Výroky vládních činitelů z posledních dní naznačovaly, že se kvůli ruské agresi na Ukrajině změnily plány na odklon od uhlí. „Jsme si vědomi toho, že uhlí může teď hrát velmi důležitou roli, abychom zajistili základní fungování,“ řekl minulý týden ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zase pro Českou televizi potvrdilo, že jedná s těžařskými společnostmi o prodloužení těžby uhlí.
Původní plán na konec uhlí ale podle MPO stále platí. „V programovém prohlášení je uvedeno, že vláda bude vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033, a dále že limity těžby uhlí jsou konečné a neprolomitelné. A na tom se nic nemění,“ uvedl pro iDNES.cz vedoucí tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
O pokračování těžby v rámci stávajících limitů se mluví v souvislosti se třemi lokalitami v severních Čechách. Dvě z nich provozuje společnost Severočeské doly patřící do skupiny ČEZ. Dle slov mluvčího Severočeských dolů Lukáše Kopeckého platí povolení k hornické činnosti v dolech Nástup Tušimice do roku 2029, zásoby má důl na dalších 6 let. V lomu Bílina s těžebním materiálem až do poloviny dekády povolení k těžbě platí do roku 2030.
Prodloužení těžby by musel posvětit Český báňský úřad. „Žádnou žádost o povolení k další těžbě v tuto chvíli neevidujeme,“ sdělil ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek.
Změny zatím neplánuje ani skupina ČEZ. Situace na Ukrajině sice může podle vyjádření ČEZu stávající závazky ovlivnit, o změně strategie ale rozhodnuto nebylo, ani co se prodlužování těžby týče. „Žádná oficiální jednání v tomto směru nevedeme,“ řekl hlavní mluvčí Ladislav Kříž.
Uhlí odzvonilo
Využívání uhlí se brzy nemusí ekonomicky vyplatit z důvodu růstu cen emisní povolenky. „Loni před energetickou krizí a ruskou invazí na Ukrajinu to vypadalo, že uhlí bude vytlačeno z trhů už okolo roku 2030. Mnoho věcí se mezitím změnilo, nicméně nemyslím si, že o jeho konci rozhodne vláda imperativním nařízením,“ komentuje Tomáš Jungwirth, expert na energetiku Asociace pro mezinárodní otázky.
„Do roku 2033 je rozhodně možné opustit spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla, i když předtím opustíme ruský plyn. Podle propočtů je možné se s ukončením dodávek ruského plynu do Evropy vyrovnat do roku 2025,“ říká Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí Duha a bývalý člen Uhelné komise.
Boj proti Putinovi z gauče. Češi méně topí, budoucnost chtějí bez plynu |
„Uhlí možná budeme muset v krátkodobém horizontu pálit více,“ přiznává Jungwirth. Na druhou stranu ne ve všech oblastech může být plyn nahrazen uhlím, vláda by proto podle něj měla začít shánět plyn jinde, zároveň výrazně nastartovat energetické úspory a obnovitelné zdroje, které do budoucna postupně fosilní zdroje nahradí.
Uhlí dle slov Koželouha může pomoci s výpadky plynu například v teplárenství, čímž by se získal čas pro opatření jako zateplování, rozvoj tepelných čerpadel, geotermální energie či bioplynu. „Počítat s uhlím po roce 2030 či 2033 by však bylo krajně nezodpovědné, neboť ekonomické podmínky, konkurence levných obnovitelných zdrojů a nové emisní limity jej nejspíše zlikvidují,“ dodává.
Zásadní argument proti uhlí je aspekt klimatické změny. Česká republika se zavázala, stejně jako další státy, snižovat emise skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. Uhlí je největším českým zdrojem emisí. Například samotná uhelná elektrárna Počerady je zodpovědná za téměř tolik emisí jako celá autobusová a nákladní doprava.
Poslední zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) konstatuje, že pro dodržení cílů Pařížské dohody je třeba nespouštět žádné nové fosilní projekty a ty stávající urychleně ukončovat. Pokud tak neučiníme dostatečně rychle, klimatická změna bude mít drastické dopady všude po světě včetně České republiky.
Využívání uhlí s sebou nese další externí náklady. Kromě hluku, prachu a dalších dopadů přímo z těžby, je to především znečištění ovzduší při pálení, které negativně ovlivňuje zdraví lidí. Podle studie vědců z Univerzity Karlovy na tunu vytěženého uhlí činí externí zdravotní náklady až 890 korun. Ty zaplatí především občané z veřejných rozpočtů a zdravotních pojišťoven.
Potřebujeme pracovní místa, říkají obce
Nejblíže pokračující těžbě v dole Bílina se nachází obec Mariánské Radčice. Těžba by probíhala několik stovek metrů od domů obyvatel. „Vydali jsme souhlasné stanovisko s rokem 2035, dále zatím neuvažujeme,“ komentoval starosta obce Jaroslav Sikora. Rok 2035 posvětilo kladným posudkem (EIA) i ministerstvo životního prostředí v roce 2019.
Proti další těžbě v lomu Bílina nejsou ani jiné okolní obce. „Problém s tím nemáme. Další těžba je v tuto chvíli myslím i na místě,“ sdělil starosta Ledvic Zdeněk Javůrek. Starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová by dokonce byla pro těžbu až do roku 2050. „Na těžbu se nedíváme jen z ekologického hlediska, důležitý význam má pro nás sociální rozměr. Velká část našich občanů je v dolech zaměstnaná. Dokud nebude vyřešena transformace regionů včetně nových pracovních míst, tak podporujeme, aby těžba pokračovala co nejdéle.“ Podobně se vyjádřily i další samosprávy.
Nutno dodat, že obce v těsné blízkosti dolů dostávají od těžařských společností kompenzace podle horního zákona. Pro některé z nich to znamená desítky milionů korun ročně navíc.
Proti rozšiřování těžby v dolech se postavilo blízké město Litvínov. „Rozhodně to není dobrá zpráva pro občany města Litvínov, neboť okolní povrchová těžba hnědého uhlí dlouhodobě negativně ovlivňuje kvalitu našeho životního prostředí,“ sdělila k informaci o jednání vlády s těžaři starostka Kamila Bláhová.
Další lokalita, která přichází v úvahu, je důl Vršany patřící do skupiny SevEn Energy Pavla Tykače, odkud se zásobuje elektrárna Počerady. Zde se nachází největší dostupné zásoby hnědého uhlí v Česku a bylo by zde možné těžit v rámci stávajících limitů až do roku 2045.
„Termín ukončení těžby uhlí před vytěžením uhelných zásob v lomu Vršany závisí výhradně na ekonomice ovlivňované požadavky na splnění emisních předpisů, na potřebách státu a souvisejících legislativních předpisech,“ vysvětlila Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny. Pokud vláda dodrží slib odklonu od uhlí do roku 2033, jak avizuje, těžba po tomto datu nebude potřebná ani zde.