"Já jsem před osmi, devíti lety napsal pamflet, polemiku s Valtrem Komárkem o reformní strategii. A v těchto dnech píšu druhý pamflet, to bude polemika s Milošem Zemanem," řekl Klaus.
Snahu poslanců ODS zařadit zprávu s pomocí KDU-ČSL a Unie svobody na program březnové schůze Poslanecké sněmovny označil předseda ČSSD Miloš Zeman za zbytečnou.
"ODS se probíjí do otevřených dveří, protože kdyby si její poslanci konečně přečetli vládní programové prohlášení, dočetli by se tam i větu, podle níž se vláda zavazuje tuto zprávu předložit parlamentu a veřejnosti," konstatoval Zeman na pravidelné tiskové konferenci ČSSD.
Podle zprávy se Česká republika nachází přibližně tam, kde byla v roce 1990. Zpráva mimo jiné hovoří o nízké prestiži policie a justičních orgánů a o vážných problémech ve zdravotní a sociální oblasti. Pasáž týkající se kriminality museli ministr vnitra Václav Grulich a ministr Jaroslav Bašta přepracovat.
Opoziční strany s výjimkou KSČM vesměs zprávu odmítly. "Zprávu považujeme za matení naší nedávné minulosti," řekl například v úterý předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Obsah vládní zprávy a některá vyjádření představitelů ČSSD podle něj jasně ukazují, kam sociální demokraté ve skutečnosti směřují.
Zpráva o stavu české společnosti, kterou vypracovala sociálnědemokratická vláda a ze které měla veřejnost k dispozici jen kusé útržky zprostředkovaně médii, je nyní zveřejněna na internetu. Každý sám tak může posoudit, zda má pravdu vláda, nebo její kritici, kteří jí vyčítají zaujatost.
Zpráva je na adrese:
http://www.vlada.cz/vlada/tiskove/dokumenty/stavspol/obsah.win.htm
Analýza MF DNES: Zpráva je spíše zprávou o resortech
Dokument, který přijal Zemanův kabinet, se jmenuje Zpráva vlády o stavu české společnosti - ale výstižnější by možná byl název Zpráva o stavu vládních resortů.
O tom, co se ve společnosti děje, jak se proměňuje, kam míří a jaké hodnoty sdílí, nebo co si "o tom všem" myslí lidé, se ve zprávě dočteme jen sporadicky. Mnohem obšírnější je sdělení, jaké právní předpisy byly či nebyly přijaty, doplněné statistikou o výrobě, počtu studentů nebo počtu trestných činů. Témata, která sama o sobě nespadají pod žádný resort nebo referát některého ministerstva, se do zprávy dostávala jen stěží.
Některé oblasti chybějí vůbec - například se nedočteme o systému politických stran a jeho fungování, o tom, že fenoménem devadesátých let se stala soukromá televize, nebo o tom, co pro společnost znamená a bude znamenat internet.
O menšinách je zmínka jen ve dvou odstavcích o romské diskriminaci. Kdo jsou čeští Romové, jaké jiné menšiny tu žijí a jak žijí, zpráva neuvádí. Nerozepisuje se o tom, kde se bere český rasismus. Zpráva jen málo pracuje se sociologickými informacemi a téměř vůbec s výzkumy veřejného mínění. Přitom to jsou zdroje, ze kterých se lze o stavu společnosti dozvědět velmi mnoho.
"Vládní zpráva by se měla týkat především věcí, které vláda může měnit a zdokonalovat," řekl Jiří Večerník ze Sociologického ústavu Akademie věd, editor knihy Zpráva o vývoji české společnosti, která právě vyšla.
Kniha sociologů obsahuje kapitoly jako Role trhu a vlády v očích veřejnosti, Sociální mobilita a změny v životních šancích nebo Obnova středních tříd a její politické souvislosti. "Ty dvě zprávy, naše a vládní, nemohou být podobné. Vládní zpráva musí být z principu jiná než zpráva sociologická," uvedl Večerník.
Ve zprávě Zemanova kabinetu je vidět, jak se jedny a tytéž údaje dají popsat různými slovy. Například: Průměrná délka života v devadesátých letech stoupla u mužů téměř o tři roky a u žen o dva roky. Vladimír Albrecht ze Světové zdravotnické organizace dokonce vloni prohlásil: "Kdybychom udrželi trend od roku 1990, tak bychom průměr délky života lidí v Evropské unii dohnali už během jedné generace." Vláda o střední délce života píše: "I po určitém zlepšení, jež nastalo koncem 80. let a dostalo nový impuls po roce 1989 zejména zaváděním nové zdravotnické techniky a léčiv, je stále ještě u mužů tento ukazatel o 4 až 6 let a u žen o 3 až 4 roky za západní Evropou." "Úmrtnost na nejdůležitější skupiny nemocí (nádory, srdeční a cévní choroby, úrazy) dosahuje v porovnání se státy EU 1,5- až dvojnásobku," uvádí vládní zpráva. Faktem také je, že úmrtnost na infarkt na 100 tisíc obyvatel poklesla ze 310 v roce 1990 na 218 v roce 1997.
V kapitole o zdravotnictví se suše konstatuje, že "vzrostla spotřeba alkoholu". Ale podle výrobců vloni spotřeba alkoholu klesla - stoupla jen spotřeba vína, vypilo se méně lihovin i piva, u piva navíc lidé ve velkém přešli na značky s nižším obsahem alkoholu.
Spotřeba piva na obyvatele je teď nižší než v roce 1989.
