V pátek večer odletěl z Prahy do Spojených států ruský občan Jevgenij Nikulin, muž obviněný z několika trestných činů, včetně hackerských útoků na servery firem LinkedIn, Dropbox a Formspring, a také z krádeže identity. Pan Nikulin byl hned v sobotu předveden před federálního soudce v San Francisku, který rozhodl o jeho umístění do vazby. Mladý Rus během víkendu projde lékařskými prohlídkami a v pondělí stane znovu před soudcem.
Jevgenij Nikulin byl zadržen policisty odboru pátrání úřadu kriminální policie České republiky dne 5. října 2016 na základě mezinárodního zatykače, vydaného úřady Spojených států. 16. listopadu 2016 požádali Američané prostřednictvím svého pražského velvyslanectví o jeho vydání do USA. Ve stejný den o jeho vydání požádalo i Rusko, které na něj krátce předtím vydalo zatykač pro internetovou krádež 3 450 dolarů, spáchanou údajně v roce 2009.
Případ Jevgenije Nikulina vzbudil pozornost nejen proto, že o jeho vydání žádaly hned dva státy, ale také proto, že jej americká strana obviňuje ze zločinů, které patrně souvisejí s ruskými pokusy ovlivnit americké prezidentské volby.
Připomeňme, že američtí vyšetřovatelé obviňují ruskou stranu z pokusů ovlivnit výsledky voleb nejen takovými prostředky, jako je šíření fake news a trollingem na sociálních sítích, ale také hackerskými útoky. Podle FBI byly mj. napadeny účty Demokratické strany, včetně osobního účtu Johna Podesty, šéfa volební kampaně Hillary Clintonové. Ruská strana ovšem tvrzení amerických vyšetřovatelů setrvale odmítá. Pokud by se tedy hacker rozhodl spolupracovat s obžalobou a pomohl by podrobně osvětlit roli ruského státu, byl by to z pohledu Moskvy velký problém.
Proto, když se v ruském tisku objevily informace, že se Nikulinův zdravotní stav v české věznici podstatně zhoršil a že mu hrozí smrt, šlo o znepokojivou informaci nejen pro českou justici, která takové obvinění kategoricky odmítla, ale i pro samotného vězně. Ten totiž musel počítat i s možností, že se Kreml může pokusit o zajištění hackerova mlčení i jinými prostředky, nejen spoléháním na jeho loajalitu.
Vladimír Votápek |
Možná i proto ministr spravedlnosti neváhal a vydal Nikulina do Spojených států bezprostředně poté, co padla poslední překážka hackerovy extradikce. Ve čtvrtek totiž Ústavní soud odmítl Rusovu stížnost na přípustnost vydání do USA, jako zjevně neopodstatněnou, a už v pátek seděl Jevgenij Nikulin na palubě speciálního letadla, které pro něj přiletělo ze Spojených států.
Pelikánova volba přitom nebyla vůbec snadná. Zdravý rozum sice napovídá, že ruská žádost byla čistě účelová a jejím smyslem nebylo ani tak potrestat údajného kriminálníka, jako spíše zajistit jeho bezpečný návrat na území, kam na něj nedosáhne americká justice. A tím fakticky zabránit průchodu práva. Ale to ještě neznamenalo, že ministr Pelikán nebyl vystaven otevřeným i skrytým tlakům různých stran na to, aby upřednostnil právě jejich žádost.
Asi nejprominentnějším přímluvcem na proruské straně byl prezident Zeman, který opakovaně vyzýval ministra spravedlnosti, aby Nikulina vydal do jeho vlasti. Pro extradikci do Spojených států se naopak přimlouval mj. předseda Sněmovny reprezentantů Kongresu USA Paul Ryan. Rozhodování panu ministrovi neusnadnil ani Městský soud v Praze, který konstatoval, že pana Nikulina je možné vydat do obou zemí, které o něj požádaly.
Nakonec tedy ministr Pelikán rozhodl ve prospěch americké strany a je třeba jasně konstatovat, že učinil správně. Poté, co se česká vláda rozhodla být solidární s Velkou Británií a v rámci koordinované akce vypověděla z Prahy tři ruské diplomaty, jde už o druhý krok správným směrem.
A to i přesto, že na Pražském hradě sedí Miloš Zeman, známý nejen svou příchylností ke Kremlu, ale také zvykem mstít se svým politickým oponentům. Nezapomínejme, že Andrej Babiš je premiérem v demisi a že prezidentovi teoreticky nemůže nic zabránit, aby jmenoval novým předsedou vlády kohokoli jiného. Případně může jeho hněv padnout alespoň na Roberta Pelikána, který nemá nikde garantováno, že se stane novým ministrem.
O tom, že je Hrad pohněván v míře větší než malé, svědčí mj. výrok kancléře Mynáře, který vydání Nikulina do USA odsoudil, označil extradikci za nezákonný akt, který Českou republiku posunul na úroveň Bangladéše, nebo Středoafrické republiky. To jsou slova, která by státní úředník nikdy neměl na adresu ministra spravedlnosti vyslovit.
