Klinika si říká o další obsazení, dali jsme do ní miliony, míní aktivista

  18:56aktualizováno  18:56
Exekutor ve čtvrtek začal vyklízet budovu bývalé plicní kliniky na Žižkově, kterou od roku 2016 nelegálně využívali aktivisté. Podle dlouholetého člena squatterské skupiny Jakuba Orta není vyloučeno, že se komunita pokusí dům znovu obsadit. Prý k tomu Klinika jako symbol občanské neposlušnosti přímo vybízí. „Když je člověk jen hodný a čeká, co mu politici dají, ničeho se nedočká,“ říká Ort.

Squatting většinou probíhá tak, že někdo dům nelegálně obsadí, zabarikáduje se v něm a pak se nechá vyvést. Squatteři z Kliniky však postupovali trochu jinak, než jejich předchůdci. Koncem roku 2014 dlouhodobě chátrající budovu bývalé plicní kliniky nejprve uklidili a teprve poté obsadili. 

„Původně to měla být jen demonstrativní akce, při které se dům vyklidí od odpadků. Během dalších deseti dnů jsme však získali obrovskou podporu veřejnosti, která neřešila, jestli je naše počínání legální,“ popisuje začátek Autonomního centra Klinika jeho dlouhodobý člen Jakub Ort. Po zhruba třech letech museli ve čtvrtek dopoledne obyvatelé Kliniky objekt vyklidit. Na základně soudního příkazu je k tomu vyzval exekutor.

Bylo tohle loučení s domem nebo máte v plánu do Kliniky znovu vniknout?
Není jen na nás, zda se tam znovu dostaneme. Jednali jsme se zástupci vedení hlavního města i Prahy 3 o možné legalizaci centra, ale zaseklo se to kvůli postoji Správy železniční dopravní cesty. Uvidíme, zda realizuje některé ze svých projektů, které jsou podle nás neekonomické. Jsme přesvědčeni, že dům bude jen dlouho prázdný.

Fotogalerie

Šlo mi o to, zda můžete vyloučit nelegální vniknutí do budovy.
Musím upřímně říct, že takhle daleko nepřemýšlím. A i kdybych to měl v plánu, tak vám to z pochopitelných důvodů nebudu říkat. Samozřejmě, že k tomu může dojít, ale může to udělat i někdo mimo náš kolektiv. Ale Klinika si tou symbolikou, kterou si kolem sebe vytvořila, o to vyloženě říká. Navíc lidem teprve časem dojde jak byla Klinika důležitá a jak bude chybět.

V čem chybět? Čeho jste v ní podle vás dosáhli?
Bylo to místo, kde se mohou setkat lidé, udělat koncert zadarmo, tvořit. Potřeba toho prostoru se ukázala, když začala migrační krize. Při příchodu válečných uprchlíků do Evropy ze Sýrie, kdy měla česká společnost i část té evropské problém být solidární, tak právě v Klinice mohli lidé uprchlíkům pomáhat. Což byl nakonec zjevně důvod pro to, že nám nebyla prodloužená nájemní smlouva.

Důvodem pro neprodloužení smlouvy bylo, že budova byla zkolaudována jako plicní klinika. A k jinému účelu neměl objekt sloužit.
Předtím ta smlouva napsaná byla a žádný problém nebyl. Zároveň se ukázalo, že dům nebyl zkolaudován ani tehdy, když tam byla plicní klinika. Úřady nechtěly jít do diskuze a spíše hledaly zástupné byrokratické důvody, jak se našeho kolektivu zbavit. Odpor proti Klinice se zvedl po naší pomoci lidem na útěku. Kolem Kliniky bylo hodně politických debat. Důvodem  tedy byla spíše politika než kolaudace.

Cožpak není právem vlastníka neprodloužit nájem bez uvedení důvodu?
Z čistě právního hlediska na to má rozhodně právo. Ale pokud chceme žít ve společnosti, která bude dobře fungovat a bude nám v ní příjemně, měly by státní instituce dbát na to, aby jejich majetek měl hodnotu i pro společnost. Od státních úředníků očekávám, že budou majetek spravovat a budou minimálně schopní obhájit, proč je jejich řešení dobré pro společnost.

Takže kvůli tomu, že vám chybělo dostatečné vysvětlení, proč se neprodlouží smlouva, jste odmítli jednat v mezích zákona?
Je to důvod, proč jsme vědomě přikročili k občanské neposlušnosti. Abychom dotlačili státní instituce k tomu, že nám sdělí, na základě jakých hodnot a jakých předpokladů a cílů se rozhodují. A co bude s majetkem ve městě, v němž žijeme. Každý by měl mít právo mluvit do toho, jak se bude rozvíjet město, ve kterém žije. Nebudeme brát někomu jeho byt, protože se nám nelíbí, jak ho využívá. Ale tady to byl extrémní případ. Ten dům byl dlouhodobě nevyužívaný a patřil státní instituci, která má povinnost se o něj starat.

Nebylo by však s odstupem času pro Kliniku a vaši věc lepší, kdybyste po vypršení smlouvy v roce 2016 objekt opustili a třeba následně upozorňovali, že se s ní nic neděje? Být aktivní v mezích zákona.
Měli jsme kolem toho vleklou diskuzi, ale jedním z důvodů, proč Klinika byla tak populární, bylo, že nešlo jen o abstraktní kritiku, že je všechno špatně a nějaký úřad dělá něco špatně. To dnes můžeme slyšet ze všech stran. Klinika byla populární proto, že šlo o konkrétní alternativu, kterou bylo možné žít ve zdech toho domu. To je něco, co se nám podařilo o tři roky prodloužit a zpětně to vidím jako správné rozhodnutí.

Vyjádření Exekutorské komory ČR

„Kauza ilustrativně odráží všeobecný stav vymahatelnosti práva v České republice. Představa, že stát je schopen zajistit spravedlnost až po čtyřech letech protiprávní ‚okupace‘ majetku, by měla být pro každého občana České republiky mrazivá. K tomu si navíc přičtěte náklady spojené s rozhodováním soudů, zásahy policejního sboru a vyklizením. Většinu nákladů ponesou v konečném důsledku daňoví poplatníci, kteří plní své povinnosti řádně a včas," sdělil ke kauze prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil 

V roce 2015 jste jste měli podporu tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, představitelů vedení hlavního města a Prahy 3. Nemyslíte, že jste tu podporu promarnili tím, jak jste se bránili dům po roce opustit?
Podpora politiků nebyla to, oč bychom usilovali.

Ale díky ní jste Kliniku vůbec získali. Jejich podpora donutila změnit úředníky názor.
Já si myslím, že dům jsme nedostali díky podpoře politiků, ale díky podpoře zdola. Až na ní politici reagovali. Podporu jsme nepromarnili, naopak jsme ji využili k zisku smlouvy. Podporu jsme ztratili kvůli tomu, že jsme pomáhali uprchlíkům. Kdybychom se rozhodli jinak, máme možná nějakou abstraktní popularitu, ale nic by nám nepřinesla. Dlouhodobá zkušenost squattingu je, že když je člověk jen hodný a čeká, co mu politici dají, ničeho se nedočká. Navíc celá Klinika začala squattingem – překročením pravidel, občanskou neposlušností.

Nepokazili jste svým jednáním do budoucna vznik jiných alternativních center, které jsou dle vás třeba? Každý jim bude moci předhodit Kliniku a jejich snahu zamítnout, i kdyby byla v mezích zákona.
Jiným jsme to nepokazili. Mnoho komunitních projektů vzniklo od doby Kliniky. Lidi, kteří by nešli do občanské neposlušnosti, Klinika nepoškodila. A ti občansky neposlušní to budou mít vždy s představiteli státu těžké. Naopak jim možná Klinika dala naději, že občanská neposlušnost může takovému projektu prodloužit život o tři roky. Možná jsme mohli nějaké strategické rozhodnutí zvolit lépe. Ale nevím, co jsme mohli udělat jinak s těmi procesy, které ovlivnily popularitu Kliniky.

Byli jste vůbec na začátku připraveni na takovou pozornost?
Ne. Možná jsme se dokonce stali otroky vlastní popularity, protože nás všichni brali jako symbol. Všechna naše rozhodnutí byla přenášena i na další. Chápu, že kvůli našemu jednání to teď mohou mít další lidé těžší. My se rozhodovali sami za sebe a je těžké domyslet všechna pro a proti, která to někde na druhém konci republiky způsobí.

Kdo je vlastně kolektiv Klinika, za který vystupujete? Squateři, neposlušní nájemníci či někdo jiný?
Kolem Kliniky vzniklo menší pestré hnutí. Tvoří ho squateři, pro které je primární oživovat prázdné prostory i za cenu občanské neposlušnosti. Část hnutí jsou sousedi ze Žižkova, kterým se líbilo, co se tu děje, část je neparlamentní levice.

Kolik má kolektiv Kliniky členů?
To se mění, protože aktivistus je vyčerpávající. Od roku 2014 prošly kolektivem desítky až stovky lidí. Dům samotný je však spojen s osudy stovek, ne-li tisíců lidí.

A teď je v něm aktuálně kolik lidí?
To nechci specifikovat. Není to na místě, protože jsme obětí sledování a represí ze strany policie a státu. Může to být pro ty lidi problematické.

Ale je podivné vystupovat za kolektiv, jehož velikost tajíte. Kolektiv může být už ze tří lidí.
Je to větší než tři lidi. Jsou to desítky lidí.

Ještě jedna věc spjatá s určitým tajnůstkářstvím. Loni přišlo levicové femistické sdružení spolupracující s Klinikou – SdruŽeny s informací, že na Klinice došlo ke znásilnění. Bylo podáno trestní oznámení, policie nakonec uvedla, že k ničemu nedošlo. Proč jste to řešili na svou pěst?
My už jsme ten případ řešili před tím, než ta kauza vyplula na povrch. Řešili jsme to ve spolupráci s obětí. Došlo k tomu tak, že o tom nikdo z kolektivu nevěděl. A řešili jsme to od začátku podle přání oběti. Nechtěla to hlásit na policii z různých osobních důvodů. A to jsme respektovali. Byla to velmi nepříjemná situace, protože někteří politici, kteří s feminismem a sexuálním násilím nemají nic společného, toho využili proti nám. Což je, myslím, dost nechutné.

Asi narážíte na tehdejšího místostarostu Prahy 3 Alexandra Bellu z ODS, který podal trestní oznámení na údajného pachatele. Nebyla však jeho primární motivace řešit zločin oficiální cestou?
Stalo se něco tragického a bez ohledu na přání oběti se to použilo proti ní. Chci zdůraznit, že pachatel nebyl členem našeho kolektivu. Jeho oběť naopak ano. Takže já to beru jako útok na Kliniku, ne jako útok Kliniky na někoho. Tyhle případy jsou velmi závažné a ošemetné. Ale my jsme se to snažili vyřešit, jak nejlépe jsme mohli. S ohledem na vzájemnou nedůvěru mezi námi a policií i s přihlédnutím k tomu, jak policie zpravidla řeší sexuální násilí, tak bylo, myslím, naše rozhodnutí opodstatněné.

Máte spočítáno, kolik jste za ty roky investovali do zvelebení Kliniky, což jste dlouhodobě zdůvodňovali jako jeden z vašich přínosů té budově?
Na pokutách jsme zaplatili Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových statisíce korun. Kolik korun přesně jsme investovali do Kliniky nevím. Finančně jsme byli podporováni různými kolektivy, pořádaly se benefiční akce. Ale jsem přesvědčen, že jsme získali několik milionů korun. A to počítám jen peníze, bez přihlédnutí k lidské práci, která byla dobrovolná.

Co teď bude s kolektivem, který pobýval v Klinice. Vrhnete se na další dům nebo vám celé dění kolem žižkovského objektu stačilo?
Chuť a potřeba dělat něco takového pořád bude. Lidí kolem Kliniky je spousta. Ale takhle daleko jsem zatím nepřemýšlel. Navíc už podobné projekty vznikly. Třeba sociální bistro Střecha na Žižkově.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tereza H. si za drogy odsedí v Pákistánu osm let. Co jsem udělala? vzlykala

Češka Tereza Hlůšková krátce poté, co jí pákistánský soud poslal na 8 let a 8...

Pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení Češku Terezu Hlůškovou zadrženou loni v lednu na letišti s...

Útočník zabil v novozélandských mešitách 50 lidí, přes čtyřicet je zraněno

Střelba v mešitách v novozélandském Christchurch měla několik obětí.

Při střelbě ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch zemřelo 50 lidí. Dalších 48 utrpělo zranění. Policie...

Nizozemská policie zadržela muže podezřelého ze střelby v Utrechtu

Sedmatřicetiletý Gokman Tanis, kterého nizozemská policie kvůli útoku v...

Sedmatřicetiletý Turek Gökmen Tanis podezřelý ze střelby v tramvaji v Utrechtu, při které v pondělí zahynuli tři lidé a...

Český lyžař v Alpách srazil Švéda. Muži praskla aorta, na místě zemřel

Horská záchranná služba ve francouzském horském středisku  Avoriaz (28.4.2016)

Ve francouzském zimním středisku Alpe d’Huez v neděli po kolizi s českým lyžařem zemřel 45letý Švéd. Informoval o tom...

V mešitách vraždil Australan. Tohle je odplata za útoky v Evropě, napsal

Fotografie z videozáznamu útočníka, který střílel v mešitě v novozélandském...

Při útocích v novozélandském městě Christchurch zemřelo ve dvou mešitách pět desítek lidí. Policie po činu zadržela...

Další z rubriky

Vinu Rafaje ani Faltýnka dosud nedokázali, řekl Zeman. Nevěří Ištvanovi

Prezident Miloš Zeman při návštěvě Milhostova(21. března 2019)

Miloš Zeman se svěřil, že nehodlá odvolat šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje kvůli údajnému...

Před sto lety na vlastní pěst zasadil lípu svobody, dnes ji obdivuje Evropa

Lípa svobody nominovaná do ankety Evropský strom roku za Českou republiku.

Patří mezi stromy, které byly s nadšením vysazovány po založení Československa, její příběh je ale originální. Lípu,...

Aplikace pomáhá s řečí lidem po mrtvici, probíhá první testování na lidech

Ukázky z aplikace AfaSlovník, která má pomoci pacientům po ztrátě řeči....

Dospělý člověk zapomene mluvit, hledá správné výrazy, nebo svému mateřskému jazyku vůbec nerozumí. I tak se projevuje...

"Byla to náhoda?" a další otázky, které nikdy nepokládejte těhotným
"Byla to náhoda?" a další otázky, které nikdy nepokládejte těhotným

Nedávno jsme s kámoškami u lahve Pálavy spontánně otevřely téma – jak jsme prožívaly naše „nejšťastnější období v životě ženy“. Jak hodin přibývalo a vínka ubývalo, dospěly jsme k překvapujícímu zjištění.

Najdete na iDNES.cz