Konsorcium zastřešující 18 nevládních organizací pracujících s migranty to uvedlo na svém webu. Ve výzvě uvádí, že by oprávnění uprchlíci měli mít možnost dostat se do zemí EU legálně a požádat v nich o útočiště. Zabránilo by se tak obchodu při pašování lidí i úmrtím na nebezpečné cestě.
Uprchlická krizeŽENY: Na kamiony v Calais naskakují i těhotné BĚLÁ: Proč se bouří uprchlíci v českém táboře? PSYCHOLOG: Za strach z uprchlíků může i komunismus DŽUNGLE: Tábor se postupně mění v městečko VERBEŽ A SVOLOČ: Jak Češi diskutují o migrantech NIGER: Z pašeráků lidí jsou boháči PERSKÝ ZÁLIV: Šejkové uprchlíky nechtějí, peníze posílají PRŮZKUM: Tři Češi proti na jednoho pro KOMENTÁŘ: Proč se bojíme uprchlíků? DOHODA: Evropa si rozdělí 40 tisíc uprchlíků REPORTÁŽ: Calais je pro někoho peklo, pro jiné ráj |
„Uprchlíkem se nelze stát tak, že se k tomu daná osoba rozhodne. Je potřeba splňovat kritéria. Ekonomický migrant nemůže předstírat, že je uprchlík,“ zdůraznili zástupci organizací. Pronásledovaní mohou žádat v ČR o azyl či o dočasnou ochranu. Podle zástupců nevládních organizací by měla ale také důsledně fungovat návratová politika pro ekonomické migranty, které Evropa nepřijme.
„Většina uprchlíků nemá možnost zajistit si cestovní dokumenty, které by jim umožnily legálně přicestovat. Zastupitelské úřady v zemích konfliktu nefungují,“ podotkli členové konsorcia. Podle nich by ambasády evropských států mohly vydávat potřebným humanitární víza. Rozšířit by se mohla i možnost slučování rodin. Lidé by se mohli dostat do zemí, kde už žijí jejich příbuzní.
Na vyřízení dokladů nemají čas, tvrdí neziskovky
Uprchlíci by také neměli být trestáni za to, že ze své vlasti utekli bez řádných dokladů. „Uprchlíci často opouštějí zemi za dramatických okolností, které jim neumožňují vyřídit si legálně vstupní dokumenty,“ zdůraznilo konsorcium. Podle něj ženevská konvence trestat uprchlíky za nelegální vstup zakazuje. Žadatelé o azyl končívají ve speciálních uzavřených zařízeních. Po zadržení dostanou záznam do databáze, nemohou pak několik let žádat o víza v ČR či v jiném státě EU.
V EU platí takzvané dublinské nařízení. Podle něj země zadržené uprchlíky vracejí do státu, přes který do EU vstoupili a v němž požádali o azyl. Podle konsorcia by se měla pravidla přehodnotit. Hraniční státy totiž čelí velkému náporu a nezvládají ho. „Je neudržitelné, aby země jako Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Itálie, Malta měly dlouhodobě řádově o desetitisíce více žadatelů o mezinárodní ochranu, než má ČR,“ uvedlo konsorcium.
ČR prý nedodržuje ani zákaz navrácení ze svého letiště. Pokud uprchlíci přiletí s platným vízem a chtějí požádat o azyl, cizinecká policie jim podle konsorcia odepírá vstup na české území.
S integrací by se mělo začít dřív
Podle nevládních organizací by se navrch s integrací uprchlíků mělo začít už v době, kdy čekají na vyřízení azylu či ochrany, ne až po udělení. Měli by se hned začít učit česky a připravovat případně na budoucí práci, i když se pak třeba vrátí zpět do vlasti. „Naše podněty čerpáme z přímé práce s žadateli o mezinárodní ochranu a osobami s udělenou mezinárodní ochranou,“ dodává konsorcium.
Stát si v Havířově pronajal byty pro uprchlíky, azylová centra jsou plná |
„Apelujeme také na všechny obyvatele ČR, kterým není situace uprchlíků lhostejná, aby nemlčeli a veřejně jasně odsoudili rasistické a xenofobní projevy,“ uvádí konsorcium. Na podporu navrhovaných změn spustilo i internetovou petici, k úterní 14. hodině v ní získalo na dvacet podpisů. „Výzvu se seznamem všech institucí a jednotlivců, kteří kampaň podpořili, předáme vládě ČR a představitelům EU,“ uvádí za konsorcium na petičním webu Eva Dohnalová.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) loni počet uprchlíků dosáhl 59,5 milionu. Jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři miliony lidí, na 900 000 lidí uprchlo po vypuknutí konfliktu z Ukrajiny. Česká vláda schválila, že ČR do konce roku 2017 přijme 1 500 uprchlíků. Jejich postavení upravuje Ženevská konvence z roku 1951. Jsou to lidé, jimž hrozí v jejich zemi pronásledování kvůli rase, národnosti, náboženství či politickým názorům.
