Vědec zvýšení verbálního IQ o 18 bodů (průměr populace je 100) u dospělých vysvětluje tím, že lidé mnohem víc než před padesáti lety musí zpracovávat informace, protože se na ně valí z novin, televize, internetu a dalších zdrojů. Rozšiřují si tak slovní zásobu.
Novozélandský sociolog zveřejnil výsledky svého bádání v publikaci nazvané Jsme stále chytřejší? Souhlasí s nimi i předseda české Mensy, spolku lidí s vysokým IQ, Tomáš Blumenstein.
"Jednou z příčin růstu IQ jsou kvalitnější potraviny. Díky nim se průměrná výška lidí zvyšuje a ani mozek není nic jiného než orgán, který funguje podle kvality výživy," uvádí. Hned pokračuje a poukazuje na to, že dnes má také mozek více podnětů, více ho používáme a tím roste jeho výkonnost.
Narozdíl od dospělých verbální inteligence u dětí tak rychle neroste. "Nižší růst IQ u dětí (jen o 4 procenta) přičítá Flynn tomu, že méně píší a čtou," uvedla vzdělávací společnost Scio.
Blumenstein potvrzuje, že podobně nevyvážený růst schopnosti komunikovat pozorují i v Česku. Děti to vyvažují vyšší schopností rozumět obrazům či grafům. "Dokážou je obdivuhodně rychle analyzovat," říká učitel pražského Mensa gymnázia Václav Brdek. IQ výřečnosti lidem naroste v dospělosti s nástupem do zaměstnání.
Matematické schopnosti lidí za padesát let podle Flynna oproti komunikačním vzrostly méně. Podle psychologů existuje mnoho druhů lidské inteligence. Mezi ty hlavní patří inteligence matematická, prostorová, verbální, logická, jazyková (cizí jazyky), manuální, hudební, kreativita, vnímání, sociální, abstraktní myšlení, vizuální představivost, rychlost reakcí, vůdčí schopnosti, kreativita a paměť.
