Konference se zúčastnil například náměstek ministra pro obrannou politiku a strategii, vedoucí divize pro evropské mírové zařízení, český a švédský ředitel obranné politiky či vedoucí odboru bezpečnostní a obranné politiky a mnoho dalších.
Strategický kompas představuje novou bezpečnostní a obrannou strategii, která se zaměřuje na oblast krizového řízení. Hlavním důvodem jeho přijetí je rychlejší a aktivnější reakce na měnící se bezpečnostní prostředí. Cílem je čelit novým hrozbám.
Invaze ruských vojsk na Ukrajinu ukázala potřebu vzájemné spolupráce zemí. Nepředvídatelná nestabilita sousedství EU si proto žádá flexibilní a inovativní přístup.
Strategický kompasPrvní čistě bezpečnostní a obranná strategie EU, která stanovuje konkrétně kroky se záměrem posílení odolnosti. Strategický kompas byl schválený během března letošního roku a je výsledkem spolupráce unijních zemí o posílení bezpečnosti a obrany EU. Kompas byl přijat tedy v době, kdy je potřeba posilovat nástroj pro řešení krize. |
Reakce EU na krizi
Jedním z nástrojů, který pomohl rychle a rozhodně reagovat na válku na Ukrajině, je i Evropský mírový nástroj, který je důležitý v oblasti řešení krize a podporuje také schopnost a odolnost ukrajinských ozbrojených sil bránit svou zem. Právě válečný konflikt zdůraznil důležitost vojenské mobility. Její zlepšení a posílení je jedním z cílů Strategického kompasu a také jednou z priorit českého předsednictví.
ANALÝZA: EU se neshodla na obranné autonomii. Strategický kompas cílí do všech stran |
Další bodem předsednictví ČR v Radě EU bude i dopracování takzvaného hybridního toolboxu neboli souboru nástrojů proti hybridnímu působení, který poskytne rámec pro koordinovanou reakci v EU. Během operací se totiž čím dál více setkáváme s hybridním působením, a to například ve formě dezinformací.
Schopnost rychlého nasazení EU
Evropská Unie se účinně snaží čelit také konfliktům mimo své hranice. Za tímto účelem dojde do roku 2025 k vytvoření rychlého nasazení EU, které umožní rychlé rozmístění až 5000 vojáků v případě krize.
Nejedná se však o evropskou armádu, jelikož základem obrany je princip kolektivní obrany NATO. Kapacita by měla být vytvořena na základě konkrétních operačních scénářů.
EU se chce společně bránit Rusku pětitisícovou jednotkou rychlého nasazení |
I z tohoto důvod je neodmyslitelnou součástí spolupráce EU a NATO v zaručení bezpečného euroatlantického prostoru. Přijaty byly nové strategické dokumenty - již zmíněný Strategický kompas a Strategická koncepce.
Hlavní body konference
Konferenci zahájil proslovem Daniel Blažkovec, náměstek ministryně obrany, který během svého proslovu zmínil několik bodů týkajících se nových výzev v oblasti bezpečnosti, silnějších globálních hranic, vojenské mobility a především Strategického kompasu, který je klíčovým bodem programu.
Blažkovec zmínil, že EU musí čelit novým výzvám a hrozbám, a to včetně terorismu, který nevymizel. Mimo jiné by se také měla EU snažit o to, aby měla více zodpovědnosti a stala se tak silnějším globálním hráčem na tomto poli a nebyla pozadu.
Dále je také důležité navázání na zkušenosti s vojenskými i civilními misemi, kdy je možné stavět na zkušenostech spojených s misemi v Afghánistánu či Sahelu. „EU si uvědomila potřebu nést zodpovědnost za vlastní obranu a stát se globálním hráčem. Pokrokem v tomto ohledu bylo osvojení Strategického kompasu. Česká republika chápe, jak stěžejní je jeho implementace a právě naše předsednictví tomu dává vysokou prioritu,“ řekl náměstek.
Lídři EU schválili společnou obranu. Země výrazně zvýší vojenské výdaje |
„Naše snahy musí také zahrnovat Ukrajinu. Ruská agrese nemůže být tolerována. Válka na Ukrajině také ukázala důležitost vojenské mobility. Potřebujeme využít naší zkušenost a dále vylepšit naši schopnost vypořádat se s konfliktem takového rozsahu,“ zmínil Blažkovec v projevu.
Mezi priority českého předsednictví bude tedy patřit rozvoj schopností a investice do obrany, a to i v oblasti hybridních hrozeb či problém moderních technologií a vesmíru. „Před námi jsou těžké časy, které budou vyžadovat hodně práce, ale doufám, že zůstaneme silní společně,“ dodal na závěr Blažkovec.
Závěry diskuse expertů
Po diskusi předních bezpečnostních expertů z evropských i neevropských zemí, institucí EU, NATO, think-tanků vzešlo několik závěrů týkajících se například silného transatlantického partnerství, dostatečných obranných výdajů investovaných do překonání nedostatků, ale i již zmíněné lepší strategické komunikace unijních misí a operací – to vše je nezbytné podle jejich slov k posílení schopnosti reagovat na krize.
Jedním z hlavním témat byla aktuální situace na Ukrajině, kdy se experti shodli na tom, že je nutné tuto ambici naplňovat v širším transatlantickém rámci – v partnerství s NATO. Nadále totiž platí, že právě NATO je základem naší obrany.
Diskuse se vedla také o schopnostech rychlého nasazení EU a spolupráci mezi Unií a Severoatlantickou aliancí. Cílem je konkrétně rychlejší nasazení, na které nebude možné dosáhnout bez zvýšení výdajů na obranu, které budou vhodně vynaloženy k nápravě stávajících nedostatků. Bezpečná, silná a připravená EU je tak jedním z cílů českého předsednictví.
