V baště pravice se Zavadil utká mimo jiné s předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, který v Praze bodoval při prezidentské volbě. ODS ještě lídra neurčila.
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, který se ubránil přemlouvání straníků, aby šel sám do voleb v hlavním městě, otevřeně řekl, že Zavadilovu kandidaturu vnímá jako vyjádření blízkosti strany a odborů. Zavadil pokračuje v tradici odborářských přestupů do nejsilnější levicové strany a nikdo se už tomu nepodivuje.
Richard Falbr je v europarlamentu, Milan Štěch vede Senát. V odborech, i když na nižší pozici než Falbr a Štěch, se angažoval i Zdeněk Škromach. Teď jde v barvách ČSSD do boje i Zavadil.
"Jednou prdelí, a teď se omlouvám za ten výraz, na dvou židlích sedět nebudu," pravil, že se hned v listopadu vzdá pozice šéfa odborové centrály.
Pro silnější slovo, které občas vyřkne rychleji, než by o něm přemýšlel, nejde daleko. "Tohle, co tu máme, je nejhorší od roku 1950," řekl Zavadil loni na podzim. Nad bývalou Nečasovu vládu nadřadil i režim Klementa Gottwalda, který popravoval své odpůrce. Pan budoucí poslanec ČSSD má opravdu vybraný vkus.
Zavadilova nominace je úlitbou odborům, jejichž podpora se straně hodí. Sociální demokracie vychází volbou odborového předáka vstříc hlavně tradičním voličům levice, které nechce přepustit Straně práv občanů Zemanovci ani komunistům. Na ty mladší, liberálněji orientované, které by měl v Praze šanci oslovit spíše takový Jiří Dienstbier, jako kdyby sociální demokracie v hlavním městě trochu rezignovala.
Přitom výsledky v Praze nemá ČSSD takové, na jaké by strana s ambicí vyhrávat volby mohla být právě hrdá. Nejlépe dopadla v roce 2002 Petra Buzková s více než 25 procenty. Pak už šla ČSSD dolů. V dalších volbách měl David Rath o dvě procenta méně a s Martinem Pecinou v roce 2010 získala ČSSD v Praze jen mizerných 15 procent. Za úspěch by tedy Zavadil mohl považovat i čtvrtinu získaných hlasů.
Nejspíš i to by bylo překvapení. Větší šanci by měl v některém kraji, kde má ČSSD silnější podporu.
Vzpomínám na jeden zážitek se Zavadilem, který chce teď definitivně přejít do vysoké politiky. Když jsem s ním loni na jaře, ještě před onou stotisícovou demonstrací na Václavském náměstí, dělal rozhovor v jeho kanceláři v Domě odborových svazů na Žižkově, ptal jsem se ho, kdo by měl podle něj být prezidentem. Šel k oknu, ukázal na Hrad a odvětil, že jednou by to chtěl být on, ale nejdřív by se musely zvýšit prezidentovy pravomoci.
Později podpořil kandidaturu Miloše Zemana a stal se i jeho externím poradcem. Vzpomněl jsem si na Zavadilova slova, když nedávno politici začali řešit, co by mohli udělat se Zemanovými kompetencemi. A znovu teď, když sociální demokraté Zavadilovi otevřeli dveře do Sněmovny. Na Hrad za Zemanem to bude mít blíž než z pražského Žižkova.
