Stačily tři minuty v obchodě a kolo za třicet tisíc korun bylo pryč. Případ, který policie řešila v lednu v Praze 6. A podobných se v Česku dějí stovky ročně. Zloději dovedou využít každou příležitost a často se jim podaří ukrást i velmi drahé exempláře. Minulý rok v srpnu zloděj zcizili elektrokolo z hořčíkových slitin za víc než sto tisíc korun na Masarykově okruhu v Brně. Rok předtím ukradli v Praze výstavní kolo za téměř čtvrt milionu.
Krádeží kol během posledních pěti let podle policejních statistik dramaticky ubylo, zloději se však zaměřují na dražší kusy. Zatímco ještě v roce 2014 bylo ukradeno 8 796 bicyklů, loni to bylo téměř o polovinu méně. I tak cyklisté přijdou průměrně o třináct kol denně.
V roce 2018 zloději ukradli 4 723 kol za celkově téměř sto milionů korun. Průměrná hodnota kola je dnes přibližně 20 500 korun, v roce 2014 to bylo o 2 800 korun méně.
Tradičně nejhoršími měsíci pro cyklisty je právě období letních prázdnin. S velkým počtem kol na cestách roste také zájem zlodějů. Červenec a srpen jsou dlouhodobě měsíce, kdy by si měli majitelé dát na kola obzvlášť velký pozor. Rekord drží srpen 2013, kdy zloději v průměru ukradli 48 kol každý den.
Zloději si oblíbili dražší kola
Mezi kraji vede tradičně Praha. „V posledních letech došlo k velkému vzestupu obliby cyklistiky,“ vysvětluje Ladislav Beránek z Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy. Lidé neváhají utratit peníze i za dražší modely a to zlodějům vyhovuje. Mají z čeho vybírat. Znát je to především na průměrné ceně ukradeného kola. Oproti celorepublikovému průměru je o deset tisíc korun vyšší.
„Pokles počtu krádeží kol má dva základní důvody. Pomohla hlavně důsledná evidence při prodeji zboží do zastaváren a bazarů,“ vysvětluje tiskový mluvčí Policejního prezidia David Schön. Právě zastavárny a bazary jsou místa, kde kradená kola obvykle mizí, ale výjimkou není ani náhodný prodej na ulici. Schön doplňuje, že dalším důvodem zlepšení situace může být posílení prevence. Policisté na kolech například projíždějí frekventovaná místa a dávají cyklistům doporučení, jak se před zloději chránit.
Policie minulý rok vyřešila čtvrtinu případů. To je ale jen průměr. Zatímco jihočeským policistům se podařilo objasnit víc než polovinu krádeží kol, v Praze jich bylo vyřešeno jen sedm procent.
Kde se v roce 2018 nejvíce kradla kola
Podle statistiky z jednotlivých územních odborů Policie České republiky, které více méně odpovídají okresům, se oblastí, kde bylo ukradeno nejvíc kol, stalo Pardubicko. Zmiňovaná Praha v tomto srovnání stojí trochu mimo, protože je považována za kraj. Konkrétně v loňském roce bylo v hlavním městě registrováno devět ukradených kol na deset tisíc obyvatel.
Mezi oblasti s nejčastějšími krádežemi kol se minulý rok kromě většiny krajských měst zařadilo ještě Karvinsko a Břeclavsko.
Úprky na kradeném kole
S vyšším rizikem je nutné počítat také v oblasti Podkrušnohoří, pozadu nezůstává ani Liberecko, oblast středních a jižních Čech. Krádeže kol byly minulý rok hojné také na jižní Moravě a na Ostravsku. Relativně malá šance, že cyklista přijde o svůj bicykl, je naopak na Šumavě a v Plzeňském kraji a také v Krkonoších a na Vysočině.
Na místa s nízkou kriminalitou se ale při ochraně kola spoléhat nedá. Vždy je lepší se na zloděje připravit. Existuje několik různých strategií. Spíše psychologickou taktikou je například upravit kolo tak, aby bylo snadno poznat na první pohled. Dobře poslouží nejrůznější nálepky nebo barevná úprava rámu. Výrazné kolo je pro zloděje méně zajímavé. Pro policii bude snadnější ho dohledat, a překupníci o něj proto budou mít menší zájem.
„Skoro 95 procent zlodějů, kteří ukradnou jízdní kolo, na něm také odjíždí,“ vysvětluje Beránek. Z toho vyplývá také nejjednodušší pravidlo, jak krádeži předejít: ve chvíli, kdy z kola odstraníte nějakou podstatnou část, kvůli které na něm zloděj odjet nemůže, kolo pro něj přestává být zajímavé. Často stačí odmontovat sedlo.
Na cyklistickém výletu to sice není nejpohodlnější způsob obrany proti zlodějům, ale pokud kolo přes zimu majitel třeba ukládá do společného sklepa v panelovém domě, může tento jednoduchý trik zloděje snadno odradit.
Krádeže uschovaných kol nejsou vůbec neobvyklé. Zloději umějí vykrást nejen sklep, ale i balkon. Letos v lednu například zloděj v Praze ukradl kolo z druhého patra. Na balkon prostě vylezl a lup si spustil dolů po laně.
Profesionál se dostane do každého zámku
Samozřejmě nejběžnější a nejjednodušší formou ochrany kola je použití zámku. Ani nejkvalitnější řetězy ale nefungují na sto procent. „Profesionál se dokáže do dvou minut dostat do každého zámku,“ říká Jaroslav Majer z cykloprodejny Štěrba. Zároveň ale zdůrazňuje, že použití zámku rozhodně není zbytečné.
Kvalitní zámky většinu zlodějů odradí. Z hlediska bezpečnosti se podle Majera zabezpečovací systémy dají rozdělit do tří základních kategorií. Ty, které jde přestřihnout klasickými štípačkami, systémy, na které jsou potřeba velké štípací pákové kleště a nejmasivnější zámky, na které zloděj potřebuje úhlovou brusku. S lepším zabezpečením tak cyklista zužuje okruh zlodějů, kteří dokážou jeho kolo ukrást.
„Rozumné zámky se pohybují v cenové hladině od pěti set do patnácti set korun,“ doplňuje Majer.
S podkovou na rameni
Cyklista musí ale vždy srovnávat dva základní parametry, sílu zabezpečení a vlastní pohodlí. Platí totiž pravidlo, že čím je ochrana kola účinnější, tím je zároveň systém masivnější, a tedy i těžší a větší. Zároveň je důležité zkontrolovat, k čemu cyklista vlastně kolo připevňuje. Starý dřevěný plot rozhodně není dobrá volba. Zloděj jednoduše rozbije chatrné laťky. Zámek je také potřeba umístit co nejvýš, aby si zloděj nemohl pákové kleště zapřít o zem.
V posledních letech jsou také stále populárnější čipy, které udávají polohu kola díky systému GPS. Ty jednak oznámí majiteli přes telefon, že s kolem někdo hýbe, a zároveň pomůžou policii dopravní prostředek snadněji najít. Na trhu jsou také k dispozici speciální nátěry, které jsou vidět jen pod UV světlem. Ty sice nezabrání přímo ukradení, díky takzvané syntetické DNA je ale snadné dokázat, kdo byl původním majitelem kola. Tedy když se najde.
Základní způsoby, jak uchránit koloJednoduché lanko – jde v podstatě jen o nejzákladnější ochranu kola. Lanko je sice lehké a skladné, ale zloději k jeho překonání většinou stačí jen štípačky. Kolo ochrání hlavně před „náhodnými lupiči“. Řetěz – řetězy se vyrábějí v různé síle. Jejich výhodou je, že jsou hladké, a tak není možné je přeříznout pilkou. Pokud však cyklista nemá masivní řetěz, zpravidla ochrana podlehne pákovým kleštím. Skládané zámky – jde o několik spojených kovových pásů, které vytvářejí oko, do kterého je možné kolo uzamknout. Pákovým kleštím systém odolá, ale je většinou bezbranný proti pilce. Podkovy – pevný zámek, pokud je vyroben z kvalitního kovu, jde o dobrý systém ochrany. Podkova je ale dost neskladná. Kolo hlídané čipem – Čip sice nedokáže zabránit ukradení kola, ale svůj význam má. U lepších modelů dokáže čip poslat cyklistovi SMS zprávu, že s jeho kolem někdo manipuluje, a navíc je možné čip na dálku vysledovat. Syntetická DNA – kolo se natře specifickým nátěrem, který je pouhým okem neviditelný, ale pod UV lampou světélkuje. Tento systém sice nezabrání krádeži, pomůže však policistům ukradené kolo identifikovat a majitel má tak větší šanci, že se k němu bicykl vrátí. |
