Velký a malý Satan, jak Íránci nazývají Ameriku a Izrael, zahájili mohutné nálety a ostřelování šíitského Íránu. Není to definitivní konec mezinárodních úmluv a práv? Bude svět už nadále ovládán silou moci a násilím? Co si z toho vezmou ti, kdo mají podobný pocit, že jsou někým ohrožováni? Jsme ještě schopni měřit všem stejným metrem?
Po roce a půl znovu rakety z Libanonu. Írán chce válku v celém regionu, soudí Izraelci |
Co je cílem této operace? Zaprvé: odstranění ajatolláha Alího Chameneího. Zabití nejen vůdce Íránu, ale až 40 hlavních představitelů režimu je výsledkem precizní práce CIA, Mosadu a MI6, které úspěšně penetrovaly systém vedení a řízení země. Takto už v minulosti zabil Izrael představitele íránských bezpečnostních složek, jaderného výzkumu, vůdce Hamásu či šéfa Hizballáhu. S tím Chameneí počítal a uložil všem rozhodujícím osobám ve státě, aby za sebe najmenovaly čtyři zástupce tak, aby zabití dalších neohrozilo funkčnost systému. Což se zdá, že zatím funguje.
Druhým cílem je kompletní likvidace jaderného výzkumu. To ukazuje, že Trump loni přeháněl, když tvrdil, že údery amerického letectva tento program vymazaly z povrchu země. Že by ho byl Teherán schopen tak rychle obnovit, je nereálné. Otázkou je, kde zůstalo těch asi 400 kg na 60 procent obohaceného uranu, který režim vyrobil. Jaderné zbraně v rukou lidí, jací v Íránu vládnou, mohou ohrožovat kohokoli, primárně Izrael. A mělo by to multiplikační efekt: Turci, Saúdi a další by se snažili reagovat na nový poměr sil tím, že by si je pořídili také. Jiný šílenec na Korejském poloostrově je má – a jemu podobní vidí, že se s ním jedná a neútočí se na něj vojenskou silou.
Třetím cílem je likvidace raket a odpalovacích zařízení ohrožujících Izrael a region. Žádná nemá dosah na území USA, ale zasahují už nyní americké základny v okolí. A eskalují i údery na území Izraele. Je otázkou, jak dlouho budou Íránci schopni tyto útoky vést a s jakým výsledkem. Došlo i k útoku na francouzskou základnu v SAE a britskou na Kypru. Výkladní skříň arabského světa Dubaj zažívá reputační problém pro bezpečný byznys a turistiku.
O co Trumpovi jde a nejde
Čtvrtým cílem je zajistit, že Írán nezablokuje Hormuzskou úžinu, čtyřicet kilometrů široký pás moře mezi ním a Ománem. K tomu je nutné zásadní omezení schopnosti vojenského námořnictva Íránu, aby ji nezablokovalo a nezaminovalo. Trump tvrdí, že údery potopily devět lodí. Jak velký a dlouhý dopad na cenu barelu ropy a ekonomiku světa to bude mít, lze těžko předvídat. Bude úměrný délce konfliktu a jeho rozsahu.
Trump klidně zabije vůdce, nesmíme ukázat slabost, tuší Rusko po íránské lekci |
Pátým cílem je další oslabení íránských proxy hráčů v regionu a hlavně v sousedství Izraele. Hamás byl v Gaze oslaben, ale nebyl ani zdaleka zničen. Hizballáh v Libanonu utrpěl značné ztráty, které způsobila pagerová operace Mosadu proti jeho špičkám a vojenské bombardování země izraelskou armádou včetně částečné pozemní operace. Přesto je, jak se ukazuje, schopen izraelský sever ohrožovat. Hútiové v Jemenu, kteří nebyli příliš oslabeni třicetidenním konfliktem s USA, se zatím nijak vojensky neprojevili. Největší proxy síla Teheránu, Sýrie, je dnes z tohoto pohledu značně zpacifikována. Tel Aviv mistrně dokázal oslabit protivníky v sousedství, než přiměl Trumpa k rozhodnému úderu proti jejich sponzorovi. Ani vojensky silný Izrael si nemůže dovolit válku na více frontách po delší dobu najednou.
Trump, který „ukončil“ již osm válek, jak tvrdí, se jistě poučil z Iráku, kdy Bushovu invazi v roce 2003 nazval Vekou tlustou chybou. Rovněž připravil půdu pro konec amerického angažmá v Afghánistánu, jehož realizaci Joe Biden zpackal. Dvacet let přítomnosti, biliony utracených dolarů, ztráty na životech, a to jen proto, aby se Tálibán po dvaceti letech opět vrátil k vládě. Proto nelze očekávat americkou pozemní invazi ani klasickou změnu režimu, či dokonce snahu o nastolení demokracie západního střihu. O to americkému prezidentovi nejde.
ANALÝZA: Trump zkouší v Íránu převrat na dálku. My bombardujeme, vy si je svrhněte |
Zabití vůdce a dalších představitelů režimu s tím, že lid převezme moc, je krajně nejistý recept. O sjednocené opozici v etnicky členěné společnosti nelze hovořit. Ani zdaleka všichni se tam dnes ze smrti Chameneího neradují. Bez vedení, které se podřídí USA a přestane ohrožovat Izrael a další země regionu, nelze čekat, že konflikt skončí. A už vůbec jej USA nebudou moci prohlásit za úspěch. Dochází rovněž k nevyhnutelnému. A tím jsou ztráty na životech amerických vojáků a zničení techniky. Kuvajt hlásí již tři zřícené americké stíhačky bez udání důvodu. Že by všechny měly technické problémy, by byla velká náhoda.
Trumpův riskantní podnik, do kterého se nechal dotlačit izraelskou lobby a Izraelem samotným, může dopadnou všelijak. Byť jde o porušení mezinárodního práva, přejme si, aby skončil brzy a důvody pro jeho zahájení byly dosaženy. Ropné monarchie v regionu se zatím zdržují přímé odvety.
