Východoněmečtí uprchlíci přelézají zeď západoněmeckého velvyslanectví v Praze. (září 1989) | foto: archiv České televize

Za svobodou. Jak východní Němci v roce 1989 mířili přes Prahu na Západ

  • 32
Byli to většinou mladí lidé, kolem 25 let, hned po škole, po vyučení. V komunistickém režimu Ericha Honeckera neviděli budoucnost. Proto utíkali z Německé demokratické republiky. Jejich cesta za svobodou na Západ v roce 1989 vedla paradoxně přes Prahu, metropoli socialistického Československa. Jejich počínání nyní připomíná výstava na Malé Straně.

Mezi těmi, kteří v létě a na podzim 1989 doslova zaplavili pražské velvyslanectví západního Německa – Spolkové republiky Německo – byli i notoričtí útěkáři a nechtěli svou cestu za svobodou vzdát.

Patřil k nim třeba i Christian Bürger, jeden z těch, kteří se do Prahy vracejí na vzpomínková setkání nebo jezdí přednášet studentům.

Fotogalerie

Jeho příběh je jedním z tisíců, z nichž některé od úterka připomíná výstava Cesta je volná na pražském Malostranském náměstí.

Dnešní šedesátník Bürger se o útěk pokusil několikrát. Pravidelně žádal o legální vystěhování, neuspěl. Pak se pokusil o útěk, chytili ho a skončil ve vězení. „Ve vězení doufal, že ho vykoupí západní Němci, to tehdy byla běžná praxe,“ dodává historik Tomáš Malínek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Za západní marky vykupovali východní politické vězně. Ale přišla amnestie a jemu se jeho sen o svobodě opět nesplnil.

Na jaře 1989 viděl Bürger v západoněmecké televizi uprchlíky, kteří se pokoušeli dostat na pozemek velvyslanectví v Praze na Malé Straně. A rozhodl se zkusit se dostat na Západ přes Československo – jedinou zemi, kam mohli východní Němci bez víz.

Jenže jako propuštěný vězeň neměl pas. Nejdříve zkusil přijet nočním vlakem, kde doufal, že nebudou pohraničníci tak ostražití. Chytili ho na hranicích.

Tak vsadil na komplikovanou cestu – přešel hranici lesem v Krušných horách. „Ta hranice tehdy nebyla tak hlídaná jako třeba hranice se spolkovou republikou,“ potvrzuje historik Malínek.

Přijely jich tisíce

V Praze na ambasádě byl už v červnu jedním z prvních. Opravdový příliv uprchlíků začal v srpnu, kdy začali přicházet nejdřív po desítkách, pak po stovkách a nakonec po tisících. „Přesná statistika neexistuje,“ říká Malínek.

Ví se ale, že speciálními vlaky svobody na začátku října dojelo z Prahy do západního Německa deset až patnáct tisíc lidí. „Po cestě do nich lidé naskakovali, další se přidali na nádraží,“ popisuje historik.

Jedním z těch, kterým se podařilo přes Československo před pádem Berlínské zdi dostat na Západ, byl mimochodem i Richard Kruspe, kytarista známé skupiny Rammstein.

Výstava připomíná 30. výročí německého exodu. Německá ambasáda v Praze si jej připomene 28. září dnem otevřených dveří.