Bývalý prezident Václav Klaus | foto: Dan Materna, MAFRA

Změny v Bělorusku nemají probíhat ukrajinským způsobem, míní Klaus

  • 424
K situaci v Bělorusku, kde lidé v ulicích požadují odchod prezidenta Alexandra Lukašenka a opakování prezidentských voleb, se vyjádřil exprezident Václav Klaus. „Přeji Bělorusům změny k lepšímu. Jsem si však jist, že je v zájmu jak obyvatel Běloruska, tak i v zájmu našem a vlastně i celé Evropy, aby tyto změny neprobíhaly ukrajinským způsobem,“ uvedl Klaus.

Jeho spolupracovník Petr Macinka z Institutu Václava Klause na žádost, zda by Klaus mohl přesněji vysvětlit svá slova, aby změny neprobíhaly ukrajinským způsobem, odvětil:  „Ukrajinské řešení považujeme za nejhorší možné.“

Zastřelili ho, říká rodina běloruského demonstranta. Video tomu napovídá

V roce 2013 odmítl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Po vlně protestů, proti kterým na Janukovyčův povel zasáhly policejní jednotky, nakonec tehdejší prezident uprchl do ruského Rostova na Donu. Rusko později anektovalo Krym a proruští separatisté na východě Ukrajiny se pokusili o odtržení Donbasu od Ukrajiny. Konflikt na východě Ukrajiny dosud neskončil.

Klaus dal ale zároveň najevo, že jeho prohlášení neznamená, že by se jakkoli běloruského autokratického prezidenta zastával. V prohlášení také napsal, že vůči Lukašenkovi a jeho režimu svůj názor nezměnil od doby, kdy mu psal jako prezident v roce 2004.

Kritizoval tehdy podmínky, za nichž se tehdy v Bělorusku konaly parlamentní volby i referendum o změně Ústavy, které neodpovídaly zásadám regulérního hlasování. „Porušování základních občanských práv, pronásledování politické opozice a potlačování občanských protestů nemají v dnešní Evropě místo a vedou Vaši zemi do mezinárodní izolace,“ psal Klaus Lukašenkovi.

Protože mu běloruský prezident nijak neodpověděl, v březnu 2006 mu odmítl Klaus blahopřát ke znovuzvolení. Spor mezi oběma muži dál eskaloval. Když česká diplomacie pozvala v roce 2009 Lukašenka na na summit Evropské unie a Východního partnerství, Klaus v prohlášení zveřejněném Hradem uvedl, že Lukašenkovi ruku nepodá a na Pražském hradě jej přijímat nebude. Lukašenko mu následně vytkl hrubiánství.

Babiš: Je třeba jednotný postoj EU k Bělorusku

Premiér Andrej Babiš v úterý po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu uvedl, že nevidí důvod pro uvalení samostatných českých sankcí vůči běloruským představitelům. Je podle něj potřeba jednotný postup Evropské unie.

Putin slíbil Bělorusku vojenskou pomoc, u hranic s Polskem bude cvičení

„Mají to být sankce vůči konkrétním osobám. To nejsme my, kteří to navrhují, bude to návrh Evropy, který by měl přinutit ten režim, aby akceptoval právo Bělorusů na svobodné volby,“ řekl Babiš.

„Je důležité, a to chci zdůraznit, že hlavně Bělorusové si musí určit svoji budoucnost. Oni si musí rozhodnout, co se stane v jejich zemi. Nikdo jim nechce nic vnucovat,“ uvedl Babiš.

Prezident Miloš Zeman se dosud k protestům požadujícím odchod Lukašenka a svobodné volby nevyjádřil.

Na dosud největší demonstraci v Bělorusku se v neděli sešlo podle odhadů až 200 tisíc lidí, do stávky vstoupily tisíce zaměstnanců státních podniků. Opoziční protikandidátka Svjatlana Cichanouská, která podle oficiálních výsledků získala přes deset procent hlasů, z litevského exilu vzkázala, že je připravena se postavit do čela národa. Ruský prezident Vladimir Putin po víkendových telefonátech s Lukašenkem přislíbil poskytnout Bělorusku podporu s ochranou bezpečnosti.

V Bělorusku proběhl mohutný protivládní protest:

16. srpna 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video