ilustrační snímek | foto: Adolf Horsinka

I dnes stačí málo a můžeme o svobodu snadno přijít, varovala Vašáryová

  • 191
„Naděje je to nejdůležitější, co nikdy nemůžeme ztratit. Ať se děje cokoliv, ať vám říkají cokoliv, ať vám vymývají mozky, nikdy neztraťte naději na svobodu,“ řekla Magda Vašáryová na konferenci Evropa bez železné opony, kterou pořádá Český rozhlas Plus. Dalšími hosty byli například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo exprezident Václav Klaus.

Bývalá slovenská diplomatka a politička Magda Vašáryová sklidila od publika během svého projevu o naději několikrát potlesk. „V roce 1989 se nám zdálo, že se nám otvírá svět. Měli jsme pocit, že si naše generace už nikdy nenechá zlomit vaz. Naděje je to nejdůležitější,“ řekla Vašáryová. 

Fotogalerie

Vašáryová také zavzpomínala na listopadové dění 1989. „Jako čtyřicetiletá jsem stála na náměstí v Bratislavě 21. listopadu 1989 a asi pro 120 lidí jsem četla první vyhlášení o tom, že chceme žít ve svobodě. Dívala jsem se na odstřelovače na budovách, kteří na mě mířili ostře nabitými zbraněmi. Byli jsme zbaveni strachu i loajality,“ dodala.

„I dnes se to může změnit za 48 hodin, i dnes můžete ztratit svobodu cestování apod. Nestane se to, pokud půjdete volit, a ne ty politiky, kteří mají jamky v lících nebo rozdávají peníze jako v Polsku. Dnes i předtím mohla změna kdykoliv nastoupit,“ míní Vašáryová.

Vašáryová nejen vzpomínala, ale také apelovala na ženy, aby za rovnost bojovaly. „Musíme převzít zodpovědnost a přestat se cítit být menšinou,“ zakončila. 

Vzpoura ducha

„Václav Havel pro mě znamená mravnost,“ vzpomínal v úvodu svého projevu Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, na Václava Havla a jeho etický a morální rozměr, který byl důležitou součástí přerodu společnosti před třiceti lety. „V mojí zemi se odkaz Havla obrací v opak. Slova jako havloid, sluníčkář či pravdoláskař nezasklívají svůj pejorativní náboj,“ pokračoval. 

„Troufnu si smělou myšlenku. V Polsku, Maďarsku, NDR a dalších zemí šlo v roce 1989 o vzpouru žaludků, lidi vyhnal do ulic hlad. Československo si dokázalo tehdy udržet ještě dobré materiální podmínky díky své průmyslové vyspělosti. Protesty tady nebyly vzpourou žaludku, ale vzpourou ducha. Chtěli, aby jim byla navrácena důstojnost,“ sdělil Rychetský.

Podle předsedy Ústavního soudu má velká část populace pocit, že jí politická reprezentace nerozumí a její zájmy nehájí. „Nezanedbatelná část národa prožila za třicet let života zklamání. Vznikly propastné sociální rozdíly. Téměř milion českých občanů je v exekuci, máme 69 tisíc bezdomovců. Mnoha politickým stranám tato skutečnost unikla,“ uvedl. 

Rychetský upozornil na výskyt nacionalismu, který se objevuje i v Česku „Žádný politik si už nedovolí říct, že by podpořil přijetí uprchlíků. Na základě nacionalismu vznikly nové politické subjekty, ale i tradiční strany se zdiskreditovaly tím, že toto částečně přijaly,“ míní Rychetský. 

Svůj projev Rychetský zakončil slovy Václava Havla: „Vše nasvědčuje tomu, že se nesmíme bát, snít o zdánlivě nemožném, chceme-li, aby se zdánlivě nemožné, stalo skutkem. Bez snění o lepší Evropě nikdy lepší Evropu nevybudujeme.“

Klaus se obává genderismu

Dalším hostem na konferenci Českého rozhlasu byl i bývalý český prezident Václava Klaus. Podle něj nám dnes komunismus nehrozí, hrozí ale jiné nebezpečné ismy, například genderismus či enviromentalismus. „Genderismus, enviromentalismus a tradicionalismus, jsou nebezpečné ideologie, které na západě Evropy vítězí,“ uvedl Klaus. Označil je za druhá nebezpečí, tím prvním byl podle něj komunismus. 

„Naše země akceptuje takové nesmysly, jako je klimatická nouze, že švédská školačka bude stávkovat a mluvit na Valném shromáždění OSN, že nám vše bude zakazováno kvůli boji s takzvanou uhlíkovou stopou,“ řekl bývalý český prezident, premiér a ministr financí Václav Klaus.

11.listopadu 2019 v 11:13, příspěvek archivován: 11.listopadu 2019 v 11:40

“A o to bych chtěla vás, mladou generaci, poprosit. Ať už vám říkají cokoliv, ať už vám vymývají mozky čímkoliv, neztraťte naději.” “Naše svědomí musí dohnat náš rozum.” Magda Vášáryová na #konferencePlus #30letsvobody https://t.co/7L35BFDFDs

Žantovský: Havel se nevzdal

Promluvil také ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Havel podle něho nepřestal snít o svobodě, toleranci a o svobodné zemi. Byl výjimečný nejen statečností, ale také pokorou. Snášel příkoří, křivdy a status občana druhé kategorie bez hněvu a nenávisti. Nelze říct, že trpěl nejvíc, ale nepodlehl, nevzdal se a nezatrpkl,“ myslí si Žantovský. 

Šéfredaktor polského listu Gazeta Wyborcza Adam Michnik kritizoval směr, kterým se ubírá současné Polsko. „Vládnoucí hnutí Právo a spravedlnosti je vtip, protože oni svobodu a spravedlnost nedodržují. Toto hnutí mění právní stát ve stát plný korupce. Stát, kde státní zastupitelství, soudy a policie jsou v rukách vládnoucí stran. Promarnili jsme důvěru, kterou jsme v roce 1989 získali. Máme Orbána, Kaczynského, Erdogana, Putina a Bolsonara, všichni dohromady poukazují na něco, čemu se musíme postavit. Otázkou je, jestli to zvládneme,“ řekl Michnik. 

Jedním z dalších řečníků byl maďarský europoslanec, spoluzakladatel hnutí Fidez a blízký spolupracovník Viktora Orbána Tamáš Deutsch. „Před 30 lety bylo strašidlo komunismu vyhnáno navždy. Ne díky údajné politice Gorbačova, ale jednoznačně odvahou středoevropanů. Tak se k nám svoboda dostala. Nastala doba, abychom řekli otevřeně s odvahou řekli: Evropa se buď stane střední Evropou, nebo selže. My středoevropané chápeme, co Evropa a být Evropanem skutečně znamená,“ promluvil Deutsch.

Návrat k nacionalismu

V dalším diskuzním panelu spolu diskutovali bývalá disidentka Ivanka Lefeuvre, profesor práva Jiří Přibáň, Jacques Rupnik, politolog na College of Europe a bývalý poradce Václava Havla a bývalý ministr několika slovenských vlád Milan Kňažko. 

11.listopadu 2019 v 14:41, příspěvek archivován: 11.listopadu 2019 v 14:54

Panelová diskuze: Ivanka Lefeuvre, Jiří Přibáň, Jacques Rupnik, Milan Kňažko. #konferencePlus https://t.co/L1xUvYf7Nb

Podle Přibáně v sobě nemají středoevropské národy ještě zakořeněnou svobodu, což ukázala právě migrační krize. Střední Evropě se podle něj zachovala během migrační krize ne podle principu svobody, ale podle principu strachu.

„Nechápu jak je možné, že když někdo požaduje rovnost pro muže a ženy, je označen za neomarxistu. Je povinností politiků mírnit nerovnosti a vytvářet rovné příležitosti, abychom si mohli být rovni příležitosti a šancemi,“ řekl dále Přibáň. 

„Jako bychom z té Evropy chtěli někam jinam. Je hodně příčin, i tu demokracii u nás spíš předstíráme. Je tu populismus, korupce, nacionalismus, které z demokracie ohlodávají to nejpodstatnější. Je potřeba začít ty problémy řešit, dokud je čas,“ varoval ve své řeči Kňažko.