(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: iDNES.cz

KOMENTÁŘ: Obecné referendum? Chce to mokrý hadr na čelo a zklidnit emoce

  • 455
Obecné referendum je levičácký nesmysl. Ti, z jejichž živné půdy tento nesmysl vzešel, si z něj teď paradoxně udělali strašáka. Je to příběh hodně podobný tomu s přímou volbou prezidenta. Všichni ti, pro něž byla po léta ta pravá meta demokracie, si dnes rvou vlasy, jak strašnou zbraň dali do rukou těm hloupým masám, píše komentátor MF DNES Miroslav Korecký.

Příběh obecného referenda je o to směšnější, že fáze devastace vlasové pokrývky nastala už ve chvíli, kdy žádné takové dračí vejce v naší ústavě ještě vůbec není, a tedy ani nemohlo napáchat žádnou paseku. Třeba nás vyrvat z přátelské náruče Bruselu a vrhnout k nohám Putina a Si Ťin-pchinga. Smrt z vyděšení však už je tady: politici bijí na poplach a na titulních stránkách novin se do detailů řeší, co všechno nám způsobí czexit.

Budiž to řečeno jasně: do parlamentní republiky našeho typu, tedy klasické zastupitelské demokracie, nepatří ani přímá volba hlavy státu, ani institut obecného referenda. Ovšem ústava ho trochu předjímá, ale opravdu jen trochu. Na začátku 90. let se tehdejším levičákům povedlo propašovat do Listiny základních práv a svobod větičku o tom, že se občané podílejí na správě věcí veřejných „přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců“. V ústavě samotné už to parlament uvážlivěji zmírnil na formulaci, že „ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo“. Může, tedy nemusí. A také zatím nestanovil.

Dnes tlačí zavedení obecného referenda noví levičáci všech odrůd, i když bývají omylem řazeni do úplně jiné části spektra: komunisti, socialisti, Piráti, okamurovci, do značné míry i babišovci. A spolu s nimi také lidovci, Starostové, různé nezávislé iniciativy a aktivisté, kteří podporují zavádění prvků přímé demokracie, třeba v podobě přímé volby starostů nebo hejtmanů, převážně s odkazem na zkorumpovanost politiků.

Sněhová koule přímé demokracie se dala do pohybu a až poté někteří účastníci tohoto zvláštního spolku začali propadat panice, kde se jenom zastaví a co všechno do té doby převálcuje. Je skoro dojemné číst teď denně třeba stesky nonkonformních voličů Pirátů, jak volili stranu, která sice s myšlenkou na referendum vstává i uléhá, ale světe, div se – ona ho chce po volbách také uzákonit a možná nás s jeho pomocí vyvést z EU a NATO. Anebo sledovat Andreje Babiše, který teď jako premiér evropského střihu hledá cestu z pasti, kterou si na sebe vzýváním plebiscitů všeho druhu sám nastražil.

Chce to v prvé řadě mokrý hadr na čelo a zklidnit emoce. Samozřejmě by bylo nejlepší se zavedení obecného referenda vyhnout.

V ničem nám nepomůže, Švýcarsko z nás neudělá. To se spíš vydáme kalifornskou cestou, kde referendová mánie rozbila systém veřejných financí. A v Česku s plejádou voleb všeho druhu by využívání referend způsobilo stav permanentní volební kampaně.

I kdybychom se světovému trendu posilování prvků přímé demokracie neubránili, neznamená to armagedon. Předně by záleželo na parametrech referenda. Odchod z EU, neřkuli z NATO tu také žádná relevantní síla nepodporuje. A i kdyby se snad čirou náhodou vox populi utrhl a odchod z EU si natruc odhlasoval: myslí si snad někdo, že lze dlouhodobě držet nějakou zemi a národ někde, pokud tam prokazatelně být nechtějí?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video