"Nervozita je cítit, stoupá s každou hodinou," popisuje situaci v ČSSD její místopředsedkyně Marie Součková. Podobnou náladu ve štábech potvrzují volební manažer Koalice Patrik Nacher i manažerka ODS Libuše Benešová. Od pondělní půlnoci se už nesmí zveřejňovat nové průzkumy, takže teď se nová čísla objeví až po uzavření volebních místností.
Strany chystají finále kampaní. Koalice kromě pražského koncertu připravila plakáty ostře napadající opoziční smlouvu. Pro ODS zazpívá v Praze Lucie Bílá a chystá se i zatím tajený útok proti ČSSD.
Klaus: dobrý hráč, mizerný trenér
Zapomeňte na fotbal. Sledujte volby! Přímo před vašima očima se odehrává zajímavý experiment. Dovede jeden jediný hráč porazit mužstvo skvělých soupeřů? Tím hráčem je česká superstar - Václav Klaus. Souboj vrcholí. Tři dny před volbami se Špidlův tým dotáhl na Klause. Hlavní favorit, muž s legendárním volebním finišem, najednou není v čele.
Kde je slabina Klausubovy jedenáctky? Proč prohrává s mužstvem, které vede Špidla, v minulých volbách ještě náhradník? Protože hraje sám. Soupeřů přibývá a proti nim stojí pořád jenom Klaus, Klaus, Klaus. Místo jedenácti hráčů účinkuje jen jeden.
Sevřené šiky špidlovců, posílené o Koalici, Jana Kasla i Václava Havla, útočí a Klaus se brání. Zlobí se, křičí. Snaží se zesměšnit kapitána soupeřů Vladimíra Špidlu.
Říká, že je to hráč "husákovsko-jakešovského typu". Připomíná mu, že on, Klaus, už se svým týmem leccos vybojoval. "Ne, vy to tak dobře neumíte," ohrazuje se, když Špidla prohlásí, že s čísly umějí hrát oba.
Dlouho podceňovaný Špidla je ale tvrdý. Klidně mu přímo na hřišti uprostřed zápasu říká do očí: "Pane, vy jste selhal, vaším osudem jsou dílčí selhání." Klaus je rozčilený a chce všem znovu dokázat, že hlavní hvězdou souboje je on. Klaus, Klaus, Klaus.
Je to bezpochyby velký hráč. Použijeme-li u voleb paralelu k fotbalu, je už na svém pátém mistrovství. Hned to první vyhrál, byť byl tehdy, v roce 1990, jen nadějným útočníkem v týmu OF, který prakticky neměl soupeře. 1992 a 1996 to byly souboje, kde Klaus exceloval. Jako kapitán přivedl své hochy z ODS k dalším dvěma vítězstvím. V roce 1998 vítězství neobhájil.
Ale vzhledem k tomu, že se mu mužstvo půl roku před mistrovstvím z poloviny rozpadlo a místo zkušených borců Zieleniece, Rumla a dalších mu zbyli jen mladí Langer s Nečasem a z lavičky povzbuzovala Benešová, byl to celkem slušný výsledek.
Jak hraje Klaus a jeho tým letos? V roli hráče si zaslouží Klaus obdiv širokého publika. I fanoušci jeho soupeřů musí uznat, že i tentokrát, přestože už není nejmladší, opravdu příkladně bojuje. Na hřišti by vypustil duši. Objíždí mítinky, obráží televizní debaty, dává rozhovory. Jeho portrét zdobí takřka každé nároží.
Řečeno s televizními komentátory: toho rtuťovitého chlapíka je všude plno, je to mimořádně běhavý a snaživý typ. Střídavě útočí a brání. Tak proč jasně nevítězí? V letošním souboji o mistrovský titul má Klaus velmi tvrdé soupeře.
Na opačné straně hřiště stojí, byť ne úplně jednolitý, přesto silný tým plný výrazných hráčů. Útočník Špidla, ten, který dlouho ničím výrazným nevynikal, chytil v posledním roce skvělou formu. Je zarputilý, do každého souboje s Klausem se vrhá velmi tvrdě.
Spolu s ním hrají samozřejmě Buzková s Grossem. Proti Klausovi nastupuje i dvojice Marvanová a Svoboda. Ti se sice občas pokopou navzájem a leckdy pošťouchnou i Špidlu, ale když přijde na zápas proti Klausovi, dokážou se alespoň trochu sjednotit.
V obranné řadě letos Grégra, Březinu a Šloufa, silné muže minulých zápasů, kapitán Špidla nepostavil. Asi kvůli tomu, že mu nechtěli pořádně nahrávat. Ale Špidlovy nové hvězdy, jako Tvrdík, nebo Škromach, hrají také celkem slušně. A to má ještě na lavičce náhradníků připraveného Kužvarta.
A brankář, to je stálice. Václav Havel. Pomalu se chystá rozloučit s kariérou, ale na Klause se chce ještě v posledním duelu vytáhnout. Nemůže mu zapomenout, že mu za dvanáct let společné kariéry přece jen dal celkem dost branek. Rozhodně víc, než by si hráč Havlova formátu přál.
Těsně před rozhodujícím utkáním navíc Klausovy soupeře posílila nová hvězda, Jan Kasl. A jak to u nováčků bývá, má obrovskou chuť do hry. Nevynechá jedinou příležitost, aby se do Klause pořádně opřel. Navíc je to čerstvá hvězda, a tak je jeho výkon pořád probírán v médiích.
Pro Klause je to soupeř nepříjemný. Zatímco o ostatních věděl předem, Kaslova účast ve finálovém zápase Klause alespoň zpočátku zaskočila. Proto proti němu tvrdě vyrazil, aby otestoval jeho sílu.
Jak bylo řečeno, soupeři jsou tvrdí. Ale i proti takhle silné sestavě už dokázal kapitán Klaus sehrát vítězná utkání. Proč to letos zatím nejde? Důvod je jednoduchý. Klaus neselhal jako hráč, ale jako trenér a funkcionář mužstva ODS.
Během posledních čtyř let nedával dost prostoru mladým hráčům svého družstva, aby se mohli výrazněji prosadit.
Nelze se mu úplně divit, má s tím špatné zkušenosti. Jen nechal trochu víc hrát talentovaného Langra, a hned se z něj stala klasická primadona. Před rokem dvěma to skoro vypadalo, jako by si Langer myslel, že už může od Klause převzít kapitánskou pásku.
Té se však žádná hvězda dobrovolně nevzdá. Ještě horší byla Klausova zkušenost s Ivanem Pilipem. Jen ho nechal zazářit, už mu přestoupil ke konkurenci. I když se v mladých talentech zklamal, neměl Klaus, trenér ODS, tak hazardovat. Do rozhodujícího zápasu totiž nasadil v podstatě jen jednoho hráče svou největší hvězdu, nejosvědčenějšího z osvědčených. Sám sebe.
Možná se měl opravdu jít poradit se zkušenými. Každý trenér, i ten, který v Pískové Lhotě trénuje žáky, by mu řekl, že s jedním, byť sebetalentovanějším hráčem, se hraje těžko. Takovou chybu jako trenér Klaus by u žáčků neudělali.
Místo aby některé části tak důležitého zápasu odehráli spolehliví hráči z druhého sledu a hvězda si mohla tu a tam vydechnout a pak znovu zaútočit, hraje Klaus všechno sám. Obranu i útok.
Není divu, že je z toho unavený nebo podrážděný. Proti tak silným soupeřům je to těžké. A oni se navíc za ta léta naučili prokouknout Klausovy kličky. Elegantní fintu z televizních debat s úvodním výpadem a zahnáním soupeře do defenzivy už znají a nenechají se na ni nachytat.
Unavený hráč Klaus však bojuje a nevzdává se. Tak jako vždycky nadává na rozhodčího, obviňuje soupeře ze zákeřných zákroků, snaží se strhnout obecenstvo na svou stranu.
Podaří se mu to? Poslední vývoj utkání, měřeno předvolebními výzkumy, říká, že mírnou převahu na hřišti má tým kapitána Špidly. Ale stav je stále vyrovnaný a Klaus ho ještě může zvrátit a ukázat všem, kdo je na hřišti opravdovým pánem.
Ale to by musel výrazně zabojovat. Má ještě dost sil na zvrat v utkání? Uvidíme o víkendu.
