Státní svátky se stanovují někdy poměrně obtížně. Shodou okolností mohou připadnout na datum, které je již tradičně spojeno s oslavou národa, jeho kořenů a historie, nebo se takový den prostě stanoví.
Většinou se jedná spíše o připomínku celého souboru událostí (respektive jejich vyústění v konkrétní státoprávní akt, jakým může být například vyhlášení nového státu) než o zdůraznění jednoho počinu. Správnost volby se neprokáže okamžitě, ale spíše až časem a v dějinných zkouškách. Oslavou minulosti formou státního svátku dává ale každý národ smysl vlastní přítomnosti.
Státní svátky byly a jsou důležité. A také oblíbené. Zejména tím, že se jedná o dny volna a pracovního klidu. Jejich poslání je ale mnohem symboličtější: zprostředkovávají pocit sounáležitosti a národní jednoty, spoluvytváří vztah jednotlivce-občana k domovu, zemi, vlasti… Prosazení konkrétního dne za státní svátek je tak nejen věcí úvahy příslušných „míst“, ale také míry ochoty k jeho akceptaci ze strany veřejnosti.
Ceremoniál se odsouvá, Zeman chce vyznamenání předat osobně na Nový rok |
28. říjen je hlavním svátkem České republiky. V kalendáři zůstal zachován v rámci nástupnické dědické posloupnosti po zaniklém Československu. Je tedy i pro dnešní generace oslavou zásadního okamžiku vyhlášení nezávislosti a svobody.
Původní tematické zaměření oslav tohoto dne bylo dáno potřebou budovat a posílit loajalitu občanů k nově vzniklému státu. Takové pouto nemělo být omezeno pouze na svědky historických událostí, jimiž začal „státní organismus“ svou existenci.
Mělo se vytvořit naprosto přirozené vnímání „dne zrodu republiky“ a připravit vhodné podmínky pro sebeidentifikaci s ním. Důraz byl zpočátku dáván na připomínku dvou základních elementů: národního boje za samostatnost a benefitů, které přineslo republikánské zřízení.
Oslavy nové, občanské a civilní
Potřeba úředního zavedení svátku vyplývala z jednoduchého faktu, že část české společnosti nebyla v době po 1. světové válce spokojená se zavedeným pořadem dominantně církevních svátků. Proto se objevila snaha etablovat co nejdříve oslavy nové, občanské a civilní.
Důležité je si uvědomit, že potřebu stanovení nového svátku cítili především představitelé „nového pořádku“. Impuls tedy nevzešel od „občanstva“, ale od poslanců prozatímního shromáždění. Zákon č. 555/1919 Sb. prohlašující 28. říjen za každoroční státní svátek byl schválen v prvním čtení již v polovině října 1919. Úprava nicméně nestanovovala, zda se jedná také o den pracovního klidu. Konkrétnější pravidla přinesl až zákon o svátcích o šest let později.
Úřady nebo školy byly instruovány, aby se říjnových oslav zhostily „se vší důstojností“. Případné nevyslyšení dikce zákona mohlo mít za následek pokutu ve výši 10 000 Kč nebo jednoměsíční vězení.
Pro státní svátek se mimochodem nabízela i další data:18.říjen – výročí Washingtonské deklarace vyhlašující samostatnou republiku; 30. říjen – připomínka vyhlášení Martinské deklarace, jíž se ke společnému státu přihlásilo Slovensko; 14. listopad – výročí prvního zasedání Revolučního národního shromáždění nového státu; Nakonec nejspíše rozhodlo memento nekrvavé „národní revoluce“. |
