To je taky jedna z příčin, proč ještě státní správa nejede podle služebního zákona, i když byl schválen již před dvanácti lety. Jak velké je pokušení dosazovat na úřady straníky, ukazuje jednání koalice o náměstcích. ČSSD a lidovci to považují za normální, ANO se diví.
Je to poněkud překryto tím, že nový premiér Bohuslav Sobotka říká, že si nenechá mluvit prezidentem do složení vlády, ale pokorně plní podmínku Miloše Zemana pro její jmenování. Otevírá tím cestu k poloprezidentskému systému. Připustil, že prezident si může dát podmínku před jmenováním vlády. Sám to uznal, my ostatní o tom ale musíme pochybovat.
Konečně bude moci být jmenována vláda opírající se o výsledky voleb. Nahradí kabinet, jenž vznikl z prezidentovy libovůle a už od léta vládne, třebaže nezískal důvěru.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Koalice vychází vstříc rozmaru prezidenta Miloše Zemana. Jako když macecha v pohádce vyžene Marušku do lednového mrazu pro jahody a pak pro jablíčka. Z hlediska platného práva se schválením novely služebního zákona v prvním čtení nemění nic. Ani pro pravidla lustrací.
Není tedy ani přesné říkat, že se něco změnilo pro jmenování šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí. Zeman se ve skutečnosti už dříve rozhodl, že to udělá. Jen svůj souhlas zabalil do podmínky, která nijak nesouvisí s Babišovým životním příběhem. Tedy s tím, že vede na Slovensku soudní spor o minulost a pravdivost zápisků tajné policie minulého režimu.
927 240 voličů, kteří v předčasných volbách podpořili hnutí ANO, dalo svými hlasy najevo, že je více než to, co kdo dělal nebo nedělal před čtvrt stoletím a ještě dříve, zajímá, jak bude země fungovat teď a v budoucnu. Zeman tomuto pohledu voličů Babišova hnutí přitakal.
"Pan prezident je profesionál a v politice nejde o to, kdo koho má rád, ale o pragmatismus," řekl Babiš. Bez něj by ANO do vlády nešlo a jiné možnosti jejího sestavení se nerýsují. O předčasné volby většina politiků nestojí.
Reakce voličů by byla nevypočitatelná.
Není pochyb o tom, že Česká republika služební zákon potřebuje. "To, že ho nemáme, je kritizováno ze strany Evropské komise, která přijetím zákona podmínila další možnost čerpání prostředků z Evropské unie," prohlásil Sobotka při jednání o vzniku vlády. Rychlost diktovanou rozmarem z Hradu by nyní měla vystřídat pečlivost, aby v konečné podobě zákon skutečně vedl k tomu, že budeme mít apolitickou, výkonnou a dobře motivovanou státní správu.
Obrysy chystaného zákona jsou známé. Státní úředníky bude mít pod palcem nový generální ředitel státní služby a klíčovou roli budou mít státní tajemníci na ministerstvech. Podle návrhu ČSSD by "superúředníka" jmenovala vláda. Kolem toho ještě může být dusno. Jelikož končící Rusnokova vláda přispěchala s vlastním návrhem, aby kompetenci získal prezident, bude zajímavé sledovat, zda se mezi poslanci koalice neobjeví skupina, kterou nápad posilující Zemana osloví.
Až další jednání o zákonu přinese odpovědi, které teď s jistotou neznáme. Ukáže, jak přesně velká bude moc státních tajemníků na ministerstvech, jak to bude s platy úředníků či kdo všechno bude muset složit zkoušku, aby mohl dál pracovat na svém místě, už podle služebního zákona. Tak aspoň že víme, že ty jahody Sobotka na Hrad přinese, podobně jako Maruška v pohádce.
