Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvKlement Gottwald zemřel 14. března 1953. Musel zemřít? Mohli lékaři prezidenta zachránit? Podle historika Michala Stehlíka je to nepravděpodobné.
„Když hovoříme o 13. nebo 14. březnu, tak už i lékaři tehdy velmi skepticky konstatovali, že není možná žádná operace srdce. Tam už vše směrovalo ke konci.“
Je zázrak, že žil tak dlouho
„Na tom je zajímavé, že když se třeba někteří mladší kolegové zabývali Gottwaldovým životopisem, například historik Marián Lóži, tak z toho vyplývá, že už ve čtyřicátých letech, při pobytu v Moskvě, měl budoucí prezident problémy se srdcem. Tehdy už ani lékaři nepředpokládali, že by měl žít dlouho,“ uvádí historik.
„Takže z tohoto hlediska je překvapivé, že Klement Gottwald v roce 1953 stále ještě žil,“ poznamenává Stehlík. „My máme Gottwalda v paměti jako dynamického politika z únorových dní roku 1948. Působil téměř atleticky, zvládl těžkou politickou krizi. Ale ve skutečnosti to byl velmi nemocný člověk, chronicky a dlouhodobě.“
Co tedy bylo skutečnou příčinou Gottwaldovy smrti? Podle Stehlíka to byla jednoznačně prasklá výduť aorty. „I když lékaři to na konci definovali jako zástavu dechu.“ Aorta zřejmě prezidentovi praskla i v důsledku změny atmosférického tlaku při cestě letadlem z Moskvy ze Stalinova pohřbu.
Cesta do Sovětského svazu přitom proběhla bez větších komplikací. Gottwald si po přistání pouze stěžoval na nachlazení. Lékaři mu však na zpáteční cestu místo letadla doporučovali vlak, ale prezident je neposlechl.
Syfilis a alkoholismus
„Když přiletěl zpátky, stěžoval si Antonínu Zápotockému, že je mu špatně, že možná onemocněl chřipkou. Následně ulehl a pak už se to den za dnem zhoršovalo. Jeho problémy se srdcem zřejmě způsobilo nebo zkomplikovalo syfilitické onemocnění a rozhodně jeho stavu nepomáhala ani konzumace alkoholu,“ doplňuje historik.
Jeden z posledních snímků: Klement Gottwald přiletěl do Moskvy na Stalinův pohřeb 9. března 1953. Údajně se po příletu cítil mírně nachlazený.
Jeho smrt pak podle Stehlíka byla obyčejná. „Během noci ze 13. na 14. března se ještě schází lékařské konzilium, které po půlnoci zvažuje operaci. Byli tomu přítomni sovětští lékaři a jeden z nich následně konstatoval, že operace není možná. Gottwald byl víceméně mimo. Dlouhé hodiny spal. Po páté hodině ranní si údajně řekl o malé plzeňské pivo a jablečné pyré. Ale to už byla pouze otázka doznívající krize.“
Čestná stráž u ostatků Klementa Gottwalda v mauzoleu na pražském Vítkově (2012)
Náhrobek Klementa Gottwalda v muzeu na pražském Vítkově (2012)
Podle historika je poněkud překvapivé to, v jak velkém nasazení Gottwald pracoval zejména v letech 1945-1948, a to právě vzhledem k jeho vážnému zdravotnímu stavu.
„Skutečně se nešetřil. Navíc konzumoval značné množství alkoholu. Máme k dispozici hlášení stranických funkcionářů, kteří si stěžovali Rudolfu Slánskému, že by se měl jejich stranický šéf v pití alkoholu více hlídat.“
Projevilo se to i veřejně při jeho proslovech na stranických shromážděních, ale i při projevech v rozhlasu. „Láska k alkoholu se vlastně pojí skoro s celým jeho životem. Nezapomínejme, že on prožíval stranické začátky na Ostravsku, v drsném kraji.“
Marta alkohol schovávala
Od pití ho zejména v závěru života podle Stehlíka odrazovala snad pouze jeho nejbližší rodina - manželka Marta a jejich dcera. „Marta Gottwaldová se snažila z jeho blízkosti alkohol odstraňovat, ale výsledky nebyly dobré. Ale alkohol byl součástí jednání nejužšího stranického kruhu. Nehledě na to, že kdybychom to vzali jako inspiraci, tak i Stalin umírá po velké pitce.“
Jeden z posledních snímků: Klement Gottwald přiletěl do Moskvy na Stalinův pohřeb 9. března 1953. Údajně se po příletu cítil mírně nachlazený.
Už v okamžiku Gottwaldovy smrti bylo rozhodnuto o tom, že prezidentovo tělo bude po vzoru Lenina a Stalina balzamováno. Rozhodlo o tom nejužší stranické vedení. „Přitom je zajímavé, že Antonín Zápotocký byl k něčemu podobnému strašlivě skeptický. A když on sám v roce 1957 zemřel, tak se soudruzi z krajů ptali, jestli bude též balzamován. A našli jsme poznámku, že si to nepřál, že chtěl být zpopelněn.“
Zajímavé je, že k pitvě a balzamování Gottwaldova těla nedocházelo na žádné klinice nebo v nemocnici. „K pitvě došlo bezprostředně po smrti. A už v té chvíli se dělaly přípravy, aby následně mohlo dojít k balzamování. A to všechno se odehrávalo v prostorách Pražského hradu, což je bizarní. Předpokládalo se totiž, že bezprostředně poté dojde k vystavení ostatků pro veřejnost.“
Pitva a balzamování na Hradě
Nejen pitva, ale i balzamování tak podle historika probíhalo přímo ve Španělském sále Pražského hradu. „Což si dnes nedovedeme dost dobře představit. Teprve po vystavení jsou Gottwaldovy ostatky převezeny do speciálního sanatoria, kde se řešil celý proces po chemické stránce se sovětskými odborníky. Došlo k rozhodnutí vystavit ho na pražském Vítkově v památníku, který se musel upravit.“
„Během té doby se řešily detaily: otázka barvy obličeje, otázka zavřených či otevřených očí, očních protéz, atd. A to trvalo od března až do prosince 1953. Teprve 5. prosince 1953 se otevřel vítkovský památník, mauzoleum, s balzamovaným Gottwaldem. Na vše dohlíželo 124 lidí, což představovalo obrovské finanční náklady,“ poznamenává profesor Stehlík.
„Kolem toho, v jakém stavu bylo Gottwaldovo mumifikované tělo, vznikaly od roku 1953 až do uzavření mauzolea v roce 1962, kdy byl první komunistický prezident zpopelněn, legendy. Ty spekulace o tom, jak bylo tělo špatně balzamované, byly velmi oblíbené. Mluvilo se třeba o uhnívání nohou a podobně. Ale o tom nemáme žádné doklady,“ vyvrací spekulace historik.
A proč se tedy mauzoleum uzavřelo a Klement Gottwald byl zpopelněn a uložen na Vítkově? „Byly k tomu dva důvody. Jedním argumentem byl konec kultu osobnosti a druhým vysoké finanční náklady na provoz mauzolea.“
Na 20. sjezdu Komunistické strany sovětského svazu v Moskvě vystoupil nový vůdce Nikita Chruščov s kritikou kultu Stalinovy osobnosti. Uvolnila se atmosféra, připouštěla se kritika starých poměrů.
Kdo by chodil na mumii?
V Československu skončily „nejtužší poměry“ smrtí Antonína Zápotockého v roce 1957. Následovaly rehabilitace a kritický přístup k politickým procesům, které se sice nedávaly přímo za vinu Gottwaldovi, ale logicky byly spojovány s jeho prezidentskou érou.
„Lidé už neřešil jenom revoluci a socialismus, ale i všední den, řešili pračky a automobily a role Gottwalda ve veřejném prostoru už nebyla tak významná. Takže kdo by se chodil dívat na jeho mumii,“ míní historik.
Pád z nejvyšších pater moci. Od procesu s komunistou Slánským uplynulo 70 let |
V Rozstřelu pak Michal Stehlík hovořil podrobně o roli Klementa Gottwalda v československé politice. Zmínil třeba to, že měl napjaté vztahy se Stalinem. „Jejich vztah byl složitý. Gottwald se ho určitě bál.“
„Po celou dobu druhé světové války, kdy byl v exilu v Moskvě, mluvil mezi čtyřma očima se Stalinem patrně jenom jednou. Sovětskému vůdci mnohem více vyhovovali lidé typicky stalinského typu, například Václav Kopecký,“ říká Stehlík.
Talentovaný politik
A jaký byl Gottwald reálný politik? „Nevidím na něm mnoho pozitivního,“ konstatuje historik. „Při jeho hodnocení však musíme nechat stranou znaménka plus nebo minus. Podívejme se ale na jeho mimořádný politický výkon mezi léty 1940 a 1948, kdy svojí taktikou, strategií a svými schopnostmi získal moc.“
„To, že tuto svou mimořádnou politickou schopnost nasměroval k vykonávání zla, to je druhá věc. Ale skutečně byl velmi obratným a schopným politikem, který uměl pracovat s lidmi, uměl pracovat s politickým prostředím, uměl ovládnout masy, uměl mluvit k lidem tak, jak bylo potřeba. Navíc nezapomínejme, že to byl samouk. Byl to vlastně mimořádný politický talent, který své schopnosti využil k nástupu diktatury,“ uzavírá profesor historie.
1953. Rok temnoty a nepatrné naděje. Zemřel Stalin a v Americe vzkvétal jazz |
V závěru pak Stehlík mluvil i o Gottwaldově roli v politických procesech. Podle něj je nezpochybnitelné, že se nekonaly za jeho zády, ale naopak s jeho souhlasem. Minimálně v případě Rudolfa Slánského však se souhlasem s popravou váhal. Naopak v případě Milady Horákové byl aktivním hráčem, který přispěl k její likvidaci.
Ovládal Klement Gottwald ruštinu? Kde se nakazil syfilis? Kde jsou Gottwaldovy ostatky dnes a proč se o ně nepřihlásila jeho rodina? A nemohl se také on stát obětí politických procesů v padesátých letech? I na tyto otázky moderátora Vladimíra Vokála odpovídal Michal Stehlík v Rozstřelu.
