Michal Křivohlávek z občanského sdružení Auto*mat, které se zabývá pražskou dopravou, si myslí, že je to jen provizorní varianta. "Pár let to může fungovat, pak se ukáže, že to bylo lehkomyslné a bude se to muset znovu řešit," tvrdí.
"Charakter stavby tunelu Blanka je ze své podstaty nepřátelský k chodcům a cyklistům," domnívá se Křivohlávek, který je už dva roky zároveň členem magistrátní komise pro cyklistickou dopravu.
"Dnes je situace v Praze pro cyklisty tristní a na videu se zdá být lepší," myslí si expert na dopravu Stanislav Huml.
Předseda magistrátní Komise pro cyklistickou dopravu Pavel Polák namítá: "Je větší ochrana vyhradit cyklistům pruh, nebo je nechat jezdit mezi auty? My je tam nepřivádíme, oni tam už jsou."
Tunel Blanka je součástí budovaného vnitřního městského okruhu. Radnice si od něj slibuje, že pomůže dopravu v Praze zklidnit. S přípravami projektu se začalo už v roce 1973. Tehdy se však s pruhy pro cyklisty nepočítalo. S přibývajícími roky se však situace změnila a pruhy se v okolí tunelu "dokreslily".
"Inženýři se snažili dělat, co šlo, lepili cyklopruhy na dálnice, což se dělá velmi obtížně," nastínil Křivohlávek. "Projekt odmítli změnit z časových důvodů. To by podle mne však byla jediná správná cesta," myslí si.
Kolařům tak v metropoli přibude více než pět kilometrů nových cest. V okolí tunelu Blanka se počítá s jeden a půl metru širokými cyklopruhy.
"Chvála i kritika může být v tomto případě dohromady. Na pražské poměry je to průlomové řešení," konstatoval Křivohlávek.
"Je to jediná možnost integrace cyklistické dopravy jako má Paříž, Brusel, Brémy nebo Berlín," doplnil Polák.
CO JE Co podle stupně ochrany cyklistů- cyklotrasa - nulový stupeň ochrany, značená trasa, jak se dostat z bodu A do bodu B. V Praze jich je v současné době 700 km, rozšiřují se na 1 300 km. Jsou první orientací pro cyklisty. |
