Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová

Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová | foto: Dan Materna, MAFRA

Vláda kojenecké ústavy zatím rušit nebude, chce z nich udělat Klokánky

  • 11
Kojenecké ústavy se prozatím rušit nebudou, ačkoliv po tom už roky volá mnoho neziskových organizací. Nová ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová z nich chce postupně udělat menší rodinné ústavy, které by fungovaly podobně jako Klokánky. Informuje o tom deník Právo.

„Přece jen jsme jedna z posledních zemí v Evropské unii, která kojenecké ústavy ještě má, ale je to běh na dlouhou trať. Z předchozí zkušenosti navíc vím, že vždy budou děti, které jsou do rodiny obtížně umístitelné a o které se musí postarat stát,“ řekla Právu Němcová.

Z kojeneckých ústavů by se staly zařízení typu Klokánků, které poskytují přístřeší a péči dětem v nouzi a kde se o děti v rodinnější atmosféře starají takzvané tety. 

„Je dobrá myšlenka kojenecké ústavy transformovat do malých zařízení rodinného typu. Nemyslím si ale, že dobrým řešením je vytvořit víc Klokánků. Je to sice lepší řešení, nikoliv konečné. Je dobře, že se ale konečně mluví o potřebě transformovat kojeňáky,“ říká iDNES.cz ředitel společnosti Dobrá rodina Zdeněk Soudný. 

ANO mělo rušení kojeneckých ústavů ve volebním programu, do návrhu programového prohlášení vlády se však tento bod nedostal. Minulá vláda Bohuslava Sobotky chtěla omezit umisťování nejmenších dětí do ústavní péče.

„S transformací kojeneckých ústavů tak, aby to už nebyla zdravotnická zařízení, dlouhodobě souhlasím, vždy jsme ale narazili na negativní přístup ministerstva zdravotnictví a zdravotnických odborů většiny krajů. Paní Němcové fandím, ale nemůže transformovat něco, co nepatří pod resort ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekla iDNES.cz Michaela Marksová.

V dlouhodobém plánu transformace kojeneckých ústavů je podle ní snaha o to, aby v zařízeních bylo minimum dětí. „Měly by tam být jen ty, které to nejnutněji potřebují, zbytek by měl být u přechodných pěstounů,“ dodala Marksová.

V loňském roce bylo v Česku asi šest tisíc dětí v ústavní péči. Česká republika je jedna z posledních zemí v Evropské unii, která do kojeneckých ústavů umisťuje děti mladší tří let.

U přechodných pěstounů až na tři roky

Němcová také zvažuje, že prodlouží roční lhůtu u přechodné pěstounské péče na dva až tři roky. „Děti by tak mohly cirkulovat méně, určitě k tomu bude široká diskuse,“ řekla deníku ministryně.

K přechodným pěstounům jsou nyní umisťovány především nejmenší děti, které jsou u nich maximálně rok, pak se vrátí do původní rodiny, jdou k dlouhodobým pěstounům nebo do adopce.

„Je to otázka k diskusi. Věřím, že v některých případech by se ten rok neměl striktně dodržovat, protože to situace vyžaduje,“ myslí si Marksová. 

Podle Pavla Šmýda ze Sdružení pěstounských rodin se žádná revoluce konat nebude. „Trvalo 22 let, než v roce 2013 vešla v platnost novela o náhradní rodinné péči. Takže nyní vyčkáme a uvidíme, rozhodně se ale nic nezmění do měsíce,“ sdělil Šmýd.

„Prodloužení doby u přechodných pěstounů je takové hašení problému, protože často nelze dohledat biologickou rodinu, která se má vyjádřit k tomu, jestli o dítě stojí, a dítě u přechodných pěstounů zůstane třeba rok a půl, než se soudy rozhodnou, co s ním bude. Nejde o to, že by nebyli ti, kteří by je nechtěli přijmout, ale o procesní kroky, které dlouho trvají,“ uvedl Šmýd.

Ačkoliv pěstouni jsou, děti končí v ústavech

Problém podle Marksové spočívá také v tom, že v řadě krajů jsou volní přechodní pěstouni, přesto místo toho, aby k nim děti šly, jsou umisťovány do kojeneckých ústavů. „To je vražda na dětech,“ uvedla Marksová.

„Evidujeme desítky volných pěstounů v rámci České republiky, kteří by se mohli ujmout dítěte, které by tak nemuselo do dětského domova nebo kojeneckého ústavu. O umístění rozhoduje soud na základě doporučení úřadu, takže těžko hodnotit, proč v některých regionech jsou upřednostňovány kojenecké ústavy, pomohla by edukace soudců a vznik praxe právníků ex-offo pro zájmy dítěte,“ říká Soudný.

Zlínský kraj je zatím jediným krajem, ve kterém byly všechny kojenecké ústavy zrušeny. Stalo se tak před rokem poté, co se rozšířila síť podpůrných služeb a profesionálních pěstounů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video