Pávek se může skutečně cítit poškozený. Vždyť právě v Libereckém kraji získala Strana zelených vůbec největší procento hlasů z celé republiky: devět procent. Přesto se Pávek do Sněmovny nedostal. Jak je to možné?
Vinen je současný volební zákon, který některé kandidáty znevýhodňuje, jiným naopak pomáhá. Příklad? Ministr zahraničí Cyril Svoboda. Jeho KDU-ČSL nezískala v Praze ani pět procent hlasů potřebných pro vstup nějaké politické strany do Sněmovny.
Svoboda v ní přesto usedne – má štěstí, že kandiduje ve velkém kraji. "Kandidáti z velkých krajů jsou zvýhodněni oproti těm z malých," potvrzuje politolog Tomáš Lebeda z pražského Sociologického ústavu Akademie věd.
Pávek – jinak také starosta Jindřichovic pod Smrkem, který se proslavil tím, že v minulosti zakázal státním úředníkům vstup na území obce – se nemíní s nynějším volebním zákonem smířit.
"Jde o nerovnost před zákonem," tvrdí Pávek a kritizuje i počet křesel pro KDU-ČSL. Tato strana získala ve volbách jen o jedno procento hlasů víc než Strana zelených, ale v dolní komoře parlamentu bude mít o sedm poslanců víc.
Jiné počty by znamenaly jinou vládu i parlament
Volební zákon je skutečně hodně zapeklitá věc, která souvisí s matematikou. I když ji nemáte rádi, v tomto případě byste měli přece jen zbystřit pozornost. Zdá se vám například zvláštní, že ODS vyhrála volby, a přesto možná nebude vládnout?
Udivuje vás, že počet křesel v parlamentu neodpovídá počtu hlasů ve volbách? A připadá vám podivné, že volby skončily naprostým patem, kdy proti sobě stojí sto a sto poslanců?
Za všechno může opravdu matematika a politici, kteří se o způsobu, jakým se budou hlasy voličů přepočítávat na křesla ve Sněmovně, dohodli. A to napříč politickým spektrem.
Proč vlastně platí současný systém? To bychom se museli vydat do minulosti, a to až do roku 2000, kdy v Česku existovala opoziční smlouva mezi nejsilnějšími strana – ODS a ČSSD.
V té době vládla sociální demokracie s premiérem Milošem Zemanem, kterou podporovala ODS s předsedou Sněmovny Václavem Klausem. Obě strany se dohodly na změně volebního zákona, který by přinesl do Čech i na Moravu opravdovou "volební revoluci".
Jakou, to ukazují propočty, které pro MF DNES zpracoval politolog Tomáš Lebeda. Pokud by tento volební zákon dnes platil, jasně by dominovaly právě velké strany.
ODS by získala 98 křesel, ČSSD 94 křesel. Menší strany by byly téměř na vyhynutí, komunisté by měli sedm poslanců a KDU-ČSL jen jednoho jediného. A zelení? Vůbec nikoho.
Jenže Ústavní soud nakonec smetl návrh Klause i Zemana. Například poukázal na to, že by velké strany měly víc mandátů, než by odpovídalo získaným hlasům. Překvapivý by byl podle tohoto systému poměr křesel ve Sněmovně.
Zatímco nyní mají sociální demokraté s komunisty sto poslanců, podle onoho volebního systému by měly 101 poslanců. Paroubek by tak mohl od letošního začátku léta až do roku 2010 vládnout s komunisty!
Jenže Tomáš Lebeda upozorňuje: "Velmi pravděpodobně by to tak nedopadlo, protože malé politické strany by se pod tlakem hrozícího volebního systému spojily do 'obranné koalice' a získaly by více mandátů."
Pokud bychom šli do ještě větší historie, před rokem 1998 platil zcela jiný volební zákon. A ten by byl pro nyní vznikající středopravou vládu přece jen výhodný.
Pokud bychom dnes vzali volební zákon platící v roce 1998, tak by ODS získala 78 poslanců, KDU-ČSL čtrnáct a Strana zelených jedenáct poslanců. ČSSD by měla jen 71 křesel a komunisté čtrnáct. To by levici na většinu nestačilo.
Budeme příště volit jinak? Podle všeho ne
Z předcházejících informací je jasné, že nynější volební zákon není nejlepší a potřeboval by změnu. Ovšem ta není reálná. "Změnu volebního systému považuji za málo pravděpodobnou," míní například poslanec ODS Ivan Langer.
Právě on patří v nejsilnější politické straně k odborníkům na toto téma, v minulosti stál i volebního zákona, který napsala ODS s ČSSD. "Jsem stále vášnivým příznivcem zákona z té doby, jenže jedna věc je idea a druhá realita. A realita je taková, že o změně se neuvažuje. Navíc si nejsem jistý, že jiný volební zákon by zajistil, aby nenastal současný volební pat," vysvětluje Langer.
Podobný názor má také politolog Tomáš Lebeda. "I kdyby se volební systém změnil, tak to nutně nemusí vést k silným a stabilním vládám," míní. Podle něho by sice velké strany posílily a malé oslabily, jenže "poměr mezi levicí a pravicí by se nemusel příliš změnit".
Přesto ve Sněmovně budou sedět poslanci, kteří se nemíní se současným volebním systémem smířit.
"Je nespravedlivý!" volá dosavadní lidovecký místopředseda Sněmovny Jan Kasal. "Je to loterie, zákon pomáhá velkým stranám."
Přesně na to doplatil Petr Pávek. "ODS stačilo na jeden poslanecký mandát mnohem méně hlasů než nám," podotýká.
Ještě jeden problém ukázaly letošní volby – sudý počet křesel v Poslanecké sněmovně – který způsobil povolební pat. Musí ve Sněmovně opravdu sedět přesně dvě stě poslanců?
"Myslím, že by nebyl problém, kdyby byl poslanců lichý počet. Ale nebyl by to všelék, nevyřeší to vratké vlády, které se opírají o těsnou většinu hlasů ve Sněmovně," reaguje politolog Miroslav Mareš.
Přidat, či ubrat jednoho poslance je však stejně těžké jako změnit volební systém. Pro by musela být nejen Sněmovna, ale také Senát.
