Vláda tento týden schválila první novelu energetického zákona. Díky ni instalace obnovitelných zdrojů energie do 50 kilowatt nebudou muset získávat povolení stavebního úřadu ani licenci Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Řada podstatných změn v novele však stále chybí.
Zásadní připomínkou vzneslo Sdružení místních samospráv. Novela totiž neobsahuje definici a stanovení pravidel pro fungování komunitní energetiky. Eliška Olšáková, předsedkyně místních samospráv, uvádí, že mnoho obcí, měst i občanů dlouhou dobu čeká, aby mohli uskutečnit své plány, které povedou k úsporám. „Komunitní energetika je jeden z nejlepších nástrojů, jak bojovat s energetickou chudobou,“ uvedla na semináři v Poslanecké sněmovně minulý týden.
Příkladem je starosta Trojanovic na Novojičínsku Jiří Novotný. Solárními panely se snaží osadit všechny obecní budovy. Chybí mu ale možnost energii sdílet, jak přiblížil redakci iDNES.cz na konkrétních příkladech.
„Škola s rozsáhlou střechou se solárními panely přes prázdniny vyrábí energii, kterou nemůže spotřebovat, protože je zavřená. I další měsíce vyrábí nadbytek. Vedle školy máme obecní obchod, informační centrum a kavárnu s malými střechami, které nepokryjí ani chod tepelných čerpadel či klimatizaci uvnitř,“ nastiňuje situaci starosta.
„Problém je, že přebytečnou energii ze školy nemůžeme sdílet. Nemůžeme ji vzít a použít padesát metrů vedle pro další budovy. Energii musíme za zanedbatelnou částku prodat do distribuční sítě a vedle zase nakoupit za draho. To přece vůbec nedává smysl,“ vystihuje problém Novotný.
Přesně tento mechanismus sdílení na jednom místě má umožnit další novela energetického zákona. Energetická družstva či společenství mohou tvořit uskupení například obcí, škol ale i běžných občanů, kteří společně vyrábí, vlastní a sdílejí lokálně vyrobenou elektřinu či teplo z obnovitelných zdrojů, jak to funguje běžně v zahraničí. Tím v době rostoucích cen fosilních zdrojů šetří peníze a zároveň se podílí na přechodu k bezemisní energetice.
Kde berou Němci levnou energii? Z inovativních družstev a protihlukových stěn |
S kritikou přichází i Unie komunitní energetiky (UKEN). „Novela je sice vítaným, ale pouze prvním krokem na cestě ke skutečnému boomu lokálních obnovitelných zdrojů,“ uvedl David Blažek, koordinátor UKEN.
Ministr průmyslu a obchodu Jose Síkela postup na sněmovním semináři hájil. Resort dle jeho slov jde postupně. Nejprve prosadí schůdné kroky, jako byly stavební povolení a licence, a pak se dostane ke komplexnímu přepracování energetického zákona, který bude v sobě zahrnovat všechny potřebné změny.
Síkela ale přece jen představil půdorys, na kterém by mohla energetická družstva fungovat. Komunitní energetika podle něj existuje na třech úrovních. První je úroveň bytových domů, kdy z jednoho zdroje, typicky fotovoltaiky na střeše, čerpají všechny byty v domě. Tento způsob má umožnit od Nového roku úprava vyhlášky ERÚ.
Druhá úroveň jsou komunity s vlastní distribuční sítí, jejichž fungování má definovat budoucí novela energetického zákona. Vznik takových komunit ale nemá být primárním cílem, jelikož snazší je využívat síť stávající. „Nechceme tvořit nové energetické ostrovy,“ vysvětlil Blažek z UKEN na semináři
Solární panely na střeše Národního divadla v Praze. Hlavní město v roce 2021 spustilo projekt Pražské společenství obnovitelné energie, který zapojuje občany do rozvoje obnovitelných zdrojů. Postupně chce instalovat panely na 23 tisíc pražských střech a pomoci tak naplnit Klimatický plán Prahy na snížení emisí o 45 procent do konce dekády.
Nejpodstatnější je tedy třetí úroveň, o které Síkela hovořil – pravidla pro komunity využívající veřejnou distribuční soustavu. Právě na ty čeká i starosta Novotný. Podle něj je klíčové nové nastavení poplatků za využívání distribuční sítě družstvy tak, aby se energii vyplatilo lokálně sdílet.
Ministr Síkela na semináři naznačil, že vláda by mohla jít cestou další menší novely, která sice stanoví definici energetického společenství, avšak distribuční poplatky prozatím zůstanou stejné. Jejich případné změny by pak měly být předmětem dalšího jednání.
POTENCIÁL KOMUNITNÍ ENERGETIKY V ČR Komunitní solární elektrárny instalované na střechy budov by mohly do roku 2040 vyrábět až 4 GW elektrické energie v nejvíce ambiciózním scénáři, tedy asi dvojnásobek výkonu jaderné elektrárny Temelín, v konzervativním asi o čtvrtinu méně. Přes 3 GW energie by se mohlo do dvou dekád vyrábět i z komunitně vlastněných větrníků, což je desetkrát více, než se vyrábí nyní. Potenciál biomasy do roku 2040 je přes 7 GW. Zdroj: Studie potenciálu komunitní energetiky v obcích a bytových domech ČR, EGÚ Brno |
„Poplatky bychom neměnili,“ odpověděl Síkela na dotaz na semináři k nastavení nových pravidel, pokud by resort nejprve sáhl po jednodušší novele. Ministr slíbil, že další novelu resort předloží do připomínkového řízení první týden v říjnu. Evropské směrnice, které komunitní energetiku definují, měly být do českého zákona přeneseny již v roce 2020 a 2021, jak uvedl i Síkela, podle nějž jsme v tomto ohledu „zaspali“.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková k tomu na semináři sdělila, že její resort již delší dobu sbírá podněty jednajících, aby bylo schválení rychlejší. „V rámci Modernizačního fondu máme připravenou dotační podporu pro komunitní energetiku, byť pro ni ještě neplatí legislativa,“ doplnila Hubáčková.
Starostu Novotného nicméně postup státu neuspokojuje. „Stát dává najevo, že neví, jestli chce komunitní energetiku podpořit, nebo ne. Je to slabost státu, že neumí s distribučními společnostmi vyjednat podmínky,“ hodnotí Novotný. „Proč by distribuční společnosti měly vydělávat na koncových uživatelích, když jejich infrastrukturu budou využívat jen marginálně?“ ptá se starosta.
Kromě definice energetických společenství a pravidel jejich fungování v novele chybí i koncept takzvaného aktivního zákazníka, který požadují jak odborníci, tak Sdružení místních samospráv. Tento princip by měl umožnit odečíst od spotřeby elektřiny v jednom odběrném místě objem energie, kterou člověk vyrobil jinde z obnovitelných zdrojů a přeprodal do distribuční soustavy, a tím i ušetřit.
Chybějící zranitelný zákazník
Jednu z dalších připomínek ke schválené novele energetického zákona podalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). V ní upozorňuje, že „návrh opětovně neřeší ochranu zranitelných zákazníků“, tedy těch, na které nejvíce dopadá energetická krize. Řešení již podle MPSV nelze dále odkládat.
Zranitelného zákazníka navrhuje resort vymezit pomocí různých určení, jako je špatný zdravotní stav, nízký příjem nebo důchodový věk. Následně lze udělat databázi takových osob a případně na ně lépe cílit pomoc. Definice by tak mohla být prvním krokem.
„Definice zranitelného zákazníka bude součástí další novely energetického zákona, o jejím obsahu bude MPO ještě jednat s MPSV včetně toho, jaká práva by měl tento zranitelný zákazník mít či jak bude dále tato definice využita,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí resortu Miluše Trefancová.
Zimu zvládneme, říkají Češi. Ohledně zlepšení situace jsou ale skeptičtí |
Vládu za nedostatečnou pomoc v aktuální situaci kritizují i sociální a ekologické organizace. Kromě pravidelné aktualizace výše a zjednodušení příspěvku na bydlení by viděly cestu rovněž skrze koncept zranitelného zákazníka. Do zákona by chtěly implementovat „zákaz odpojení od energií a sociální slevy“ pro tyto osoby. Sdružení osmi organizací v nové kampani s názvem Energie lidem nabízí i konzultace a pomoc s úsporami.
„Nemůžeme čekat, až politikům dojde, že je zima a lidé nemají z čeho platit účty. Proto zakládáme svépomocné skupiny, které budou pomáhat s úpravami domů a bytů tak, aby se snižovala spotřeba energií,“ uvádí Marika Volfová z platformy Re-set. Kromě toho chtějí organizace tlačit i na systémové změny.
Dotace, které mají pomoci například se zateplováním, výměnou kotlů nebo rozvojem obnovitelných zdrojů , představilo ministerstvo životního prostředí. Ministryně Hubáčková na semináři avizovala i vznik poradenských skupin.
