„Nejedná se o zrušení stavebního povolení na finální opravu. O něj nebylo a ještě ani nemohlo být požádáno. Městský soud pouze vyhověl žalobě pana Bohumila Vejtasy proti rozhodnutí pražského magistrátu ohledně územního rozhodnutí, což budování knihovny opět o několik měsíců odkládá,“ uvedl iDNES.cz mediální zástupce manželů Bakalových Vladimír Bystrov.
Aby mohl Bakala požádat o stavební povolení, musí být nejdříve dořešen právě spor o územní rozhodnutí. Ten se však táhne již od roku 2012. Bohumil Vejtasa, poslední obyvatel domu, nejdříve žádal o přezkoumání podkladů pro toto rozhodnutí, stavební úřad však následně potvrdil jejich správnost.
S tím se však Vejtasa nehodlal smířit a úřední rozhodnutí napadl. To pražský magistrát zamítl a územní rozhodnutí nabylo na konci loňského roku platnost. Na počátku srpna však Městský soud v Praze vyhověl žalobě Vejtasy právě proti tomuto rozhodnutí magistrátu. Územní rozhodnutí tedy i nadále není platné a bude předmětem dalšího řízení.
Do nynějška se Bakalovi podařilo získat jen nepravomocné stavební povolení na přípravné technické práce (více čtěte zde). Poslední rozhodnutí soudu však rekonstrukci paláce opět odkládá.
Památkáři i ministr kultury s přestavbou souhlasili
Kriticky se k přestavbě vedle posledního nájemníka stavěl dříve i Klub za starou Prahu a obyvatelé vedlejších domů. V domě se od roku 2011 pracuje, v roce 2012 památková inspekce ministerstva kultury konstatovala, že mnohé práce se prováděly bez povolení.
Podle investora šlo o práce průzkumné, podle inspekce byly svým rozsahem již pracemi na obnově památky. Kontrola se ale uskutečnila v době, kdy byl skutek promlčen. Stavební odbor Prahy 1 tehdy uváděl, že sanační práce musel nařídit, protože se dům začal bortit. Dům předtím, než jej Bakala koupil, nebyl prázdnou ruinou, bydleli v něm lidé.
Pražští památkáři, jejichž stanovisko je pro územní a stavební povolení v lokalitě nutné, ale s přestavbou domu souhlasili. Jejich stanovisko před rokem schválil i ministr kultury Daniel Herman.
Podle projektu by v části domu měly vzniknout byty. V dalších částech by byla knihovna s několika byty pro hostující profesory. Výhrady kritiků se týkají hlavně rozsahu podsklepení nádvoří, je prý předimenzované a může ohrozit statiku domu i okolních staveb. Další výtka směřovala na zastřešení dvora. Odborníci na ministerstvu kultury dospěli k závěru, že konstrukce zastřešení je navržena tak, aby byla kotvena do novodobých částí budovy a historické zdivo musí být zachováno.
