Po jednáních, do nichž se výrazně zapojil tehdejší prezident Václav Havel, byla dohodnuta menšinová koalice ODS, KDU-ČSL a ODA, tolerovaná Českou stranou sociálně demokratickou, jejíž předseda Miloš Zeman se na oplátku stal předsedou Poslanecké sněmovny.
ODS však musela čelit vzrůstajícímu tlaku okolí. Objevily se různé spekulace, které posléze vedly k prvnímu porevolučnímu pádu české vlády a předčasným volbám. Například zprávy o údajném tajném kontě ODS ve Švýcarsku, kam prý měly chodit peníze z privatizace.
Na první strany novin se také dostala jména údajných sponzorů ODS, Lájose Bácse a Radjiva M. Sinhy, mrtvého Maďara a nic nechápajícího Mauricijce, kteří měli v daňovém přiznání ODS z roku 1995 zamaskovat celkem patnáctimilionový dar od bývalého tenisty a tehdejšího majitele zprivatizovaných Třineckých železáren Milana Šrejbra.
Důvodem tohoto zastírání byla pravděpodobně skutečnost, že daru předcházela půlmiliardová státní dotace na odstranění ekologických škod od Klausovy vlády.
„Propojení s byznysem v politice je, ale nelze se pohybovat za čarou.“ |
V souvislosti s finančními skandály ODS tehdy odstoupil ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec a místopředsedové strany Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali tehdejšího předsedu vlády a ODS Václava Klause k demisi.
„Dlouho jsem varoval před přijímáním peněz od státních či polostátních podniků, pak to vzalo spád, když se objevili falešní sponzoři Bács a Sinha, pak se začalo mluvit o kontu v zahraničí. Rok jsem o tom mluvil, nikdo mě neslyšel,“ vzpomínal před dvěma lety pro MF DNES Ruml. „Tehdy mi volali lidé z regionů, abych něco udělal, nebo že ta strana zajde. Volal mi i Havel, kterému jsem ale vysvětloval, aby to nechal na nás,“ dodal Ruml.
"Na první strany novin se dostala jména údajných sponzorů ODS, Bácse a Sinhy." |
„Jakkoliv to bylo později převyprávěno a zakryto nálepkou sarajevský atentát, tak nám šlo o to, dostat ODS z okraje propasti, kde tehdy byla,“ míní Pilip. „Propojení s byznysem v politice je; nemyslím si, že děti nosí čáp, objevují se situace, které jsou na hraně, ale nelze se pohybovat za ní,“ vysvětluje Ivan Pilip.
Nešťastná shoda okolností
To, že byl v době vyhlášení výzvy Václav Klaus na summitu středoevropských zemí ve válkou zničeném Sarajevu, byla podle Pilipa nešťastná náhoda, shoda okolností. „Něco se udělat muselo, lidovci hrozili vystoupením z vlády, což nakonec udělali. Bylo nutné jednat rychle, hrozilo zveřejnění dalších informací o ODS v médiích,“ vzpomíná.
Vzestup a pád lídra průmyslu. Zadluženému Chemapolu věřil i Václav Havel |
Krizi ve straně měl vyřešit sněm v Poděbradech, ale Jan Ruml prohrál v předsednických volbách s Václavem Klausem a strana se následně rozštěpila. „ODS se bez jakékoliv reflexe vracela do starých kolejí,“ popisuje okolnosti vzniku Unie svobody Ruml. S tou prý chtěl dělat politiku jinak. „Snažili jsme se být novou politickou stranou, diskutovali jsme s lidmi, bylo to hodně tvořivé a zábavné,“ dodává.
V předčasných volbách v roce 1998 vyhrála ČSSD Miloše Zemana s 32,3 procenta. Klausova ODS získala 27,7 procenta, US jen 8,6 procenta. Voliči udělali tečku za „Sarajevem“ a Česko sevřela na čtyři roky opoziční smlouva. Zeman vstoupil „předním vchodem“ do Strakovy akademie, Klaus Zemana vystřídal v křesle šéfa parlamentu.
