspekt je doučování žáků, které bychom cílili podle té identifikace na úrovni škol. Chceme metodicky doporučovat školám, jak takové žáky najít a jak jim v doučování pomoci,“ dodal Jaromír Beran.
Budete zařizovat dětem doučování během letních prázdnin?
Resort by měl zajistit doučování a podobné aktivity, které by pak školám navrhly podle možností rodin. „Mohlo by jít o lekce o víkendech, v odpoledních hodinách, na internetu nebo i dopoledne na úkor některých předmětů ve škole,“ řekl programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Nesystémová příprava učitelů
Podle analýzy společnosti EDUin také vláda nemá v současné době připravený jasný plán, který by nerovnosti ve vzdělání mezi dětmi vyrovnal. Při výuce na dálku neměl každý stejné podmínky, proto se rozdíly zvětšily. Kromě co možná nejrychlejšího návratu dětí do škol je tak podle analytiků společnosti třeba nastavit systém podpory slabších žáků.
Pětidílná analýza se věnuje oblasti digitálních technologií ve školách, způsobům testování, centralizovanému školství, odbornému vzdělávání či přípravě budoucích učitelů. Té se strategické dokumenty věnují přes dvacet let, ale systémově se zatím nic nevyřešilo.
„Ministerstvo školství se své role regulátora v tomto případě chopilo spíše opatrně a to, jak bude učitelská příprava konkrétně vypadat je primárně v rukou pedagogických fakult a fakult připravujících učitele,” upozorňuje Karel Gargulák.
