„Peroutkův článek je na světě. Našla jsem ho s kolegy v Čapkově vile, kterou v loňském roce koupila radnice Prahy 10,“ napsala starostka Kleslová na Facebooku k nálezu, který - pokud by byl pravý - by byl zadostiučiněním pro prezidenta Miloše Zemana. Ten v lednu nařkl legendu české žurnalistiky Peroutku, že napsal obdivný text k Hitlerovi. Prezident to ovšem ničím nedoložil a tvrdí jen, že takový text určitě četl.
Nyní Kleslová nabízí text z údajného zvláštního vydání časopisu Přítomnost z 28. října 1938. Jenže přichází překvapení.
V pravost textu nevěřil už ve chvíli, kdy fotografie údajného vydání Přítomnosti zveřejnila, ani mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček a historik Martin Groman ho označil za jasný podvrh. A později se ukázalo, že měli pravdu a šlo jen o novinářský žert šéfkorektora časopisu Týden Jaromíra Slomka, který text v Čapkově vile úmyslně odložil.
Pravosti objevu nevěřil mluvčí Hradu Ovčáček od první chvíle
Z Hradu zněla místo díků Kleslové od počátku skepse. „Hezká letní snaha radnice Prahy 10 - objevitelky. Ale dvakrát měř a jednou řež: 28. 10. 1938 byl z nařízení druhorepublikové vlády pracovní den. Žádné zvláštní vydání by cenzura nedovolila. A na místě utržení části stránky se skví zcela nový, bílý papír,“ reagoval Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Starostka Prahy 10 za ANO Radmila Kleslová tvrdí, že našla článek Ferdinanda Peroutky „Hitler je gentleman“.
Ten skoro půl roku procházel Peroutkovo dílo a nabízel čtenářům na oficiálním prezidentově webu jiné jeho texty, které měly podle Hradu dokazovat novinářovo morální selhání. Článek „Hitler je gentleman,“ totiž Peroutka podle historiků nikdy nenapsal. Skončilo to tím, že prezident slíbil odměnu a omluvil se. Ale jen za to, že se článek nenašel (více zde).
Žert pro kolegu novinářeAutorem podvrhu je podle Lidovek.cz šéfkorektor Týdne Jaromír Slomek. Už odpoledne k tomu Slomkovi na sociálních sítích gratuloval zástupce šéfredaktora Týdne Petr Kolář. Samotný Slomek prý chystá, v němž svoji žertovnou mystifikaci vysvětlí. „To měl být žert pro Peňáse (Jiří Peňás je vedoucím kulturní rubriky Lidových novin), ten ale do vily vůbec nedorazil. Váhal jsem, ale pak jsem to tam přece jen položil. Je tam záměrně několik prvků svědčících o tom, že jde o legraci,“ napsal později Slomek redaktorovi Lidových novin. |
Peroutkovu vnučku Terezii Kaslovou zveřejnění textu šokovalo. „Ještě se vzpamatovávám. Je to učiněný nesmysl, podvrh. Nevím, co bych k tomu měla víc říkat. Myslíte, že by v Přítomnosti napsali špatně jméno Ferdinanda Peroutky, používali najednou jiný typ písma a podobně?“ řekla iDNES.cz Kaslová.
Zvláštní vydání 28. října 1938 nebylo
Historik Martin Groman označil to, co zveřejnila starostka Kleslová, za jasný podvrh.
„Mám doma kompletní Přítomnost, svázanou. Není tam jediné zvláštní vydání. V archívu Přítomnosti není žádné zvláštní vydání z 28. října 1938. A hlavně, co autoři toho zvláštního podvrhu nevěděli, 28. října 1938 se státní svátek neslavil, prostě nebyl, mlčelo se. Byla to zakázaná věc, těžko by novinám bylo dovoleno v době, kdy už byla cenzura, vydat zvláštní vydání s textem Karla Čapka k T. G. Masarykovi, což pravděpodobně není text z roku 1938, ale z roku předchozího, kdy Masaryk zemřel,“ řekl iDNES.cz Groman.
Upozornil i na některé další nesrovnalosti. „Ferdinand je tam napsán Ferdinad a bezpatkové písmo se v Přítomnosti nepoužívalo. Přítomnost byla sázena na dva, ne na tři sloupce,“ vypočítal historik věci, které ukazují, že Praha 10 a její starostka se chlubí objevem podvrhu. Městská část na Facebooku uvedla, že pravost údajného zvláštního vydání Přítomnosti se snaží prověřit.
To se už ale nepodaří. Kleslová uvěřila falzu, které do Čapkovy vily umístil šéfkorektor Týdne Jaromír Slomek, jenž se k tomu přiznal Lidovým novinám. Falešný text do Čapkovy vily dal prý jako žert určený šéfovi kulturní rubriky novin Jiřímu Peňásovi. Podle mluvčího Prahy 10 Víta Nováka si přesto městská část nechá prověřit možnou autenticitu textu.
