Je to předem připravený útok na mou osobu, eventuálně s cílem blokovat můj případný návrat do politiky, zaspekuloval si Klaus v úterý na tiskové konferenci.
Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku pouze část.
Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Observation post (dříve Růžový panter).
S návrhem na poskytnutí miliardového úvěru Sovětskému svazu přišel v dubnu 1989 úředník ministerstva financí Zdeněk Rachač a dohodu schválila Adamcova vláda, napsaly HN. V listopadu téhož roku ale komunistický režim padl a 10. prosince se ujal vlády kabinet Mariána Čalfy, ve kterém byl Klaus ministrem financí.
„Sám si na tuto půjčku Sovětskému svazu nevzpomínám, o této půjčce uzavřené 10. listopadu 1989, tedy jeden měsíc předtím, než jsem se stal ministrem financí, jsem nevěděl tehdy nic a nevím v podstatě ani teď,“ řekl Klaus.
„O půjčce, která měla zajistit, aby Sovětský svaz i při tehdejším nedostatku převoditelných rublů mohl i nadále nakupovat naše zboží, šlo zejména o odbyt strojírenských výrobků, rozhodla řádně tehdejší československá vláda dávno přede mnou. Nebyl to žádný tajný konspirativní akt,“ poznamenal.
K Rachačovi řekl, že byl asi jedním z tisícovky úředníků na ministerstvu financí. Zdůraznil, že si úředníky po pádu komunismu a nástupu do funkce nevybíral.
Existuje dopis
Podle deníku existuje dopis z prosince 1989, ve kterém Klause jako ministra financí před odesláním půjčky do Ruska varoval tehdejší ředitel Československé obchodní banky (ČSOB). Podle Klause deník korespondenci překroutil. Dopis od ředitele se týkal pouze krytí případné ztráty, kterou by mohla utrpět ČSOB, řekl.
„My jsme tehdy byli velmi silně navázáni na Sovětský svaz ekonomicky. Totálně jsme záviseli na sovětských surovinách, na ropě, zemním plynu, železné rudě. (...) Bylo samozřejmě nezbytné v jistém elementárním typu ekonomického kontaktu pokračovat,“ uvedl také Klaus.
Klaus podle archivů poslal po listopadu 89 obří půjčku do Ruska, dnes to popírá |
Po roce 1989 se Česko pokoušelo po Rusku dluh v celkové hodnotě 3,6 miliardy dolarů získat od Ruska zpět. Za vlády bývalého premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana zhruba dvě třetiny dluhu odkoupila od státu bez výběrového řízení společnost Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nevýhodně. Do vedení Falkon Capital později podle HN, Aktuálně.cz i Respektu nastoupil úředník Rachač, který půjčku Rusku prosazoval. „Jsem v důchodu a nebudu se o tom bavit,“ řekl nyní HN Rachač.
V srpnu 2013 schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka dohodu s Ruskem o splacení zbytku dluhu. Česko podle tehdejšího Rusnokova vyjádření mělo získat ze zbytku dluhu přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,5 milionu dolarů. Před Vánocemi 2013 ruské ministerstvo financí oznámilo, že dluh vůči Česku byl uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.
