Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě chtěla ve středu na mimořádné schůzi projednávat návrh, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, ale daleko se nedostala.
Podařilo se jí jen schválit program mimořádné schůze, když pro něj hlasovalo 80 ze 141 přítomných poslanců, jen z vládní koalice.
„Voliči, kteří budou splácet vaše dluhy, vám tohle neodpustí,“ prohlásil Kupka. „Do historie českého rozpočtování už se zapsala vaše rozbitá kalkulačka. Ale pokud chcete naplňovat a prosazovat tenhle zákon, tak reálně usilujete ještě o mnohem závažnější, nelichotivou přezdívku Dlužena von Bankrot,“ řekl o ministryni financí Aleně Schillerové.
Richterová mluvila o snaze vlády destruovat rozpočtovou brzdu
Šéfka poslanců Pirátů Olga Richterová charakterizovala kroky vlády tak, že předělává normu na „zákon o rozpočtové neodpovědnosti“. Jde podle ní o jeden z nejdůležitějších zákonů na roky dopředu.
„Tato vláda s ministryní financí Alenou Schillerovou bude zadlužovat nás všechny, naše děti a naši budoucnost ve prospěch Andreje Babiše, Agrofertu a jemu podobných. A proto je potřeba se bavit o kauzách a motivacích předsedy vlády, protože způsob, jakým chce Alena Schillerová vědomě zdestruovat funkční dluhovou brzdu České republiky, je zároveň způsob, jak přihrát více peněz třeba agromamutům nebo dalším spřízněným a vyvoleným subjektům. Takhle jednoduchá je ta pravda a takhle zásadní,“ prohlásila Richterová.
Opozice chce na mimořádné schůzi Sněmovny bránit přijetí návrhu podle představ vlády tak dlouho, jak to bude možné.
Vláda si otevírá cestu ke schodku na příští rok přes 400 miliard korun, řekl Jakob
„Není nám budoucnost země lhostejná, není nám jedno, jak hospodaří,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Odhadl, že až koalice díky své většině ve Sněmovně prosadí to, oč usiluje – za několik týdnů nebo v jiném termínu, na kdy napevno stanoví hlasování – otevře jí to cestu, aby už na příští rok navrhla schodek státního rozpočtu vyšší než 400 miliard korun.
„Vláda si otevírá cestu k rozpočtu se schodkem přesahujícím 400 miliard korun,“ prohlásil Jakob. Bez výjimek není podle něho ministryně financí schopná rozpočet na příští rok sestavit.
„Buď řekneme, že pravidla platí i pro vládu, nebo jí dáme bianco šek k dalšímu zadlužování,“ varoval ve Sněmovně Jakob.
„Hrozí nekontrolované rapidní zadlužování země, přijetí normy může ohrozit finanční stabilitu ČR a vyvolat kolaps ekonomiky,“ uvedl poslanec ODS Jiří Havránek.
Lidovec Benjamin Činčila označil před mimořádnou schůzí snahu vlády za „koncert rozpočtové neodpovědnosti“.
Vy nás chcete mistrovat z rozpočtové odpovědnosti? divila se Schillerová
„Vy nás chcete mistrovat z rozpočtové odpovědnosti? Nenechte se vysmát. S veškerou zodpovědností a vážností musím jednoznačně prohlásit, že Česká republika opravdu nebude v příštím roce hospodařit s deficitem veřejných financí ve výši 0,9 procenta HDP, tedy schodkem na úrovni státního rozpočtu ve výši 150 miliard.“ řekla se ve Sněmovně ministryně financí za ANO Alena Schillerová.
„Vláda Petra Fialy, která prokazatelně plánovala hospodařit s deficitem skoro dvou procent hrubého domácího produktu, slibovala do Bruselu, že bude hospodařit s deficitem skoro čtyřikrát nižším,“ prohlásila ministryně. Kritizovala předsedu rozpočtové rady Mojmíra Hampla, který podle ní tento postup přikryl.
„Torpédování našeho zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, připomíná ze všeho nejvíc pověstnou bouři ve sklenici vody. Naše vláda totiž nemá ambici měnit ani deficit veřejných financí v poměru k HDP, ani dluh veřejných financí v poměru k HDP,“ prohlásila ministryně financí.
„Naše programové prohlášení platí. Česká republika v žádném případě nehodlá překročit tříprocentní deficit veřejných financí. Stejně tak platí, že ještě v tomto volebním období hodláme deficit postupně snižovat. Kdo říká něco jiného, neříká pravdu,“ uvedla ve Sněmovně.
Výdaje na obranu nad 2 procenta HDP se nemají započítávat do výdajových rámců do roku 2036
Schillerová navrhla prodloužit možnost nezapočítávat výdaje na obranu nad dvě procenta HDP do výdajových rámců, a to až do roku 2036.
Navrhuje také, aby pro roky 2026 až 2036 bylo možné navýšit výdajové rámce o částku na financování dopravní infrastruktury nebo staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Týkalo by se to i úhrad v rámci projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Projednávaný návrh umožňuje vládě zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace.
„Neznamená to, že otevíráme cestu bezbřehému zadlužování,“ hájí svůj návrh Schillerová.
„Jak vám máme věřit, že to, co nám říkáte, je pravda?“ reagovala na její slova šéfka poslanců STAN a místopředsedkyně hnutí Michaela Šebelová. Argumentovala, že politici vládního hnutí ANO mění často svá vyjádření.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel řekl, že jeho strana vítá, pokud vláda chce navýšit výdaje na obranu tak, aby Česko splnilo limit dvě procenta hrubého domácího produktu. „Odmítáme, aby se obranné výdaje nahrazovaly účetními triky a položkami, které NATO neuzná,“ řekl Havel.
Je nepřijatelné, jak chce vláda rozvolnit rozpočtová pravidla, říká Kupka |
Nový předseda lidovců Jan Grolich v úterý ve Sněmovně řekl, že vláda šíří „mlhu“ a odvrací pohled od důležitých témat.
„Podstatné je to, že si připravuje podmínky k tomu, aby extrémně zadlužila Českou republiku. Konkrétně se bavíme o zákonu o rozpočtové odpovědnosti, který představuje obrovské riziko pro naši zemi. Po konci vládnutí této vlády může naše země narazit do zdi,“ prohlásil Grolich.
NKÚ má nově dostat právo kontrolovat hospodaření České televize i rozhlasu
Návrh pořadu mimořádné schůze1.Vládní návrh, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů 2.Vládní návrh, kterým se mění zákon o podpoře bydlení 3.Senátní návrh změny Ústavy ČR - možnost NKÚ kontrolovat hospodaření ČT a Českého rozhlasu 4. Poslanecký návrh na změnu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny |
Na mimořádné schůzi projednávali poslanci ve středu jen druhé čtení novely Ústavy rozšiřující pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu.
Ale ani to nedokončili. Sněmovna bude v mimořádné schůzi pokračovat ve středu 13. května.
NKÚ má moci dohlížet na hospodaření České televize a Českého rozhlasu.
„Je třeba brát tento bod v kontextu změn mediální legislativy,“ řekl šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě chce změnit financování veřejnoprávních médií – České televize a Českého rozhlasu.
Skončit mají měsíční koncesionářské poplatky oběma veřejnoprávním médiím a mají být financovány ze státního rozpočtu.
Poplatky zrušíme, jsou zastaralé, řekl Klempíř. Kolik dostanou ČT a rozhlas? |
Česká televize má podle představy ANO, SPD a Motoristů sobě dostat příští rok z rozpočtu 5,74 miliardy korun, letos přitom televize počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. Český rozhlas má podle návrhu ministra kultury za Motoristy sobě Oto Klempíře dostat 2,07 miliardy korun, letos má přitom získat z poplatků 2,48 miliardy.
Podle představ koalice ANO, SPD a Motoristů sobě by tak měla obě veřejnoprávní média vyjít s menší částkou. ČT chce od příštího roku vláda vzít zhruba miliardu a Českému rozhlasu přibližně 400 milionů korun.
„Je to jasná likvidace a pokus o zestátnění,“ řekl ve Sněmovně Jakob. „Když změníte financování, de facto to povede k zestátnění,“ je přesvědčena šéfka poslanců STAN a místopředsedkyně opozičního hnutí Michaela Šebelová.
