Mýty okolo koronaviru se šíří světem stejně jako virus samotný. Nejzásadnější jsou podle ministra Prymuly dva, a to fámy o umělém vytvoření koronaviru v laboratoři a popírání toho, že existuje.
„Virus s vysokou mírou pravděpodobnosti unikl z laboratoře. Jenže ne proto, že by v ní byl nějakým způsobem modifikován. Pracovalo se s ním jako v každé běžné laboratoři. Kolem toho se rozvířila celá řada diskuzí a konspiračních teorií. Mnohem pravděpodobnější je, že se virus skutečně vyskytl přirozeně a v laboratoři se s ním pouze pracovalo,“ řekl ministr ve videu na svém twitterovém účtu.
Řada lidí nerozumí tomu, proč jsem vydal opatření omezující zpěv a chod hospod. Pokusím se vysvětlit. https://t.co/uhglRIftmX
Současně okomentoval také fakt, že se ve veřejném prostoru ke koronaviru vyjadřuje celá řada lidí – od laiků k odborníkům. Podle Prymuly jde o jednu z největších tragédií současnosti, protože se pak obyčejný člověk nevyzná v tom, co je a co není pravda. Za renomované zdroje informací považuje americkou CDC nebo Robert Koch Institut. Prymula také vzkázal, že roušky jsou účinné a potřebné.
„Čistě mechanicky roušky ovlivňují proud vydechovaného vzduchu a mají význam, pokud je nosí všichni. Je jasné, že naše textilní roušky nemají účinnost v prostředí plném koronaviru. Ale pokud limitujeme vydechování, případně vykašlávání částic, tak nás z 50 až 80 procent chrání. A to je podle mě vysoké procento,“ dodal ministr.
Zákaz zpěvu a neúčinný remdesivir ze zprávy WHO
Jedním z nejkontroverznějších opatření byl zákaz zpěvu. A to jak v koncertních sálech, tak ve školách. „Pokud budeme zpívat třeba karaoke nebo ve sboru, nakažení hrozí velmi rychle. Je to jedna z nejzávažnějších aktivit. Při zpívání se uvolňuje ohromné množství viru,“ vysvětlil Prymula, který také obhajoval apel na pití alkoholu. „Je to spíše doprovodná záležitost. Pod vlivem alkoholu ztrácíme běžné návyky a nehledíme na to, jakých předmětů se dotýkáme, nebo jestli jsme ve větší blízkosti s někým rizikovým, než máme být,“ dodal ministr.
Příští týden nebude podle ministra tak kritický, jako následují dva týdny po něm. Připomněl ale, že se v Česku podařilo výrazně zvýšit lůžkovou kapacitu. Problémem je spíš chybějící personál, kdy roste počet nakažených mezi zdravotníky, kterých evidují přes šest tisíc.
V druhé polovině týdne Světová zdravotnická organizace po klinických testech prohlásila, že remdesivir má jen malé, nebo žádné účinky u pacientů s covid-19. Zpráva Prymulu překvapila. K obdobným závěrům studie WHO došla i u látek hydroxychlorochin, lopinavir a interferon beta.
PŘEHLEDNĚ: Nové zákazy a omezení. Co musíme dodržovat od 14. října |
Studie k remdesiviru byla podle Prymuly provedena na poměrně velkém počtu pacientů, zhruba 11 tisících. V Česku výzkum ke studii nebyl. Závěry považuje ministr za překvapivé.
„Zpráva znamená, že vysoká účinnost tohoto preparátu nebyla potvrzena a dokonce se dá říci, že jeho účinnost je poměrně malá. Když se podíváme do českých informačních zdrojů, tak tady jsou názory, že remdesivir má význam, nicméně pouze u lehčích případů. V podstatě brání přechodu nemoci do závažnějších forem,“ řekl ministr Prymula v krátkém videu.
WHO tvrdí, že lék výrazně nesnižuje délku hospitalizace a neovlivňuje šanci na přežití. Podle výrobce remdesiviru, americké společnosti Gilead, nejsou data z klinických testů WHO v souladu s předchozími údaji. Klinické testy probíhaly půl roku a uskutečnily se ve 30 zemích. Česko v seznamu není.
Chrání před intenzivní péčí
Vedoucí lékař Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Balík remdesivir hájí. Podle něj v současné době nejvíc pomáhá hospitalizovaným s lehčím průběhem covidu-19, aby se jejich stav nezhoršil a nebyla tak nutná intenzivní péče. K výsledkům klinických testů WHO se podrobněji vyjadřovat nechtěl.
Studie WHO zpochybnila účinek remdesiviru na covid. Český lékař oponuje |
„Naše zkušenosti jsou ale takové, že při dodržení specifických indikačních podmínek lék funguje. Dokonce jsem přesvědčen, že mnoho pacientů ochránil před přechodem na intenzivní péči,“ řekl vedoucí lékař oddělení KARIM v pražské Všeobecné fakultní nemocnici Martin Balík.
Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebudou mít výsledky studie na povolení užívání léku v Česku žádný vliv.
„Obecně lze říci, že veškeré tyto údaje hodnotí Evropská agentura pro léčivé přípravky v rámci podmínečné registrace, která byla remdesiviru udělena,“ odpověděla mluvčí SÚKLu Barbora Peterová.
