Zákon totiž přímo zakazuje používat nepovolená paliva (čím topit, určuje výrobce kotle, který musí garantovat limity emisí), či dokonce spalovat odpad. Podle odhadů je to však v Česku na rozdíl od západní Evropy poměrně běžné.
„Dodržování povinností spojených s provozem kotlů v domácnostech je v současnosti obtížně vynutitelné, protože nelze zajistit důkazy o tom, že při něm dochází k porušování zákona,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO tak chystá příští rok předložit vládě k diskusi zákon, který kontrolorům umožní vstoupit na soukromé území. Podobný návrh přitom už před lety vláda řešila. Tehdy jej smetla, protože upřednostnila ochranu domovní svobody.
Ministerstvo si však dalo vypracovat právní analýzu, podle níž je možné právo na ochranu soukromí „prolomit“ právem na ochranu zdraví a na příznivé životní prostředí, která jsou rovněž součástí Listiny základních práv a svobod. „Není totiž pochyb, že emise znečišťujících látek překračující stanovenou míru mají na lidské zdraví negativní vliv,“ vysvětluje postup resortu mluvčí Roubíčková.
V Česku je přes 660 tisíc domácností, které jsou stále ještě vytápěny pomocí spalování pevných paliv. A až ve čtyřech pětinách kotlů lze kvůli ručnímu přikládání pálit i odpad. Právě jeho spalování je přitom zdrojem značných emisí látek znečišťujících ovzduší a těžkých kovů. Podle lékařů jsou větším zdravotním rizikem i kvůli nízké výšce komínů, z nichž se kouř rozptýlí do blízkého okolí a zamoří jej.
