Děti z kojeneckých ústavů by se měly v ideálním případě dostat do pěstounských rodin. Jenže pěstounů je nedostatek. A tak panují obavy, jak se celá změna podaří.
Ústavů, u kterých se do konce roku musí rozhodnout, co s nimi bude dál, je podle ministerstva ještě dvaadvacet v jedenácti krajích. Podle ředitelky sekce rodinné politiky ministerstva Zdislavy Odstrčilové (KDU-ČSL) některé ještě nemají plány, jaké služby budou od ledna nabízet. „Jsou kraje, které domovy pro děti do tří let už uzavřely. Jsou i kraje, které jsou neaktivní, když to řeknu diplomaticky,“ uvedla.
Připravenost pokulhává
Na problémy upozorňuje i Kancelář veřejného ochránce práv. Z jejího šetření vyplynulo, že část kojeneckých ústavů není na transformaci připravená. Jejich přeměna se tak může odehrát „jen na papíře“.
Zjištění vychází z návštěv zařízení. Do pěti ústavů, kde žije dohromady asi 170 dětí, pracovníci kanceláře chodili od loňského listopadu do letošního března. Všechny zbývající kojenecké ústavy se dohromady starají o čtyři stovky dětí. „Připravenost celého systému na nadcházející změny se jeví jako velmi nízká. To je alarmující a vyžaduje to urgentní opatření ze strany odpovědných resortů,“ varuje zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Myšlenka na zrušení kojeneckých ústavů je podle něj správná, protože děti by měly vyrůstat především v rodině nebo prostředí, které se rodinnému co nejvíce blíží. Česko je navíc jednou z posledních unijních zemí, která je ještě má zřízené.
Pěstounů je málo, nevyjdou s penězi. Navýšení příspěvku spolkla inflace |
„Většina navštívených kojeneckých ústavů měla pouze hrubou představu, v jaký druh služby se po 1. lednu změní. Navzdory tomu nadále přijímají další děti. Velmi znepokojivým zjištěním je, že u řady umístěných dětí dosud není zřejmé, kdo jim v případě zrušení kojeneckých ústavů zajistí péči,“ přiblížil Schorm.
Zaměstnanci kanceláře ombudsmana také zjistili, že dvě třetiny dětí v ústavech jsou starší tří let a každé desáté je už dokonce náctileté. Převažují sourozenecké skupiny, které bývá obtížnější umístit do rodin. „A podíl romských či poloromských dětí v navštívených kojeneckých ústavech dosahoval 51 procent. Podle kvalifikovaných odhadů přitom v Česku žije přibližně 2,3 procenta Romů z celkové populace,“ stojí v závěru zprávy.
Pěstounů není dost
Místo do kojeneckých ústavů by děti měly mířit k pěstounům. Jenže těch je v Česku málo a o všechny děti se postarat nedokážou. „Vidím problém v tom, že zrušíme zařízení, která se o děti dobře starala. Dostatek odborně a lidsky odpovídajících pěstounů nebo náhradní rodinné péče nemáme,“ upozorňuje klinická psycholožka Jana Procházková. „Šmahem rušit specializovaná zařízení mi přijde nezodpovědné vůči mladé generaci,“ dodává.
Aktuálně je v evidenci 920 rodin pěstounů pro přechodnou dobu. Navýšit jejich počty má pomoci novela, kterou nyní schválila Sněmovna, ještě ale musí projít Senátem. „Kapacita pěstounů na přechodnou dobu nestačí v příštím roce pokrýt skutečný počet ohrožených a týraných dětí ve věku do tří let a hrozí, že v ‚nejlepším‘ případě tyto děti zůstanou v toxickém prostředí svých rodin, kde budou vystaveny dalšímu týrání, zneužívání,“ stojí v odůvodnění pozměňovacího návrhu.
Zájemců o pěstounskou péči je v kraji málo, nové má oslovit kampaň |
Podle novely by proces posuzování zájemců o pěstounství mohl být jednodušší a také se pro takové rodiny zvýší státní příspěvek. Dlouhodobým pěstounům by mohl vzrůst z 59 400 korun na 66 tisíc za rok. Přechodným pěstounům, kteří se o děti do jejich adopce nebo navrácení do rodiny starají maximálně rok, na 72 tisíc. Zvýhodnění by měli pocítit i ti, kteří se starají o více než tři děti nebo ty se zdravotním postižením.
Uvedené částky ovšem nejsou určené přímo pro pěstounské rodiny, ale pro organizace, které jednu rodinu celý rok provázejí náhradní rodinnou péčí.
Přesto jsou v Česku příklady, kdy péče o nejmenší mimo ústavy funguje. Pardubický kraj začal s transformací kojeneckých ústavů už před deseti lety. „Dnes jsou z nich centra pomoci ohroženým rodinám, například mladým matkám, případně rodinám, kde má dítě vážné zdravotní omezení. Klasický kojenecký ústav se zdravými dětmi do tří let u nás nenajdete,“ poukázal krajský radní pro sociální oblast Pavel Šotola.
Sedmnáct tisíc na dítě je málo. Zájem o práci pěstounů klesá, říká odbornice |
A podobné je to třeba i v Ostravě, kde spoléhají na pěstouny. „Děti mladší tří let nejsou v Ostravě již několik let umisťovány do ústavů, ale v krizovém období se jim dostává péče pěstounů na přechodnou dobu. V Moravskoslezském kraji je takzvaných pěstounů na přechodnou dobu nejvíce v rámci celé země. Pěstounskou péči na přechodnou dobu v Ostravě zajišťuje 25 rodin,“ uvedla mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.
Jen za loňský rok se do přechodné pěstounské péče dostalo 64 ostravských dětí. „O 43 z nich se postarali pěstouni z Ostravy, dalším dětem zajistili péči pěstouni z Moravskoslezského kraje,“ přiblížila Pokorná.
Nejohroženější, ale také nejpočetnější skupinou dětí svěřovaných do péče pěstounů na přechodnou dobu jsou v Ostravě děti ve věku do tří let. „Pěstouny byla zajištěna přechodná péče pro 10 miminek opuštěných matkou přímo v porodnici, 18 dětí do tří let, 8 dětí ve věku 3–6 let a 7 dětí starších 6 let. Mezi těmito dětmi bylo šest sourozeneckých skupin,“ vypočítala Pokorná.
