V neděli si Česko připomene 30 let od 17. listopadu 1989, tedy od sametové revoluce. Blížící se výročí se rozhodla připomenout i Komunistická strana Čech a Moravy. Na svých stránkách zveřejnila infografiky s názvem 30 let svobody. Podle mluvčí Heleny Grofové chtěla strana pouze poukázat na „limity mohutně oslavovaného režimu“.
KSČM publikovala celkem sedm grafik, ve kterých komunisté nabízejí srovnání ze současností. Data vzala z Českého statistického úřadu (ČSÚ) od ministerstva obrany a ministerstva práce a sociálních věcí, z Wikipedie a Poslanecké sněmovny PČR.
Na nicneříkajícnost dat upozornil již Deník N. Komunisté uvádí v grafikách pouze čísla, která blíže nekomentují. A nijak se k tomu ani nechystají.
„Srovnání je běžnou metodou v sociálních vědách i v životě, tak na tom KSČM nevidí nic špatného. Jak jste si jistě všimla, jsou to v drtivé většině údaje pocházející z ČSÚ, která dále nekomentujeme. To necháváme na občanech, stejně jako Vy nechte prosím na nás, jakou formu zvolíme,“ uvedla mluvčí strany Helena Grofová pro iDNES.cz.
V grafice „Bezpečná země pro naše děti“ ovšem vyzdvihují, že v roce 1989 u nás bylo přibližně 210 tisíc vojáků v činné službě. V roce 2018 je počet vojáků z povolání a záloh přibližně 28 tisíc.
Ovšem v roce 1989 v Česku, které tvořilo soustátí se Slovenskem, tvořili velkou část armády vojáci základní služby, jejichž kvalita i tehdejší technické vybavení je s dnešními profesionály jen těžko srovnatelná.
„Rok 1989 není zásadní“ Podle mluvčí Heleny Grofové není pro KSČM srovnání s rokem 1989 až tolik zásadní. A to i přestože se roku 1989 část grafik týká. „Jen jsme chtěli na několika číslech ukázat, že už 14 dní médii mohutně oslavovaný režim má své limity a jestliže 30 let po pádu toho předchozího Vám stále téměř 40 procent národa řekne, že byl lepší, pak asi sama uznáte, že ne vše bylo tak špatné,“ dodala mluvčí. |
„Armáda bývalého ČSR měla přes 220 tisíc vojáků a tisíce kusů obrněné techniky, stovky letadel a dnešní armáda je několikanásobně menší. A právě díky tomu, že jsme součástí zajišťování kolektivní obrany si můžeme menší armádu dovolit. Ten důraz se klade především na kvalitu lidí i techniky, jejich použitelnost na nejrůznější úkoly v co nejkratším čase. V tom je ta dnešní armáda oproti armádě před rokem 89' opravdu jinde,“ připomněl v minulosti generál Petr Pavel, který vojenskému výboru NATO předsedal.
Na stránce komunisté také ukazují ze zdrojů ČSÚ, ministerstva obrany a magazínu Vojenské rozhledy, že od roku 1989 přibylo odsouzených za vraždu (ze 69 na 99), zvýšil se počet dopravních nehod z 80 tisíc na 105 tisíc a v Česku se objevilo více cizinců. Jejich počet vzrostl z 36 tisíc na 564 tisíc.
85 tisíc sovětských vojáků
Počet dopravních nehod sice narostl, ovšem zvýšil se také počet aut na silnicích. V novodobém Česku paradoxně dlouhodobě klesá počet usmrcených na silnici. Zatímco v roce 1989 umřelo 1078 lidí, data dopravní policie za loňský rok mluví o 565 usmrcených následkem nehod.
Grafika „Bezpečná země pro naše děti“ zveřejněná na stránkách KSČM
Nárůst odsouzených za vraždu má poukázat na fakt, že Česko je nyní méně bezpečnou zemí. Ovšem podle statistik policistů v Česku klesá kriminalita již několikátým rokem.
Nebyl to pouhý puč, hodnotí KSČM 17. listopadLidem na náměstích neřekli, že je čeká největší majetková změna v dějinách, napsalo vedení KSČM do prohlášení k třicátému výročí událostí v listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. „Rok 1989 nebyl pouhým mocenským pučem, byl důsledkem dlouhodobě opomíjených a neřešených zásadních rozporů ve společnosti,“ uvedli komunisté. |
Komunisté ve své grafice vzpomínají také na cizince a poukazují na jejich nárůst. Do svých 36 tisíc ovšem nezapočítali dalších 85 tisíc okupačních vojáků. Naopak nepřipomínají skutečnost, že dnešní čísla zvyšují Slováci, kteří se po rozpadu Československa počítají jako cizinci. Ti tvoří dlouhodobě početně největší skupinu cizinců na našem území. Podle dat ČSÚ za loňský rok jich u nás bylo téměř 117 tisíc.
Víc brambor za nacistů
V záložce o dostupných domácích potravinách komunisté poukazují na to, že osevní plocha brambor se snížila od roku 1989 z 115 tisíc hektarů na 23 tisíc hektarů v roce 2018.
Podle této logiky by bylo ovšem také dobré poukázat na to, že v roce 1945, kdy země byla ještě pod okupací nacisty během druhé světové války, by tak potraviny byly ještě dostupnější. Tehdy totiž bylo osevních ploch brambor v zemi čtyřikrát více než v roce 1989.
| Rok | Osevní plocha celkem | Brambory celkem |
|---|---|---|
| 1945 | - | 445 071 |
| 1989 | 3 278 264 | 115 446 |
| 2018 | 2 460 939 | 22 889 |
Zdroj: Český statistický úřad
Zmenšení osevní plochy zemědělských plodit připomíná i sám ČSÚ ve svém časopise Statistika a my. Podle něj se za 30 let plochy zmenšily asi o čtvrtinu, naopak se ale zvýšily výnosy z hektaru.
„České zemědělství v tomto ohledu stále výrazně vyčnívá mezi státy EU28, kde je podle výsledků FSS 2016 (Farm Structure Survey, pozn. red.) průměrná velikost jednoho zemědělského subjektu jen 16,6 hektaru. Toto platí i v rámci srovnání s dalšími bývalými zeměmi socialistického bloku: průměrná výměra jednoho subjektu například na Slovensku je 74 hektarů, v Polsku 10 hektarů, v Rumunsku pouhé 4 hektary,“ uvádí Marcela Mácová z ČSÚ.
„Je třeba připomenout, že u většiny komodit je snižování rozsahu zemědělské výroby do velké míry kompenzováno vyšší efektivitou: lepším využíváním zdrojů, větší specializací na konkrétní typ produkce a podobně,“ dodala v textu.
Komunisté poukazují také na stav poklesu v chovu prasat (z 4,7 milionu na 1,6 milionu). Nezapomínají taky na skot. Od roku 1989 poklesl stav skotu z 3,5 milionu kusů na 1,4 milionu kusů v roce 2018.
Zlatá řepka na polích
V tomto ohledu se ovšem Češi přeorientovali na jiné maso. Podle ČSÚ od roku 1989 do 2017 se zvýšila například konzumace drůbežího masa z 13 kilogramů na 27,3 kilogramu na obyvatel za rok. Naopak u hovězího masa od roku 1989 do roku 2017 klesla spotřeba z 30 kilogramů na 8,4 kilogramu na obyvatele za rok.
Grafika „Svoboda je pro mne vzhledná krajina!“ představuje čísla vztahující se k nárůstu osevní plochy řepky z 102 tisíc hektarů na 412 tisíc. Nárůst žlutých polí tak vnímají jako negativní trend. Deník N sám připomíná, že letos KSČM mohla využít svých poslaneckých mandátů a proti řepce se postavit.
Skupina několika poslanců předložila novelu zákona o ochraně ovzduší, která měla ukončit povinné přimíchávání biologických složek do nafty a benzinu včetně produktů z řepky. Díky hlasu ANO, ČSSD a KSČM ovšem zákon skončil v prvním čtení.
Kina a otázka bydlení
V grafice „Svoboda je pro mne dostupné kulturní vyžití!“ komunisté poukazují na skutečnost, že u nás dříve (1989) bylo mnohem více kin (2 025 kin celkem, nyní 798). Podle Unie filmových distributorů u nás sice papírově bylo více kin, ve skutečnosti jich ale fungovalo mnohem méně (například v roce 1995 1200 kin, z nichž fungovalo 800).
Grafika uvádí, že návštěvníků v kinech bylo v roce 1989 okolo 51 milionů, v roce 2018 jich bylo 16 milionů, což potvrzuje i Unie filmových distributorů. Podle nich se jedná o největší návštěvnost od roku 1994.
Lidé si nyní našli zábavu jinde, mnohým stačí moderní domácí kino, tedy obří televize s kvalitním ozvučením. Došlo i ke změně životního stylu.
Grafika „Dostupné bydlení“ zveřejněná na stránkách KSČM
„Svoboda je pro mne možnost bydlet!“ stojí v záhlaví další infografiky. KSČM na ní připomíná, že mezi roky 1961 až 1990 bylo u nás přibližně 1,8 milionu bytů. Naopak od roku 1991 do 2018 jich je přibližně 900 tisíc.
Porevoluční úbytek v množství bytů podle statistik kompenzuje jejich prostornost. Zvýšil se počet místností: podle sčítání lidu měl v roce 1991 průměrný byt 2,66 obytných místností, v roce 2011 už 3,38. Z toho plyne i větší podlahová plocha připadající na jednoho obyvatele. Ta se mezi lety 1991 a 2011 dokonce zdvojnásobila z 16 na 32 metrů čtverečních.
