Zprávu, o které komise jedná, sepsal její šéf Pavel Blažek. Podle něj se například rozhodují o tom, co patří do kapitoly nejpodstatnější faktická zjištění. „Nemám problém tam věci, které jsem například nepovažoval za tak závažné, doplnit,“ řekl Blažek. Místopředseda komise Martin Lank přirovnal čtvrteční setkání komise k prvnímu čtení při legislativním procesu ve Sněmovně.
Blažek také řekl, že bere na vědomí zprávu státního zastupitelství. Žalobci trestní oznámení na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho bývalého náměstka Zdeňka Laubeho odložili. Podle nich trojice nespáchala žádný trestný čin (více zde). Šéf sněmovní komise uvedl, že dospěli „k nečemu podobnému“.
Součástí zprávy budou doporučení, která budou reagovat na zjištěné nedostatky. Blažek jako příklad uvedl situaci, kdy v případě úniku ze spisů vyšetřují státní zástupce státní zástupci. „To už nikde jinde není,“ uvedl s tím, že například policii vyšetřuje GIBS. Zcela vyjasněno také není, nakolik mají policisté informovat nadřízené o kauzách, které dělají.
Sněmovní komise vznikla jako reakce na reformu policie. Její vedení připravilo vznik nového superúřadu, který od začátku srpna zastřešil protikorupční policii i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Tehdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta s tím však nesouhlasil a rezignoval, hnutí ANO hrozilo odchodem z vládní koalice (vše o reformě policie najdete zde).
Jako první před komisí vypovídal olomoucký státní zástupce Ivo Ištvan a po něm právě Šlachta (více zde). Komise vyslechla i pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho, exšéfa protikorupční policie Jaroslava Vilda, prezidentova kancléře Vratislava Mynáře či ministry Milana Chovance a Andreje Babiše.
Původně měla komise mandát do konce října. Ten jí byl však prodloužen a závěrečnou zprávu má předložit do konce ledna. Šéf komise Pavel Blažek už dříve uvedl, že tento termín komise dodrží.
