Další z řady pokusů obhájit drancování krajiny zemědělskou velkovýrobou.

Například utužování půdy. Dnes není problémem utužování ve svislém směru. Hmotnost stroje lze rozložit na větší plochu ať zvětšením kol, nebo použitím pásů. Problémem je utužování ve směru vodorovném. To je způsobenou rostoucím výkonem traktorů, které táhnou stále větší a agregovanější nářadí. Takové nářadí má mnohem větší odpor, traktor se musí zakousnout do povrchu mnohem větší silou a výsledkem je tvorba extrémně tvrdých hrud, které se svými vlastnostmi blíží kamenům. Ustává v nich půdní život a půda se stává mrtvou. Takže velký stroj naopak zatíží půdu více.

Hnojení. Dávám dohromady materiál na páteční pokračování Co se děje na poli, tentokrát o chemickém hnojení po roce 1989. Z materiálů, které tam uvedu, vyplývá, že na počátku devadesátých let prudce poklesla intenzita hnojení, a to jak statkovými, tak průmyslovými hnojivy. Důvody jsou dva, jednak se prudce snížil stav skotu, a také narostly ceny umělých hnojiv. Ale zatímco dnes už jsme v průmyslových hnojivech na stejné úrovni jako v roce 1989, hnojení animálně je na úrovni dosažené okolo roku 1995. Chemická hnojiva se v půdě neudrží, voda je odplaví do studní a pramenů.

Dále by mě zajímalo, jak se prodloužila vegetační sezóna o 4 týdny. To najednou tomu obilí trvá o měsíc déle, než doroste? Čím je to dáno?

Souhlasím s tím, že dříve víc pršelo, hlavně rovnoměrněji. Bylo to proto, že krajina obsahovala hodně vody, odparem se ochlazovala a odpařená voda padala zpět jako déšť. Po natažení melioračních trubek, narovnání potoků a řek a vydláždění jejich koryt, aby voda odtékala rychleji, jsme vodu z krajiny odvedli, krajina se nemá jak ochladit, relativní vlhkost vzduchu klesla, takže pára kondenzuje až ve větších výškách, ale tam je silné proudění, které ji odnáší z krajiny pryč.

Nevím, na co je ten pán expert, ale nevěřím, že na zemědělství.

1) utužování ve vodorovném směru opravdu problém není. Pokud se pole neobdělává za takového mokra, že se traktor vyloženě hrabe, ale jede pouze po povrchu, k vodorovnému utužení dojde maximálně na chvíli, kdy tuto plochu přejede traktorem tažené nářadí.

2) prodloužení vegetační sezóny je dáno nárůstem teploty, především v časném jaru(resp. na konci zimy), kdy vyšší teplota odstartuje "probuzení" vegetace.

3) To co popisuješ, jsou lokální srážky. Ty nikdy sucho neodvrátily. Základem jsou srážky z front.

Dnes jsem byl v lese na houbách. Nemůžeme se divit, že se množí kůrovec. Strom se skácí, větve se ořežou a nechají ležet. Udělá se probírka, větší stromy se uklidí, menší a větve se nechají zase ležet. Nic se neuklidí. Každého zajímají jen kubíky a výdělek. Podobně je to s půdou. Ze svahů, kde pěstují kukuřici (jaká pitomost), se za prudších dešťů) valí voda. Meze se zrušily, úvozy a remízky zmizely. Takže, milý pane experte, my se musíme vrátit k přírodě, to jest k hospodaření našich předků. A můžete si vytvářet tisíce teorií, žádné nepomohou.

Kůrovce zajímají jen kmeny.

Česko změnu klimatu nemůže přežít, když nepřežije zbytek planety . Nebo pokud to pán myslel, že přežijeme už ve fosilním stavu, tak ano, to má pravdu . Článek je slabý a titulek příšerný.

A jak by to "nepřežití planety" mělo vypadat?

Zkuste se podivat na graf kde bude videt krivka znecisteni planety a krivka populacniho rustu, a zjistite ze oba grafy jsou dost podobne. Jediny duvod je prelidnena planeta a to prelidneni opravdu nezpusobili Evropani a ani Evropa planetu nespasi. Menit nas zivotni styl je naprosto zbytecne sebemrskacstvi ktere nebude mit zadny prinos, akorat tu pribyde nastvanych lidi.

Takže problém Afriky není oteplování nebo emise, ale to, že nedokáže uživit prudce rostoucí populaci?

Ale dokázali by. Jenže my, Evropané jsme jim ukázali, že nemusí nic dělat. Stačí natáhnout ruku.

Možná budou naši potomci jednou pěstovat fíky a citrony, jako dnes v Řecku nebo Itálii. Ale není to nic jistého, klima se mění nezávisle na jakýchkoliv lidských plánech.

Se skutečnostmi, které nemůžeme změnit, se musíme smířit (citát Schoppenhauer)

máme však inteligenci, to je schopnost, přizpůsobit se novým podmínkám (citát Karel Marx).

Jak zadržet vodu, si můžeme ujasnit při návštěvě Ein Gedi (pramene Gedi) na pobřeží Mrtvého moře. Tam se s každou kapky vody hospodařilo.

Poušti a stepi jsou běžnou součástí přírody.

Co na tom, komu to bude vadit, že v Praze a jejím okolí budou místo zelených parků stepi?

Peníze jsou až na prvním místě, a step nevyžaduje drahou údržbu tak jako park nebo les

Když je teplo a dostatek CO2, tak se přírodě (a potažmo i živočichům) dobře daří ! Stačí vysázet a udržovat velké stromy !

alarmisté všech zemí!!...vyližte si p....l!!

nevíte, kde se dá koupit nějaký normální teploměr... ten můj je hrozně alarmistický a ukazuje v létě daleko častěji vysoké teploty, než tomu bývalo třeba před 5-10 lety...

Na co že je ten člověk expert? :-O

škoda, že jste nenapsal něco konkrétního, protože na tyhle nic neříkající výkřiky nelze ani pořádně reagovat

jedině řešení je začít redukovat a regulovat (řídit) populační růst lidstva

takže pan Malinka bude rozhodovat o tom, kdo bude žít nebo kdo bude mít kolik dětí?