Právě Klempíř na pohřbu promluvil jako první. „Nikdo nemohl tušit, jestli to byla skutečnost, nebo poslední performance,“ dal vzpomenout na Knížáka. „Žádná funkce ho nikdy nedokázal uzavřít do jediné škatulky. Jeho svět byl nekonečně široký, jeho svět byl obrovsky svobodný,“ popsal Knížákovu osobnost ministr kultury.
Následně svou smuteční řeč začal bývalý prezident Václav Klaus. „Jeho odchod nás hluboce zasáhl,“ řekl.
„Teď by asi měl následovat výčet všeho, čím byl a čemu se věnoval,“ začal Klaus s tím, že výčet zásluh je tak dlouhý, že by člověk na něco důležitého i přes sáhodlouhý projev stejně zapomněl. „Není nadsázkou mluvit o renesanční šíři jeho aktivit,“ řekl dále Klaus.
 |
„Na akademii léta úspěšně vyučoval, což dokazuje i velký počet jeho studentů, kteří se s ním sem dnes přišli rozloučit,“ upozornil bývalý prezident republiky.
Rebel a konzervativec, míní Klaus
„Jsem přesvědčen, že největší stopu zanechal za svého života svým chováním a jednáním. Milan Knížák byl rebelem už za komunismu, režim ho neměl rád. On se však umlčet nenechal, byl slyšet tehdy doma i v zahraničí,“ řekl bývalý prezident s tím, že pro mnohé byl symbolem svobody. Klaus jej také označil za „autenticky liberálního“ a dodal, že jej „dnešní pokrokáři nemohli mít rádi“.
Rebelem podle Klause zůstal Knížák i po pádu režimu. „Bytostně odmítal každou lež a každou přetvářku a říkal to nahlas. Tím si získal řadu nepřátel,“ řekl Klaus, podle něhož ale Knížák nebyl provokatérem. „Pouze rezolutně a bez zábran, které většina z nás neumí překonat, říkal to, co si myslí,“ dodal. O Knížákovi také prohlásil, že byl v mnoha ohledech konzervativním člověkem. „Nebyl kosmopolita ani ctitelem Evropské unie,“ uvedl.
„Milan nám chybí už dnes. A o to víc nám bude chybět v budoucím, určitě ne krásném světě, jehož zárodky už nyní poznáváme. Milane, nikdy na tebe nezapomeneme,“ zakončil svou smuteční řeč bývalý prezident republiky.
Na dotaz iDNES.cz, zda se i přes všechny podobnosti v názoru na některá témata rozcházeli, uvedl Klaus následující: „Myslím, že to nedominuje v našem myšlení. My jsme byli šťastní, že jsme našli nesmírně moc toho, v čem jsme se shodli.“ Svůj názor na zesnulého umělce připojila i bývalá první dáma Livia Klausová, která zdůraznila především jeho citlivou stránku osobnosti.
Zemřel Milan Knížák. Bývalému řediteli Národní galerie a rektorovi AVU bylo 86 let |
Čestná stráž na závěr pohřbu odpálila tři čestné salvy, po nichž na konci smutečního rozloučení zazněla i hymna České republiky.
Před obrazem Milana Knížáka položili věnce zástupci všech ministerstev a velkých českých galerií, strany Motoristé sobě nebo Parlamentu České republiky. Věnec poslal také premiér Babiš.
Odchází kus mého bývalého mládí, řekl při příchodu Klempíř
Na úvod smutečního setkání hrála hudba. Lidé na místě nechávali i písemné vzkazy například na papírových vlaštovkách. Na jednom z nich stálo napsáno: „Knížáku, leť“. V síni, kde proběhlo rozloučení byly zhruba dvě stovky účastníků pohřbu.
„S panem Milanem Knížákem odchází kus mého bývalého mládí,“ řekl při již příjezdu Klempíř, který na pohřeb dorazil již krátce po desáté hodině.
Knížák byl výraznou osobností, budil obdiv i rozpory, shoduje se kulturní scéna |
„Vnímal jsem ho jako člověka, který dokázal na jedné straně lidi rozdráždit a na druhé obrovsky nadchnout,“ uvedl dále ministr kultury. Do kultury podle něj aplikoval svoji osobní nekompromisní statečnost a byl multižánrovým umělcem.
Úctu přišel do strašnického krematoria vzdát i dlouholetý politik Jiří Pospíšil. „S Milanem Knížákem jsme byli přátelé, moje účast na tomto pohřbu není účastí politika,“ řekl na dotaz iDNES.cz, co pro něj zesnulý umělec znamenal. „Byl symbolem člověka, se kterým jsem často nesouhlasil, ale měl jsem tu čest se považovat za člověka, kterého rád pozve na svoji chalupu a rád s ním diskutuje, hlavně o umění,“ dodal s tím, že v politických názorech se naopak rozcházeli.
Podle Pospíšila byl Knížák člověkem, který se nikdy nebál a vždycky říkal a dělal to, co si myslel, čímž si za svůj život nadělal i mnoho nepřátel. Zesnulý umělec také mimo jiné kritizoval současnou vládu Andreje Babiše, která mu nyní vystavila pohřeb se státními poctami. „Myslím si, že Milan Knížák si zaslouží takovýto pohřeb a jaká vládne v tu chvíli vláda, je vedlejší,“ míní však Pospíšil.
Poslední rozloučení se zesnulým Milanem Knížákem v pražských Strašnicích (7. srpna 2026). Na snímku Vladimír Franz se svou partnerkou.
I podle bývalého kandidáta na prezidenta a hudebníka Vladimíra Franze by Knížákovi měla pohřeb s poctami uspořádat jakákoli vláda. „Milan Knížák byl člověk hravý, který se nebál a stál si za svými názory,“ řekl Franz. Na dotaz iDNES.cz na osobní zkušenost s umělcem sdílel jeden z pro něj zásadních okamžiků. „Po devadesátém roce jsem měl takový zvláštní ostych…Ale tak pečlivě vedený ateliér jsem nikdy neviděl, tím si mě tedy získal,“ dodal Franz.
Milan Knížák zemřel 26. července, proslul jako výtvarník, rektor AVU, hlavní postava skupiny Aktual a zejména pak dlouholetý šéf Národní galerie. Vláda přitom rozhodla, že umělci uspořádá pohřeb se státními poctami. Klíčovou podmínkou byl souhlas rodiny, který potvrdila vdova Marie Knížáková.
Součástí obřadu byla státní vlajka, státní hymna i čestná stráž. Vystoupila Ústřední hudba Armády ČR a na závěr obřadu zazněly tři čestné salvy.
Nebyl provokatér, byl svůj, říká Klaus o Knížákovi. Před smrtí ho navštěvoval |
Milan Knížák zanechal v české kultuře nesmazatelnou stopu. Stál u zrodu českého undergroundu a ovlivnil generace umělců. Jeho tvorba zahrnovala výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii i fotografii. V minulosti stál v čele pražské Akademie výtvarných umění a vedl i Národní galerii, zapojil se do mezinárodního uměleckého hnutí Fluxus.
„Milan Knížák byl a zůstává mimořádnou postavou české kultury. Vedle svých českých současníků byl ve své umělecké tvorbě buď napřed, nebo přesněji úplně jinde. Byl vždy sám svou vlastní kategorií,“ popsal tvorbu Knížáka rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) Tomáš Pospiszyl.
Těsně po jeho smrti rezonuje ve společnosti i rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10, který Knížáka rehabilitoval za vazební stíhání z let 1974 a 1975. Rozhodnutí nabylo právní moci a představuje pro rodinu morální satisfakci.
„Morální satisfakce.“ Soud rehabilitoval zesnulého Knížáka za vazbu v 70. letech |
Závěr života českého výtvarníka byl poznamenán zdravotními potížemi. I přes tyto komplikace si však do posledních chvil udržel zájem o okolní dění a s přáteli často diskutoval.
