„Sešit Deníky ze Severní Koreje, který jsem napsala jako doprovodný materiál k DONIO, bez ISBN, jinak neprodejný, prodávají za 4 250 Kč. ČTYŘI. TISÍCE. KORUN. Za sešit. Bez ISBN. Bez distribuce. Bez povolení. A ještě si hrajou na ‚ekoprojekt’, ‚druhý život knih‘ a ‚pomoc literatuře‘. Pardon, ale tohle není druhý život, to je POSMRTNÉ OKRÁDÁNÍ. Kdyby moje knížky měly nohy, zvedly by se a z toho regálu vám utekly,“ napsala na svém Instagramu Špitálníková
Spisovatelka také vyhlásila bojkot Knihobotu. Doporučuje, aby lidé raději podporovali tradiční antikvariáty, knihovny nebo si knihy půjčovali mezi sebou.
KnihobotÚspěšný český online antikvariát, který v roce 2019 založil Dominik Gazdoš. Firma od lidí odebírá knihy, které přeprodává a následně jim vyplácí část podílu. S tímto konceptem má Knihobot úspěch i v zahraničí. Momentálně působí například také v Německu, Rakousku, Slovensku, Španělsku nebo Itálii. |
„Tohle není láska ke knihám. Tohle je lichva s papírovou zástěrkou,“ dodala. Podobnou kritiku na Instagramu sdílela také autorka bestselleru Bábovky Radka Třeštíková nebo autorka knihy Děti jsou taky děti Zdeňka Šíp Staňková.
Některé knihy nejde ani zdarma rozdat
Ke kritice Špitálníkové se na sociální síti LinkedIn vyjádřil zakladatel Knihobotu Dominik Gazdoš. „Cenu knih neurčujeme my. Určuje ji nabídka a poptávka. Trh. Čtenáři. Naše role je ji jen co nejpřesněji odhadnout. ‚Předražené’ knihy, přestože jsou tak viditelné, hrají zanedbatelnou roli v našich tržbách,“ napsal majitel firmy, která loni utržila víc než 560 milionů korun. V roce 2025 by zisky měly být ještě vyšší, k letošnímu září Knihobot prodal už více než tři miliony knih.
Špitálníková také zveřejnila svědectví zaměstnanců, kteří poukazují na to, že projekt není tak udržitelný, jak se prezentuje. Uvedli, že určité množství knih se pravidelně likviduje.
„Chápu, že to téma je citlivé, ale některé knihy prostě nejde ani zdarma rozdat. Jde o knihy poškozené nebo třeba i v perfektním stavu, které ale kdysi vyšly v gigantickém nákladu a dnes nikoho nezajímají,“ napsal.
Rozdat velké množství knih nějaké instituci je podle Gazdoše „sisyfovský úkol“, kterému se věnuje příliš energie. „Většina těchto knih se prostě musí recyklovat. Tím udělají více užitku,“ podotkl. Kam vyřazené knihy tedy míří, neuvedl.
Po přečtení pošli dál. Na neobvyklém projektu vydělají všichni |
Gazdoš také odmítl tvrzení, která sdílela Špitálníková, podle nějž brigádníci pracují v nevyhovujících pracovních podmínkách. „Všechny startovací pozice u nás jsou pečlivá, monotónní práce rukama. Ne každý se na takovou práci hodí,“ reagoval.
Cenu vyhodnocuje algoritmus
Provozní vedoucí Knihobotu Ladislav Bárta redakci iDNES.cz vysvětlil, jak internetový antikvariát vytváří ceny. Klíčovou roli v něm hrají algoritmy, které si firma sama vyvíjí. Popsal, že každou prodávanou knihu zaměstnanci nafotí a zaznamenají její stav.
Špitálníková: V KLDR je Kim Ir-sen jako Ježíš. Na popravy tam musí i malé děti |
„To znamená, jestli je nová, jestli v ní není věnování, nebo jestli třeba není politá. Všechno tohle se zaznamená a potom máme AI, která podle fotky konkrétní knihy pozná, co to je za titul a v kombinaci s tím, v jakém je stavu a za kolik jsme ji prodali historicky a za kolik ji prodávají někde jinde, stanoví prodejní cenu,“ vysvětlil. V určitých případech podle něj může dojít k chybě a pokud na ni někdo upozorní, Knihobot ji napraví.
Pokud jde o výtisky, které jsou něčím výjimečné a málo dostupné, systém je ohodnotí tomu odpovídající cenou. Dobrým příkladem je například dílo spisovatele Jiřího Kulhánka, který opětovné vydávání svých knih odmítá.
„Jde o české sci-fi z devadesátých let, které se vydalo ve velmi malém nákladu. Úplný opak například Dana Browna. Je to velmi cenné a prodává se třeba i za deset nebo dvacet tisíc korun kus,“ dodal Bárta.
