Neděle 15. prosince 2019, svátek má Radana, Radan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 15. prosince 2019 Radana, Radan

Komunisté pěstovali víc brambor, tepe KSČM. Za nacistů jich rostlo ještě víc

  20:01aktualizováno  20:01
V roce 1989 chodili Češi častěji do kina, střežilo je víc vojáků a brambory rostly na 115 tisících hektarech polí, v roce 2018 jen na 23 tisících. Nejen těmito čísly se komunisté na webu snaží ukázat, že před 30 lety bylo líp. Usvědčit podobnou statistiku z demagogie jde snadno. Třeba faktem, že ještě víc brambor v tuzemsku vysadili na konci války a okupace.

Předseda KSČM Vojtěch Filip v pražském volebním štábu. (6. října 2018) | foto:  František Vlček, MAFRA

V neděli si Česko připomene 30 let od 17. listopadu 1989, tedy od sametové revoluce. Blížící se výročí se rozhodla připomenout i Komunistická strana Čech a Moravy. Na svých stránkách zveřejnila infografiky s názvem 30 let svobody. Podle mluvčí Heleny Grofové chtěla strana pouze poukázat na „limity mohutně oslavovaného režimu“.

KSČM publikovala celkem sedm grafik, ve kterých komunisté nabízejí srovnání ze současností. Data vzala z Českého statistického úřadu (ČSÚ) od ministerstva obrany a ministerstva práce a sociálních věcí, z Wikipedie a Poslanecké sněmovny PČR.

Fotogalerie

Na nicneříkajícnost dat upozornil již Deník N. Komunisté uvádí v grafikách pouze čísla, která blíže nekomentují. A nijak se k tomu ani nechystají.

„Srovnání je běžnou metodou v sociálních vědách i v životě, tak na tom KSČM nevidí nic špatného. Jak jste si jistě všimla, jsou to v drtivé většině údaje pocházející z ČSÚ, která dále nekomentujeme. To necháváme na občanech, stejně jako Vy nechte prosím na nás, jakou formu zvolíme,“ uvedla mluvčí strany Helena Grofová pro iDNES.cz.

V grafice „Bezpečná země pro naše děti“ ovšem vyzdvihují, že v roce 1989 u nás bylo přibližně 210 tisíc vojáků v činné službě. V roce 2018 je počet vojáků z povolání a záloh přibližně 28 tisíc.

Ovšem v roce 1989 v Česku, které tvořilo soustátí se Slovenskem, tvořili velkou část armády vojáci základní služby, jejichž kvalita i tehdejší technické vybavení je s dnešními profesionály jen těžko srovnatelná.

„Rok 1989 není zásadní“

Podle mluvčí Heleny Grofové není pro KSČM srovnání s rokem 1989 až tolik zásadní. A to i přestože se roku 1989 část grafik týká. 

„Jen jsme chtěli na několika číslech ukázat, že už 14 dní médii mohutně oslavovaný režim má své limity a jestliže 30 let po pádu toho předchozího Vám stále téměř 40 procent národa řekne, že byl lepší, pak asi sama uznáte, že ne vše bylo tak špatné,“ dodala mluvčí. 

„Armáda bývalého ČSR měla přes 220 tisíc vojáků a tisíce kusů obrněné techniky, stovky letadel a dnešní armáda je několikanásobně menší. A právě díky tomu, že jsme součástí zajišťování kolektivní obrany si můžeme menší armádu dovolit. Ten důraz se klade především na kvalitu lidí i techniky, jejich použitelnost na nejrůznější úkoly v co nejkratším čase. V tom je ta dnešní armáda oproti armádě před rokem 89' opravdu jinde,“ připomněl v minulosti generál Petr Pavel, který vojenskému výboru NATO předsedal.

Na stránce komunisté také ukazují ze zdrojů ČSÚ, ministerstva obrany a magazínu Vojenské rozhledy, že od roku 1989 přibylo odsouzených za vraždu (ze 69 na 99), zvýšil se počet dopravních nehod z 80 tisíc na 105 tisíc a v Česku se objevilo více cizinců. Jejich počet vzrostl z 36 tisíc na 564 tisíc.

85 tisíc sovětských vojáků

Počet dopravních nehod sice narostl, ovšem zvýšil se také počet aut na silnicích. V novodobém Česku paradoxně dlouhodobě klesá počet usmrcených na silnici. Zatímco v roce 1989 umřelo 1078 lidí, data dopravní policie za loňský rok mluví o 565 usmrcených následkem nehod.

Grafika „Bezpečná země pro naše děti“ zveřejněná na stránkách KSČM

Grafika „Bezpečná země pro naše děti“ zveřejněná na stránkách KSČM

Nárůst odsouzených za vraždu má poukázat na fakt, že Česko je nyní méně bezpečnou zemí. Ovšem podle statistik policistů v Česku klesá kriminalita již několikátým rokem. 

Nebyl to pouhý puč, hodnotí KSČM 17. listopad

Lidem na náměstích neřekli, že je čeká největší majetková změna v dějinách, napsalo vedení KSČM do prohlášení k třicátému výročí událostí v listopadu 1989, které vedly k pádu komunistického režimu. 

„Rok 1989 nebyl pouhým mocenským pučem, byl důsledkem dlouhodobě opomíjených a neřešených zásadních rozporů ve společnosti,“ uvedli komunisté.

Komunisté ve své grafice vzpomínají také na cizince a poukazují na jejich nárůst. Do svých 36 tisíc ovšem nezapočítali dalších 85 tisíc okupačních vojáků. Naopak nepřipomínají skutečnost, že dnešní čísla zvyšují Slováci, kteří se po rozpadu Československa počítají jako cizinci. Ti tvoří dlouhodobě početně největší skupinu cizinců na našem území. Podle dat ČSÚ za loňský rok jich u nás bylo téměř 117 tisíc.

Víc brambor za nacistů

V záložce o dostupných domácích potravinách komunisté poukazují na to, že osevní plocha brambor se snížila od roku 1989 z 115 tisíc hektarů na 23 tisíc hektarů v roce 2018. 

Podle této logiky by bylo ovšem také dobré poukázat na to, že v roce 1945, kdy země byla ještě pod okupací nacisty během druhé světové války, by tak potraviny byly ještě dostupnější. Tehdy totiž bylo osevních ploch brambor v zemi čtyřikrát více než v roce 1989.

Osevní plochy zemědělských plodin (v ha)
RokOsevní plocha celkem
Brambory celkem
1945445 071
19893 278 264 115 446
20182 460 939 22 889

Zdroj: Český statistický úřad

Zmenšení osevní plochy zemědělských plodit připomíná i sám ČSÚ ve svém časopise Statistika a my. Podle něj se za 30 let plochy zmenšily asi o čtvrtinu, naopak se ale zvýšily výnosy z hektaru.

„České zemědělství v tomto ohledu stále výrazně vyčnívá mezi státy EU28, kde je podle výsledků FSS 2016 (Farm Structure Survey, pozn. red.) průměrná velikost jednoho zemědělského subjektu jen 16,6 hektaru. Toto platí i v rámci srovnání s dalšími bývalými zeměmi socialistického bloku: průměrná výměra jednoho subjektu například na Slovensku je 74 hektarů, v Polsku 10 hektarů, v Rumunsku pouhé 4 hektary,“ uvádí Marcela Mácová z ČSÚ.

„Je třeba připomenout, že u většiny komodit je snižování rozsahu zemědělské výroby do velké míry kompenzováno vyšší efektivitou: lepším využíváním zdrojů, větší specializací na konkrétní typ produkce a podobně,“ dodala v textu.  

Osevní plochy zemědělských plodin v letech 1989 a 2019

Komunisté poukazují také na stav poklesu v chovu prasat (z 4,7 milionu na 1,6 milionu). Nezapomínají taky na skot. Od roku 1989 poklesl stav skotu z 3,5 milionu kusů na 1,4 milionu kusů v roce 2018. 

Zlatá řepka na polích

V tomto ohledu se ovšem Češi přeorientovali na jiné maso. Podle ČSÚ od roku 1989 do 2017 se zvýšila například konzumace drůbežího masa z 13 kilogramů na 27,3 kilogramu na obyvatel za rok. Naopak u hovězího masa od roku 1989 do roku 2017 klesla spotřeba z 30 kilogramů na 8,4 kilogramu na obyvatele za rok.

Grafika „Svoboda je pro mne vzhledná krajina!“ představuje čísla vztahující se k nárůstu osevní plochy řepky z 102 tisíc hektarů na 412 tisíc. Nárůst žlutých polí tak vnímají jako negativní trend. Deník N sám připomíná, že letos KSČM mohla využít svých poslaneckých mandátů a proti řepce se postavit.

Skupina několika poslanců předložila novelu zákona o ochraně ovzduší, která měla ukončit povinné přimíchávání biologických složek do nafty a benzinu včetně produktů z řepky. Díky hlasu ANO, ČSSD a KSČM ovšem zákon skončil v prvním čtení.

Kina a otázka bydlení

V grafice „Svoboda je pro mne dostupné kulturní vyžití!“ komunisté poukazují na skutečnost, že u nás dříve (1989) bylo mnohem více kin (2 025 kin celkem, nyní 798). Podle Unie filmových distributorů u nás sice papírově bylo více kin, ve skutečnosti jich ale fungovalo mnohem méně (například v roce 1995 1200 kin, z nichž fungovalo 800).

Grafika uvádí, že návštěvníků v kinech bylo v roce 1989 okolo 51 milionů, v roce 2018 jich bylo 16 milionů, což potvrzuje i Unie filmových distributorů. Podle nich se jedná o největší návštěvnost od roku 1994. 

Lidé si nyní našli zábavu jinde, mnohým stačí moderní domácí kino, tedy obří televize s kvalitním ozvučením. Došlo i ke změně životního stylu.

Grafika „Dostupné bydlení“ zveřejněná na stránkách KSČM

Grafika „Dostupné bydlení“ zveřejněná na stránkách KSČM

Svoboda je pro mne možnost bydlet!“ stojí v záhlaví další infografiky. KSČM na ní připomíná, že mezi roky 1961 až 1990 bylo u nás přibližně 1,8 milionu bytů. Naopak od roku 1991 do 2018 jich je přibližně 900 tisíc.

Porevoluční úbytek v množství bytů podle statistik kompenzuje jejich prostornost. Zvýšil se počet místností: podle sčítání lidu měl v roce 1991 průměrný byt 2,66 obytných místností, v roce 2011 už 3,38. Z toho plyne i větší podlahová plocha připadající na jednoho obyvatele. Ta se mezi lety 1991 a 2011 dokonce zdvojnásobila z 16 na 32 metrů čtverečních.

Autor:

  • Nejčtenější

Střelec v ostravské nemocnici zabil šest lidí. Policie ho našla, je po smrti

Útočník ráno zastřelil v čekárně ostravské Fakultní nemocnice šest lidí a tři další zranil. Policie po necelých čtyřech...

Na stopu střelce přivedla policii jeho matka. Její informace byly klíčové

Střelce Ctirada Vitáska, který v úterý zabil v nemocnici v Ostravě šest lidí, policisté dopadli několik hodin po...

Výbuch plynu v Prešově má nejméně pět obětí, požár je uhašen

Na sídlišti ve slovenském Prešově v pátek těsně po poledni vybuchl plyn v jednom z paneláků. Zemřelo pět lidí, další...

Výbuch v Prešově: 8 obětí, 6 zadržených, na vině zřejmě špatná oprava plynu

Záchranáři prohledali všechna patra v prešovském paneláku zničeném výbuchem. Podle mluvčího města Prešov je celkem osm...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zabila je máma? Příběh rodiny, který skončil záhadnou nehodou

Je to naprosto ukázkový příběh, ve kterém je vše: dennodenní hádky rodičů, ovlivňování dětí, vzájemné obviňování z...

Premium

Zoufale jsme se snažili postřeleného muže zachránit, líčí lékař z Ostravy

Hrudní chirurg Marcel Mitták z Fakultní nemocnice Ostrava se snažil s týmem zdravotníků zachránit jednoho z těžce...

Premium

Na Gottově pohřbu jsem se bál, že spáchám atentát na Zemana, říká Strach

Každý se ho ptá na Anděla Páně 3. Jiří Strach ale trpělivě vysvětluje, že to nezáleží jen na něm. „Rozhodujeme o tom...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

  • Další z rubriky

Děti vyrůstají na extrémním pornu a jsou ve střetu s reálným světem

Neustále narůstá počet dětí, kteří mají problém se svým sexuálním chováním. Důvodem jejich rozbouřené sexuality je...

Dívce selhalo srdce, maminka onemocněla. Lidé jim přispěli 1,5 milionu

Když pětileté dívce selhalo srdce a její maminka krátce na to onemocněla rakovinou, rozhodli se rodině alespoň finančně...

Ideály jsem neztratila, říká europoslankyně Pirátů. Kvůli práci už i bourala

Bývalá brněnská zastupitelka Markéta Gregorová působí stejně jako další dva zástupci Pirátské strany v Evropském...

Na bílé Vánoce to letos nevypadá. Za sněhem budou muset Češi na hory

Bílé Vánoce Češi v posledních letech znají spíše z romantických pohádek než z pohledu z okna. Podle dlouhodobého...

DÁRKY PRO BABIČKU: Potěšte ji pod vánočním stromkem něčím originálním
DÁRKY PRO BABIČKU: Potěšte ji pod vánočním stromkem něčím originálním

Ještě vám chybí dárek pro milovanou babičku a přemýšlíte, co jí nadělit pod stromeček? Připravili jsme pro vás malou inspiraci.

Najdete na iDNES.cz