Konvoj americké armády během cesty „Dragoon Ride“ v Lotyšsku (22. března 2015)

Konvoj americké armády během cesty „Dragoon Ride“ v Lotyšsku (22. března 2015) | foto: Reuters

KSČM sbírá podpisy proti „cizím vojskům“. Název strany na arších schází

  • 958
Komunistická strana v souvislosti s průjezdem amerického vojenského konvoje Českou republikou iniciovala petici, na níž mohou občané vyjádřit s průjezdem nesouhlas a odmítnout vojenské akce bez mandátu OSN. Pořadatelské archy nicméně nezmiňují, že podpisy sbírá právě KSČM.

Stanislav Mackovík, Jiří Maštálka, Alexander Černý a Zdeněk Maršíček. Tak zní seznam členů petičního výboru pod „Peticí proti cizím armádám a základnám na území ČR“.

PŘEHLED

Konvoj v otázkách a odpovědích

Čtyři zmínění muži ovšem nejsou jen občané, kteří by nesouhlasili s průjezdem amerického konvoje a kteří petici načasovali právě na dny před příjezdem Američanů. Stanislav Mackovík a Alexander Černý jsou poslanci za KSČM. Zdeněk Maršíček je stínový komunistický ministr vnitra, Jiří Maštálka je v téže „stínové vládě“ - tedy seznamu lidí, které by komunisté rádi nechali řídit stát - ministrem pro evropskou politiku a EU.

V petici stojí, že signatáři nesouhlasí s přítomností amerických vojáků ani s umístěním cizích vojenských základen na českém území a že odmítají použití ozbrojených sil zemí NATO k útokům na jiné státy bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.

Takto vypadá petiční arch, pod nějž KSČM sbírá podpisy. Členové petičního výboru jsou podepsáni jen jmény, název strany chybí.

Tedy fakticky „bez souhlasu Ruska“, které je jako jaderná velmoc stálým členem RB OSN s právem veta.

„Tyto aktivity v žádném případě nepřispívají ke zvýšení evropské ani světové bezpečnosti. Za nepřípustnou považujeme politiku vměšování se do záležitostí suverénních států, která je mnohdy ještě doprovázena otevřenou vojenskou agresí,“ stojí v petici.

Proč na arších petice, které si kdokoliv může stáhnout z internetu a osobní iniciativou šířit, schází informace, že protest pořádá KSČM?

„Petice bude šířena prostřednictvím našich členů a na podpisových místech bude viditelně umístěné logo KSČM a taktéž, pokud byla rozeslána do médií, bylo jasně deklarováno, že je tato petice iniciativou KSČM. V současné době je také umístěna na oficiálním facebooku KSČM a jejích webových stránkách,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí strany Šárka Cicvárková.

Protiústavní? Ústava žádnou 48hodinovou lhůtu neuvádí

Pozoruhodné je, jak se jeden ze členů petičního výboru petice „proti cizím vojskům“, poslanec Alexander Černý, nedávno vyjádřil na otázku Lidových novin, jak v souvislosti s příjezdem amerického konvoje vnímá 23letou okupaci Československa sovětskými vojsky.

„Nevystupoval jsem proti němu a nijak jsem ho nehodnotil. Nejsem schopen odpovědět na tu otázku. Hodnotit to s odstupem času, nebo účelově teď, v porovnání s tím americkým konvojem, to nepovažuji za zcela korektní,“ uvedl k tomu Černý (viz anketa s postoji představitelů KSČM na serveru Lidovky.cz).

Komunisté v minulých dnech přišli ještě s jedním tvrzením, totiž že průjezd vojáků je ve skutečnosti pobytem a proto je protiústavní, aby o tom rozhodla jen vláda. „Ústava hovoří do 48 hodin, tady to budou čtyři dny,“ řekl v rozhovoru pro DVTV (záznam zde) šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Jenže ani v Ústavě, ani v ústavním zákonu 300/2000 Sbírky, na nějž se odpůrci konvoje rovněž odvolávají, nic o pevném omezení průjezdu horní hranicí 48 hodin není. Existuje jen ustanovení, podle nějž vláda rozhoduje „o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území ČR nebo o jejich přeletu nad územím ČR“. Bez časové lhůty ohraničující definici průjezdu.

Zákon 310/1999 Sbírky výslovně uvádí, že se za pobyt „nepovažuje průjezd těchto ozbrojených sil přes území České republiky, který zpravidla nepřekročí 48 hodin“.

Trasa průjezdu amerického obrněného konvoje Českou republikou


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video