Onkologickou diagnózu si v Česku ročně vyslechne zhruba 100 tisíc lidí, každoročně na ni zemře 28 tisíc lidí. Lékaři sice pravidelně upozorňují na včasný záchyt onemocnění, pacienti pak ale často sami bloudí zdravotním systémem a včas se nedostanou k potřebným vyšetřením a léčbě.
To by mohli změnit noví koordinátoři péče, kteří budou od ledna 2026 ve všech Komplexních onkologických centrech (KOC). Jejich úkolem bude spolupracovat s pacientem a koordinovat jednotlivá vyšetření. Od nového roku bude tato pozice podmínkou pro získání reakreditace každého takového centra.
Podle místopředsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů (HOP) Michaely Tůmové půjde o klíčového člověka pro provázení pacienta zdravotním systémem. Jeho role bude důležitá především u takových diagnóz, které rychle postupují, jako například karcinom plic, prsu či slinivky.
Screeningy rakoviny využívá jen 60 procent lidí. Nová kampaň cílí na prevenci |
„Zavedení koordinátora péče do každého KOC je milníkem, který pacientům významně pomůže napřímit jejich cestu systémem a zrychlit přístup k diagnostice a léčbě,“ říká Tůmová. „Dívali jsme se, jak to vypadá mimo velká města, v regionech, kde dosažitelnost péče není úplně jednoduchá,“ říká Tůmová a upozorňuje, že zdlouhavé bloudění systémem může být pro pacienta i smrtelné.
„Je tu někdo, kdo vezme toho pacienta za ruku a provede ho celým systémem. Máme skvělá komplexní i regionální centra i odborníky, ale málokdy se stává, že se pacient dostane včas na správná místa,“ vysvětluje Nikol Pazderová, manažerka projektu Bellis, který v HOP zastupuje ženy s rakovinou prsu.
Pro práci koordinátora není podmínkou zdravotnické vzdělání. Podle Marka Rybáře z Odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví je to proto, aby se šetřily stávající zdravotnické kapacity, které v systému jsou.
Měli velké nádory i metastázy. Novou šanci dala „nevyléčitelným“ terapie na míru |
„Je potřeba hlavně zabrat v počátečních fázích, kdy s onemocněním jde něco lépe dělat,“ upozorňuje Rybář. „Nemá to být člověk s papírem a telefonem, ale člověk, který na to má celý systém,“ vysvětluje práci koordinátorů. V některých nemocnicích se začínají testovat také koordinační softwary, který by celý proces ještě víc zjednodušily. Do budoucna by podle Rybáře mohla pomoci také umělá inteligence.
Rybář zároveň upozornil na to, že pokud je blízko KOC zařízení, které má kratší čekací lhůtu na požadované vyšetření, nesmí dané centrum pacienta takzvaně držet u sebe. V takovém případě by jej koordinátor měl odkázat právě na zařízení s kratším termínem.
Nové centrum nabídne pomoc i terapie
Od ledna příštího roku by se v Tyršově domě na pražské Malé Straně mělo otevřít nové Centrum HOP, které nabídne pomoc pacientům napříč diagnózami. Zaměří se na předávání potřebných informací i psychologickou, sociální a právní podporu. Pomoc tu mohou vyhledat nejen pacienti, ale také jejich rodiny a blízcí, k dispozici jim budou i terapie.
Boj proti nádoru prsu vedlo v Česku už sto tisíc žen. Nyní podlehne každá desátá |
Na stejném místě už od října běží pilotní program organizace Bellis. Centrum mohou navštěvovat ženy s rakovinou prsu. Podle Pazderové je otevřené každý čtvrtek, jeho pomoc v prvním měsíci fungování zatím vyhledalo téměř 60 žen.
Podle předsedkyně spolku Amelie Šárky Slavíkové je také potřeba se zaměřit na sociální dopady onkologických onemocnění. Často se například setkává s kombinací nemoci, hypotéky a rozvodu, a to hlavně u žen.
„Aktuální změny v sociálním systému, například takzvaná superdávka, jsou složité i pro zdravé občany, tím spíš pro onkologicky nemocné a jejich rodiny,“ vysvětluje Slavíková ze spolku Amelie, který se zaměřuje především na psychosociální péči pro onkologické pacienty. Běžnou součástí onkologické péče by podle ní měla být také psychosociální pomoc.
Slavíková doporučuje lidem například vytvářet finanční rezervy pro zátěžové situace dokud to je možné. Dobré je podle ní také neodkládat zdravotní problémy a komunikovat včas s lékařem.
