Krajně levicoví matadoři starého střihu srší emocemi, omladina si zamilovala jejich prošedivělé charizma.
Jaký to kontrast k vážnému zástupu stříbrovlasých komunistických papalášů, na jejichž prvomájové mítinky se při troše dobré vůle dostaví pár stovek penzistů v čele s Milošem Jakešem, který svým plácáním prázdné slámy dávno nebudí rozhořčení, pouze soucit.
Jen těžko lze z jednoho průzkumu vyvozovat dalekosáhlé závěry. Podpora KSČM však skutečně dlouhodobě klesá. Dříve platilo, že čím menší byla volební účast, tím více hlasů strana získala. Klasickým příkladem byly volby do Evropského parlamentu. V roce 2004 volilo komunisty přes 20 procent lidí, letos už jen necelých 7 procent.
Neuctivý pozorovatel by mohl konstatovat, že pamětníků normalizace ubývá, že nostalgici vymírají, a měl by pravdu. Ale jen proto, že komunistická strana neudělala nic pro to, aby svůj program revitalizovala a uzpůsobila ho nové době a hlavně mileniálům.
Přihlásit se na přelomu tisíciletí na české střední škole nebo univerzitě k levičáctví bylo faux pas. Marxisté se sice tolerovali, ale mainstream se jim vysmíval. Radikální levice skomírala i na Západě. Převálcovalo ji středolevé duo Blair–Clinton, které navléklo pokrokovou mládež do značkových obleků, idealisty přetvořilo na pragmatiky a odmítnutím pokrokové levice legitimizovalo kapitalismus velkých korporací a bank.
Sesaďme komunistu Filipa, navrhuje poslanec ČSSD Dolínek |
Mladí fandové Corbyna, Sanderse nebo Mélenchona dnes sklízejí plody téhle polovičaté levicové politiky. Západ se nikdy neměl lépe, přes občasné krize nebo stagnace bohatne. Závratně se však zvětšují rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími, západní mládež si musí brát půjčky na studia, pořídit si v 25 letech hypotéku je téměř nemožné, nájemné ve velkých městech připomíná lichvu. Mileniálové z toho viní establishment.
Staří levicoví matadoři vycítili šanci, nabídli odcizené mládeži radikální program a daří se jim.
Čeští komunisté nedokážou oslovit mladé lidi
Řada sociologů tvrdí, že v Česku je situace odlišná. Že odpuzující zkušenost rodičů současných mileniálů z normalizace jim zabrání v posunu nalevo. Pravda je, že nejmladší voliči u nás většinou volí nezakotvené Piráty. Kdyby však na české politické scéně existovala radikálně levicová alternativa s charizmatickým vůdcem, klidně prošedivělým, ne však s láskou vzpomínajícím na léta byrokratického totalitarismu, mohlo by být všechno jinak.
Klidně může mluvit o socialismu nebo znárodňování, může hanit NATO, RB OSN, EU, ale musí k tomu občas zajít na Million Marihuana March, Prague Pride nebo třeba pochválit Gretu a pošpinit Čínu s Ruskem za znečišťování životního prostředí. Ale taková avantgarda by na ÚV určitě narazila.
Vedení komunistů totiž třicet let spí. Za zločiny někdejší KSČ se sice omluvilo, ale zároveň nechalo veřejně promlouvat fanatiky, kteří relativizují zločiny 50. let i okupaci ze srpna roku 1968. Většina komunistů dnes nesmyslně adoruje putinovské Rusko, ačkoliv je to právě Putin, který straní oligarchům a odmítá sociální stát, chybí viditelná reflexe moderních témat.
Čeští komunisté prostě mluví jazykem, kterému mileniálové nemohou rozumět. Proto se může stát nevyhnutelným faktem, že už příště se ve volbách propadnou pod pět procent. KSČM totiž nemá Corbyna, Sanderse ani Mélenchona. Má jenom Vojtěcha Filipa. Nebo se mýlím?
