Klaus chce, aby se Evropa zaručila, že po přijetí smlouvy nepřijdou Němci žádat o svůj majetek zabavený po válce.
Šlo by tedy o podobné záruky, které nedávno dostali Irové před opakovaným referendem. A je šance, že by je Česko mohlo dostat do konce roku. Smlouva by tak mohla být přijata podle plánu.
Hrad teď s vládou jedná o více možnostech, jak záruky získat. "Prezident hovořil o irském precedentu, je to věc jednání – a nejenom mezi vládou a námi, ale samozřejmě i s Evropskou unií," řekl Weigl.
Vláda by o výjimku požádala na summitu koncem října.
Posudky z internetu
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl ještě minulou neděli v ČT tvrdil, že Klaus žádá jedině právní záruky – tedy v podstatě úpravu smlouvy. Tím fakticky vyloučil irskou cestu záruky politické.
Pokud by Klausovi záruky přece jen nestačily nebo by se je nepovedlo vyjednat, mají české politické strany v záloze kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Ten by pak mohl říci, že k přijetí smlouvy stačí podpis premiéra, a ten Klausův by nebyl třeba.
VLAK S LISABONEM SE NEDÁ ZASTAVIT ANI VRÁTITV rozhovoru pro dnešní Lidové noviny prezident potvrdil, že lisabonská smlouva navzdory jeho výhradám k tomuto dokumentu zřejmě nakonec vstoupí v platnost. "Vlak s ní se však už rozjel tak rychle a je tak daleko, že ho asi nebude možné zastavit ani vrátit, jakkoliv bychom si to mnozí přáli," prohlásil. Prezident deníku také řekl, že se svým rozhodnutím nemůže a nebude čekat na britské volby. Ty se mají konat příští rok na jaře. Domnívá se také, že ani případný vstup lisabonské smlouvy v platnost "nebude koncem dějin" a že "spor o svobodu a demokracii v Evropě jistě bude pokračovat". Listu Václav Klaus také potvrdil, že nebude požadovat, aby záruku České republice ratifikovaly všechny členské země Unie. Nikdy prý neřekl, že je nezbytné, aby jím požadovaný doplněk musely spolu s celou Lisabonskou smlouvou znovu ratifikovat členské státy EU. "Podobně jsem nikdy neřekl, že by mně nestačily podobné garance, jako dala Evropská rada Irům - s příslibem, kterému bych věřil, že by tento 'dovětek' byl připojen k první další smlouvě, která bude muset být ratifikována ve všech 27 zemích EU. Tou pravděpodobně bude přístupová smlouva s Chorvatskem," uvedl. |
Šéf lidovců Cyril Svoboda přišel v pátek s překvapivým návrhem, že by spor s prezidentem mohlo uhasit také referendum. "Mohlo by se konat již v únoru nebo březnu," uvedl. Referendum by se Hradu mohlo zamlouvat, ale Klausovi lidé v něj nevěří. "Některé strany jsou už natolik filiálkami svých evropských centrál, že žádné referendum nepřipustí," řekl MF DNES tajemník Jakl.
Referendum by se líbilo komunistům, pro zelené je krajním řešením, stejně jako pro místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka. "Referendem by se proces jen prodloužil a chybělo by totéž, podpis prezidenta," míní šéf ODS Mirek Topolánek.
Proč se tak Klaus vůbec rozhodl smlouvu blokovat kvůli majetku Němců? Právníci jeho kroku většinou nerozumějí a tvrdí, že smlouva, která garantuje vlastnictví, nemůže působit zpětně.
MF DNES proto požádala hradního tajemníka Ladislava Jakla o zaslání odborných právních posudků, které dávají za pravdu Klausovým obavám. "Je toho celá literatura. Mám na stole hromadu odkazů a výňatků. Zpracoval je pro nás legislativní odbor. K pochybnostem to stačí," uvedl Jakl a zaslal 17 odkazů.
Klausovy „posudky“Výběr ze seznamu Jiří Pehe Jana Bobošíková Jan Zeman |
Odborníci se nad prezidentovým výběrem literatury podivují. "To, že se ústavní činitel rozhodne převážně na základě novinových článků, není v Evropě obvyklé," říká šéf katedry Evropského práva Právnické fakulty UK Michal Tomášek.
MF DNES Tomáška požádala, aby zhodnotil odbornou úroveň textů. "V předložených článcích z recenzovaných odborných časopisů není uveden žádný argument, že evropské právo nyní nebo po ratifikaci Lisabonské smlouvy působí nebo bude působit zpětně," řekl.
Pozoruhodné je, že profesoři Frowein a kolegové se staví spíše proti Klausovým názorům. "Konfiskace na základě Benešových dekretů nevytvářejí podle právních předpisů EU problém, neboť předpisy nemají zpětnou účinnost," píší v posudku. V jednom případě Hrad uvádí článek, v němž ČTK cituje samotného Klause.
Proti těmto textům stojí názory většiny expertů na evropské právo, kteří tvrdí, že prolomení Benešových dekretů nepřipadá v úvahu.
"Ať ti, co chlácholí, že nic nehrozí, řeknou, že případným poškozeným uhradí újmu ze svého. Žádný posudek nikomu nezabrání podat žalobu proti diskriminaci kvůli občanství," říká na to tajemník Ladislav Jakl. V tom mu dává za pravdu například právník Aleš Pejchal.
