Pětice Michal Hašek, Milan Chovanec, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc a Jiří Zimola si byla večer před protisobotkovskou vzpourou pohovořit v Lánech s Milošem Zemanem. Nejprve zatloukala, ale posléze s ostudou musela "kápnout božskou".
Je trochu nápadné, že ke "standardnímu setkání levicových politiků s levicovým prezidentem nad výsledky voleb" byla pozvána skupina, v níž scházel byť jen jeden stoupenec Sobotkova křídla v ČSSD. Znervóznilo snad totální volební fiasko SPOZ "levicového prezidenta" do té míry, že ve snaze mít ve Sněmovně svoji "převodovou páku" jevilo se "odsobotkování" ČSSD jemu a jeho hostům jako akutní úkol dne?
Leč Sobotka se vzmužil, nedělní útok "pučistů" odrazil a přešel do protiútoku. Pod dojmem masivního hřmotu členské základny ČSSD na Sobotkovu podporu začali Hašek a spol. ustupovat a jejich zázemí se drolit. V prsa se bijí už i někteří krajští hejtmani, dosud Haškova paralelní mocenská struktura ve straně. Nejbližší schůze stranického grémia vrátí do čela vyjednávacího týmu ČSSD Bohuslava Sobotku, čímž bude anulován jediný mocenský akt Haškových zbrojnošů.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Rozhodující však bude až zasedání ústředního výkonného výboru ČSSD, svolané Sobotkou na 10. listopad. Tam buď haškovci prosadí Sobotkovo odvolání z čela strany, což je stále méně pravděpodobné, nebo sobotkovci naopak „přistřihnou křídla“ haškovcům. "Je to druhý boj o Lidový dům," přirovnává významný poslanec ČSSD dnešní dění ve straně k událostem z podzimu 1920, kdy se Šmeralovo marxistické křídlo, z něhož posléze vznikla KSČ, neúspěšně pokusilo převzít sídlo strany.
Proto teprve po 10. listopadu bude ČSSD s to zahájit závazná jednání o příští vládě. Matematicky vzato existuje sice řada variant, ale prakticky nejschůdnější je trojblok ČSSD s KDU-ČSL a hnutím ANO. Mohla by to být jak trojčlenná koalice, tak koalice ČSSD a KDU-ČSL, kterou by z opozice podporovalo či jen tolerovalo ANO Andreje Babiše, anebo koalice ČSSD a hnutí ANO podporovaná z opozice lidovci.
Budeme mít volný triumvirát?
Plnohodnotná trojkoalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL je však málo pravděpodobná. Od křesťanských demokratů by tak těsné souručenství vyžadovalo příliš obtížné kompromisy. Vyjít vstříc ČSSD by znamenalo povznést se nad to, že v krajských zastupitelstvech dala nejednou přednost spojenectví s komunisty před partnerstvím s lidovci, a pozapomenout, že z řad ČSSD zaznívaly antiklerikální výroky a odmítání církevních restitucí.
Také těsné partnerství s Babišovým hnutím ANO by bylo pro Bělobrádkovu stranu problematické. Rozevláté, těžko uchopitelné hnutí je pro historickou a tradicionalistickou stranu samo o sobě velký otazník a osobnost jeho šéfa též.
Případný svazek dotyčných tří formací, vznikne-li nakonec, bude volnější. ČSSD by vzhledem k volebnímu výsledky měla být jeho hlavou, ale kdo bude ve vládě jejím koaličním partnerem? Pokud by to měla být KDU-ČSL, spojily by se dvě zavedené, a dokonce historické strany, jež vědí, co mohou od sebe navzájem očekávat. Dohromady by však disponovaly jen 64 poslaneckými mandáty, zatímco ANO, které by jejich menšinovou vládu drželo z opozice, 47 hlasy.
Andrej Babiš navíc místo o podpoře hovoří o toleranci takové vlády, čili ANO by jí "píchlo" ve Sněmovně při hlasování o důvěře, ale dál by se rozhodovalo případ od případu. Taková vláda by byla velmi nestabilní a babišovci by ji měli "na lopatě".
Pavlu Bělobrádkovi se do podobného chomoutu vlézt nechce. Matematicky přirozenější variantou by byla dvojkoalice ČSSD + ANO s 97 poslanci, kterou by z opozice 14 mandáty jistila KDU-ČSL. Dělat "jazýček na vahách" lidovci umějí a - mimochodem - také to nebývá zadarmo. Andrej Babiš s ANO se však do vlády nehrne. ANO je prý mladá strana, která musí teprve sbírat zkušenosti. To je hezké předsevzetí, leč důvod může být i jiný.
Na členy vlády se vztahuje povinnost předložit negativní lustrační osvědčení, což je nyní nad Babišovy možnosti. Pokud by v lednu či v únoru uspěl u bratislavského soudu a očistil se od podezření, že jeho jméno je na seznamech spolupracovníků StB oprávněně, pak by ho prezident jmenovat ministrem mohl.
ANO bude proto možná hrát o čas. Zahájilo kampaň pro volby do Evropského parlamentu, které ale budou až za půl roku! A pohraje si třeba s nápadem uspořádat referendum mezi svými voliči o tom, má-li, či nemá-li vstoupit do vlády. Ostatně prezident Zeman si v neděli v televizi zavěštil, že vládu budeme mít tak za dva tři měsíce. To by mohlo Babišovi, ale potažmo i Hradu, docela vyhovovat.
