Pražský okruh, osvětlené značení u nájezdu.

Pražský okruh, osvětlené značení u nájezdu. | foto: Radek Cihla, MAFRA

KOMENTÁŘ: Půlka je dobrá, celý okruh by byl lepší

  • 57
Nový Pražský okruh má jen jednu velkou chybu. Není celý. Malých chyb má dost, většina ovšem vyplývá z té velké: není celý. A celý není proto, že jsme jako občané občas přihlouplí, občas vypočítaví, úřady nepředvídavé a v jednání neschopné a soudy pomalé a bezhlavé.

Ministr Bárta sice při otevření okruhu servíroval čočku, aby podtrhl, jak se bude šetřit. Ale stejně to byla velká sláva, i pan prezident si zařečnil, škoda jen, že se jí pan primátor Bém dožil už jen jako politická polomrtvola. Na tom, že Praha bude o něco průjezdnější, má totiž zásluhu právě on.

Ale mohla to být taky tryzna. Místo přestřihování pásky mohli oni tři pánové do tunelu pohřbít rakvičku druhé části okruhu. Dlouho teď na něj nejspíš nebude. Místo poklepávání po ramenou si mohli poplakat. Nejen nad mrtvolkou nenarozené dálnice, ale nad námi všemi.

Bárta má asi pravdu, že otevřená část okruhu byla poněkud dražší, než musela být. A že má technické nedostatky.

Znáte však stavbu, byť by to byla stavba lepenice v některém z příměstských satelitů, aby tyto dvě vady neměla?

V penězích a technologii však problém není. Byly doby, kdy jich bylo dost, a vsadím své auto proti Bártově polobotce (mají asi tak stejnou cenu), že se nová silnice nezhroutí ani neproboří. Problém je jiný. Je jí jen půl.

Celý okruh nestojí z těchto důvodů:
Zaprvé: Vedení státu a hlavního města byla v 90. letech předvídavá asi jako Švejk, který na začátku první světové války věštil vojnu s Turkem. Nedokázala si dát dohromady dvě a dvě: vzrůstající bohatství obyvatel, nízké ceny ojetin a zároveň otevření se Evropě učiní ze stále socialistických silnic smrtící parkoviště. Na stavbu nových nebyly vyčleněny peníze, nebylo hlasitě voláno na Západ o výhodné půjčky.

Zadruhé: Na přelomu století bylo už vše jasné. A bylo i dost peněz, neb přišel hospodářský boom a otevřela se i ruka Bruselu. Jenže Zemanova a po ní následující tři socialistické vlády se na stavbu dálnic doslova vykašlaly. A Topolánek, který věděl, že se stavět mají? Svěřil je Řebíčkovi, což je ještě větší zločin.

Zatřetí: Zelení remcalové vycházejí ze dvou premis: sysel je cennější než člověk a auto je největším nepřítelem sysla. Jako řada fanatiků jsou ovšem obmyslní. Na ochranu sysla před člověkem se občas k něčemu přivazují. Zjistili však, že nejúčinnější je přivázat se k paragrafu. Úřady ve spleti nepochopitelných povolení, podpovolení a razítek dělají chyby, ať už z neschopnosti nebo prostě proto, že chyby nelze neudělat. A fanatici toho do mrti využijí spoléhajíce navíc na pomalost soudů.

Začtvrté: Občanští remcalové mají ještě povedenější heslo než zelení. Zní: Ať se soused klidně udusí, jen když dálnice nepovede kolem mé haciendy. Využívání nátlakových akcí a soudních obstrukcí okoukali od zelených.

Zapáté: Spekulanti na rozdíl od dříve zmíněných sledují svůj prospěch. Prostě pozemky lacino skupují, aby je mohli prodat draho. A stát proti nim nedokáže zasáhnout.

Je tedy skoro zázrak, že se otevřela aspoň půlka okruhu a staví se i další dálnice, které časem ulehčí život a podnikání i slušným obyvatelům jiných měst. Neschopnost, remcalství a vypočítavost však kvetou dál. Dokud nebudou aspoň z poloviny omezeny, budou se dálnice dál stavět jen napůl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue