Loni, poté co MF DNES odhalila, že guru Věcí veřejných Vít Bárta dost možná celou stranu založil jako pobočku detektivní agentury ABL, se chtěl Nečas Dobeše, personalisty této agentury, zbavit. Prezident ho tehdy zastavil a premiér neměl dost síly, aby si prosadil svou.
Teď už svého milce Klaus nezachrání, pokud se Nečas odhodlá ho propustit. Ministrovy problémy totiž přesáhly kritickou míru politického přežití. Přitom ne za všechno, co se mu vyčítá, může Dobeš sám, hlavní problém je v jeho osobnosti.
Nepostrádá však jistou dávku talentu pro politiku a v houfu poslanců za Věci veřejné patří k těm lepším. Umí mluvit, to, co říká, má občas hlavu a patu. Ještě nebyl přistižen s obálkou v ruce a na veřejnosti nepoužívá sprostá slova - už to je v rámci VV jednoznačný kvalifikační předpoklad pro ministra.
Školství je navíc obor, kam by měl být ministr dosazován za trest. Zdravotnictví se nedá řídit, protože se lékaři nedají řídit. Školství se také nedá řídit. Většina učitelů jsou lidé řiditelní až příliš, ale protože děti mají skoro všichni občané, tak nejméně pět milionů ví, jak to vést lépe než ministr. A mnozí z nich jsou vlivní.
Mohlo to být i horší
Z tohoto pohledu mohl Dobeš udělat ještě mnohem více chyb, než že ucpal penězovod z Bruselu, zaměstnal extremistického kandidáta, neohlídal nesmyslné a předražené projekty a neumí jednat s vysokoškolskými funkcionáři. V souvislosti s jeho nečitelným jednáním a nejasným vazalským vztahem k Vítu Bártovi je to ale dost. Největší problém však nejsou chyby, je to totiž Dobeš sám.
Jeho podivné jednání se ukázalo hlavně v případu bývalého kandidáta pravicových extremistů Ladislava Bátory. Dobeš ho zaměstnal, ačkoliv je to nestandardní osobnost s pomýlenými a potenciálně nebezpečnými xenofobními názory. Zatvrzele ho hájil, i když byl nehajitelný. A na odchodnou mu ještě dokázal vyčarovat pokoutní odměnu. Podobná směs zatvrzelosti a lstivosti se vidí málokdy.
Jeho odvaha se cení
Co je na ní svým způsobem hezké, je odvaha. Dobeš dokáže stát s Klausem za zády skoro proti všem. Jistou odvahu prokázal, když řekl, že pokud nenapraví průšvih s čerpáním evropských fondů do dubna, tak odstoupí. Jinak používá zvláštní taktiku, když ze všech chyb obviňuje své předchůdce a své "dohledové" úředníky, které měnil pomalu častěji než ponožky.
Jistou odvahu prokazuje i při jednání s nespokojenými rektory o vysokoškolské reformě. Jedná sice trochu jako dlaždič, ale jako neústupný dlaždič. A je potřeba podotknout, že i když je oproti váženým rektorům v roli hloupého a zlého hocha, má z poloviny pravdu.
Zkrátka kdyby Dobeš nebyl Dobeš, možná by mohl být ministrem školství - moc se v tom resortu zlepšit nedá, zkazit také ne, nakonec se vše vrátí ke starému. Řekl bych, že i Brusel se usmíří. Ty peníze do Řecka poslat nemůže. Jenže Dobeš je Dobeš, a to je problém.
