Snad nejdéle - dvaadvacet let - působila v KSČ plzeňská hejtmanka a bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Před revolucí předsedala závodní organizaci KSČ v plzeňské fakultní nemocnici. Ze strany vystoupila v prosinci 1989, členkou ČSSD je až od roku 1994. V Plzeňském kraji bude ČSSD vládnout menšinově za tiché podpory komunistů.
Až do roku 1989 si nechával členský průkaz hejtman kraje Vysočina, lékař Jiří Běhounek. Ortoped do KSČ vstoupil v roce 1985. Do politiky se vrátil až v devadesátých letech jako nestraník. I kraj Vysočina bude ovládat menšinová vláda sociální demokracie tolerovaná KSČM.
Zlínský hejtman Stanislav Mišák byl držitelem komunistické průkazky v letech 1982 až 1989. Původní profesí veterinář byl dlouhá léta starostou Otrokovic, dosud působil jako náměstek hejtmana. Vstup do politiky se mu podařil v polovině devadesátých let jako nestraníkovi.
Moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas stihl vstoupit do komunistické strany ještě o rok dříve. Vydržel v ní dokonce až do roku 1994. Tehdy byl vyloučen za účast na formování nové strany Levý blok. Až poté vstoupil do ČSSD, za níž působil jako ministr zemědělství ve vládách Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse.
Poukázání na posilování vlivu bývalých komunistických funkcionářů Palas odmítá. "Mě zajímá, jak ti lidé budou pracovat, a výsledky budu hodnotit u všech náměstků, a to bez rozdílu stran," řekl novopečený hejtman.
Zatímco Palas je vášnivým milovníkem myslivosti, karlovarský hejtman Josef Novotný je zase duší sportovec. I bývalý volejbalista a současný trenér mládežnických reprezentací si ale zadal s režimem - členem KSČ byl v letech 1983 až 1989. V roce 2002 byl jako nezávislý zvolen do sokolovského zastupitelstva na kandidátce ČSSD.
Zatím poslední už zvolený sociálnědemokratický hejtman Radko Martínek má za sebou také kariéru ministra, do ČSSD vstoupil už v roce 1996. I on ale s politikou začínal už za normalizace a o členství ve straně požádal už v roce 1979. Vystoupil až v roce 1990. "Proč jsem váhal s odchodem z KSČ? Nechtěl jsem, aby si někdo myslel, že převlékám kabát," řekl o sobě v jednom z rozhovorů.
Krajské koalice ještě zbývá dohodnout v několika krajích. Otázku, zda se opřít o komunisty, řeší například v Libereckém kraji. ČSSD zde vedl do voleb Stanislav Eichler, se kterým se počítá jako s budoucím hejtmanem. I on byl členem KSČ, do které vstoupil v roce 1987 a odešel v roce 1989. Ke členství se před volbami nijak nehlásil a v jeho životopise tato zmínka zcela chybí. "Dělal jsem vedoucího výrobního družstva v Liberci, což by tehdy bez členství v KSČ nešlo. Nijak jsem se tehdy neangažoval a nikomu jsem neublížil," bránil se, když věc vyšla najevo.
V Ústeckém kraji není jasné, zda vítězná ČSSD pozve do vlády občanské demokraty, nebo komunisty, její lídr Jaroslav Foldyna je ale vstřícným postojem ke KSČM dlouhodobě známý a usiluje o něj. Ve straně nikdy nebyl, ale byl kandidátem na členství. Do řad sociální demokracie vstoupil hned po revoluci.
V Moravskoslezském a Karlovarském kraji, kde KSČM obdržela oficiální pozvánku do vlády, už do svých křesel zasedli komunističtí funkcionáři, kteří ovládali předlistopadové stranické sekretariáty. - čtěte Do vedení krajů se díky ČSSD dostávají i lidé z bývalých výborů KSČ
Typický hejtman ČSSD? Před listopadem komunistaPlzeňský kraj Milada Emmerová v KSČ 1968-1989 + tichá podpora komunistů menšinové vládě Kraj vysočina Jiří Běhounek v KSČ 1985-1989 + tichá podpora komunistů menšinové vládě Karlovarský kraj Josef Novotný v KSČ 1983-1989 + KSČM přímo ve vládě Pardubický kraj Radko Martínek v KSČ 1979-1990 Liberecký kraj Stanislav Eichler v KSČ 1987-1989 + o účasti KSČM ve vládě se jedná Zlínský kraj Stanislav Mišák v KSČ 1982-1989 Moravskoslezský kraj Jaroslav Palas v KSČ 1983-1994 + KSČM přímo ve vládě Ústecký kraj Jaroslav Foldyna člen SSM, kandidát na členství v KSČ + o účasti KSČM ve vládě se jedná Středočeský kraj + tichá podpora komunistů menšinové vládě |
