Trestný čin příživnictví byl jednou ze specialit komunistické justice od druhé poloviny padesátých let minulého století. Za příživnictví mohli být stíháni ti, kteří se soustavně vyhýbali práci a nechávali se někým vydržovat, nebo si prostředky k obživě opatřovali jiným nekalým způsobem. Trestný čin příživnictví byl zrušen až v polovině roku 1990, několik měsíců po pádu komunistického režimu.
Podolec ve svém vystoupení na konferenci zmínil i trestný čin opuštění republiky, kterého se mohli dopustit občané bývalého Československa, kteří se snažili dostat do svobodného světa odděleného ostnatými dráty a hlídaného pohraničníky se samopaly a hlídacími psy. Po komunistickém převratu v únoru 1948 hrozilo za pokus o neoprávněné opuštění území republiky a neuposlechnutí výzvy k návratu pětileté vězení.
„Co je klíčové v komunistické justici, je předběžná cenzura v myslích jednotlivých aktérů,“ řekl na konferenci předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Represe proti odpůrcům komunistického režimu podle něj posilovala pocit jeho relativní věčnosti.
A popsal jak má podle něj fungovat justice v demokratické společnosti. „Justice má být nerepresivní, slušná, laskavá,“ tvrdí Šimka.
Selektivně se vykládat zákon podle toho, kdo páchá trestný čin, řekl Nedvědický
Náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický řekl, že v komunistickém režimu platilo, že nic není takové, jak to vypadá.
Mluvil i o posuzování třídního původu soudy v 50. a 60. letech. Citoval třeba ze zdůvodnění jednoho z rozsudků, že v případech, kdy se kulak podílí na trestném činu, nelze udělit podmíněný trest. „Selektivně se vykládal zákon podle toho, kdo páchá trestný čin,“ řekl Nedvědický.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS řekl, že je důležité, aby soudy nebyly pouhým slouhou vládnoucí moci. „Naší snahou je dělat všechno pro to, aby tomu dnes tak nebylo,“ uvedl šéf horní komory parlamentu. „Byl bych velmi rád, kdyby se z rozhodování soudů neztrácel selský rozum,“ řekl také Vystrčil.
