Leccos se vyvinulo jinak, než jak to prezident Miloš Zeman očekával.
Strana práv občanů Zemanovci, jejímž je čestným předsedou, získala ve volbách do Poslanecké sněmovny směšných 1,51 procenta hlasů. Prezidenta měla sice na volebních billboardech, čtyři ministry v Rusnokově vládě odborníků, ale přesto ze 4,33 procenta hlasů, jež obdržela v předešlých volbách, neposkočila do Sněmovny, ale naopak se propadla téměř do nicoty.
Prezident nebude mít tudíž v dolní komoře stranu, jejíž poslanci by v ní coby Zemanovi apoštolové prosazovali jeho ideje a hlavně mocenské zájmy. Prezident Zeman je pragmatik a těm jde v politice vždycky na prvním místě o podíl na moci.
Leccos se vyvinulo jinak i s ČSSD. Její ubohý volební výsledek 20,45 procenta hlasů odvál vizi menšinové levicové vlády ČSSD podporované komunisty. Vizi preferovanou Milošem Zemanem, jemuž by komunisté vycházeli vstříc tak jako při lednové prezidentské volbě, v níž jej podpořili. "Zdravé síly" v ČSSD v čele s Michalem Haškem, viditelně stimulované z Hradu prezidentem Zemanem a jeho zbrojnoši, předsedu strany Bohuslava Sobotku dlouhodobě oslabovaly. Po volebním nezdaru ČSSD bylo už jen otázkou času, kdy se rozhodnou se Sobotkou skoncovat.
"Zdravé síly" se však ukázaly býti packaly, neboť než 27. října zbuntovaly předsednictvo ČSSD k výzvě Sobotkovi, aby odstoupil, zajely večer předtím do Lán probrat s panem prezidentem výsledky voleb. Vysloužily si za to od Sobotky cejch pučistů a až na Milana Chovance vyřazení z vysokých stranických funkcí. Pro prezidenta a jeho plány s ČSSD jsou pro nejbližší dobu téměř bezcenní.
Prezident ale dělné vztahy s ČSSD potřebuje! Těžko si lze představit, že ve Sněmovně by se za jeho zájmy prala ODS nebo topka, že ano. Nabude-li potřeby zákonodárné iniciativy, kterou z titulu ústavy nemá, budou se prezidentova námětu muset ujmout poslanci a případně vláda, tak či onak hlavně ČSSD. Neboli za "kontaktní důstojníky" Haška a spol. bude muset Zeman hledat náhradu. V ČSSD, v její členské základně i mezi funkcionáři, byl léta autoritou, sem tam až modlou. I po trapném příběhu s "pučisty" bude mít prezident dál v ČSSD sympatizanty, neřkuli spojence. Ti by se mohli zaktivizovat, kdykoli by se Sobotka ocitl v tísni.
Ta se dostaví možná už s koaličním vyjednáváním, pokud bude muset Sobotka slevit z některých předvolebních slibů ČSSD, což je ale při dohodování koalic obvyklé. Vysloveně piklit proti Sobotkovi však zemanovci v ČSSD asi hned tak nebudou! Krátký proces, jaký Sobotka a jeho lidé udělali s Haškovou "čtyřkou", má prý silně odstrašující efekt. Uvidíme, jak dlouho vydrží.
S cejchem zrádce za prezidentem
Také sociální demokracie si musí přát korektní vztahy s prezidentem. Chce-li Bohuslav Sobotka sestavovat příští vládu, stát se jejím premiérem a vládnout, bude to možné jen v součinnosti s hlavou státu, nikoli v konfliktech s ní! Mladičký poslanec Sobotka se při prezidentské volbě zkraje roku 2003 připojil k těm, kteří nehlasovali pro Miloše Zemana. Tenhle podraz Sobotku handicapuje, nicméně do Lán se nepojede kát, neboť odtamtud se i on už dočkal mnoha podpásových úderů.
V této chvíli má navíc za sebou "ohněm a mečem" sjednocenou ČSSD a ústředním výkonným výborem byl schválen jako kandidát na premiéra. Státník se od pouhého politika liší hlavně mírou nadhledu a velkorysosti, takže předpokládejme, že prezidentův rozhovor s potenciálním premiérem bude konstruktivní, povolební situaci odblokuje a posune ji kupředu, i když už prezident naznačil, že Sobotku nepověří sestavením vlády tento, ale nejspíš až příští týden. Ostatně je-li Miloš Zeman levicový prezident a je-li ČSSD levicová strana, dobrá vůle k férové dohodě by zítra v Lánech měla být nasnadě.
Bez oné férové dohody by prezidentu Zemanovi hrozil úděl "kůlu v plotě", jelikož pomocí KSČM by se z izolace asi přece jen tahat nenechal. Sobotkovo riziko spočívá v tom, že bude-li prezidentovi předkládat seznam kandidátů na ministry, dá se očekávat, že ne všichni Zemanovi padnou do oka. Navíc pokud v té době nebude Sobotka už řádně jmenovaným premiérem, jehož návrhům prezident v posledku vyhovět musí, nýbrž zatím jen pověřen vyjednáváním o budoucí vládě, může prezident vůči jeho nominantům vznášet výhrady donekonečna. Sobotku bude "dusit" a v ČSSD vůči jejímu předsedovi oživovat výhrady.
Zatím by dál vládl Rusnokův kabinet, atmosféra by se stávala stále nervóznější, Babiš by získával agitací po republice další příznivce a ČSSD je naopak ztrácela. Komu by to vyhovovalo, kdyby došlo na další předčasné volby? ČSSD a jmenovitě Sobotkovi jistě ne!
