Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek | foto: František Vlček, MAFRA

Ultimátum lidovců. Opustí vládu, bude-li ohrožen lustrační zákon

  • 842
Všichni ministři za KDU-ČSL odejdou z vlády v případě, že projde do druhého čtení ve Sněmovně návrh komunistů na zrušení lustračního zákona. Prohlásil to šéf lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že by to byl důvod k ukončení koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Šéf KDU-ČSL Bělobrádek tak ještě přitvrdil varování vůči koaličním partnerům z ČSSD a hnutí ANO. Lidovci už tento týden před začátkem schůze Sněmovny prohlásili, že hlasování koaličních partnerů pro komunistický návrh na zrušení lustračního zákona by považovali za porušení koaliční smlouvy. Lustrační zákon zabraňuje příslušníkům StB či spolupracovníkům tajné policie minulého režimu v přístupu k veřejným funkcím.

"Jsme zásadně proti tomu, aby byl lustrační zákon zrušen. Jasně jsme upozornili naše koaliční partnery, že v případě, že by bylo prohlasováno, aby návrh komunistů prošel do dalšího čtení, je to pro nás důvod ukončit naši koaliční spolupráci," řekl Bělobrádek.

V podstatě tak řekl, že poslanci ANO a ČSSD musí hlasovat pro zamítnutí komunistického návrhu a nestačí, aby se jen zdrželi hlasování. I v takovém případě by totiž návrh KSČM do dalšího projednávání mohl projít.

Bělobrádek zároveň řekl, že bude chtít, aby se o komunistickém návrhu hlasovalo ještě před hlasováním o důvěře vládě, které se uskutečním v úterý 18. února. V úvodu schůze Sněmovny také předseda KDU-ČSL navrhl, aby se o návrhu na zrušení lustračního zákona hlasovalo hned v pátek, aby to byl první bod jednání a jasně se ukázalo, zda koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL může pokračovat.

ODS a TOP 09 zabránili jednání o lustračním zákonu

Jenže návrh předsedy šéfa lidovců neprošel. Kromě poslanců KDU-ČSL ho podpořili ještě zástupci TOP 09, ODS a Úsvitu Tomia Okamury. Sociální demokraté a zástupci hnutí ANO se k požadavku lidovců nepřidali (jak poslanci hlasovali, najdete zde).

Když se pak v pátek před polednem poslanci dostali podle programu k tomu, že by měli o lustračním zákonu jednat, poslanci TOP 09 a ODS si vzali přestávky na jednání svých klubů a ukončili tím páteční jednání. Kdy se Sněmovna dostane k lustračnímu zákonu, není tedy jisté.

Ještě před tím ministr kultury Daniel Herman jako první z lidovců jasně řekl, že z vlády odejde, když návrh na zrušení lustračního zákona jednoznačně nezamítne. "Je to zcela principiální záležitost a pokud by tady došlo k podlomení principu kontinuity polistopadového vývoje, tak by to hluboce narušilo možnost koaliční spolupráce a v takovém případě jsem připraven okamžitě rezignovat z postu ministra kultury," řekl Herman. A Bělobrádek vzápětí potvrdil, že by to platilo i pro něj a také pro ministra zemědělství Mariana Jurečku.

Ke kritikům lustračního zákona patří i část ČSSD

Když se Sněmovna návrhem komunistů tento týden ve středu začala zabývat, postavil se přitom na jejich stranu i ministr zahraničí, místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Lustrační zákon je podle něj nedokonalý proto, že se odvolává na záznamy StB. Zaorálek připomněl, že zákonem se už v minulosti na popud levice zabýval Ústavní soud. "Nevím, jak by to dnes dopadlo. Ten čas prostě plyne a situace se mění. Jsou tu nebezpečnější chobotnice než ta stará," řekl Zaorálek (více zde).

Sociální demokraté avizovali, že členové jejich poslaneckého klubu budou mít o návrhu komunistů "volné hlasování". To znamená, že jim strana nedá závazný pokyn, jak by se měli zachovat.  "Kvůli komunistickému návrhu na zrušení lustrací se koalice nepochybně nerozpadne," prohlásil premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek tento týden odhadl, že členové klubu návrh komunistů nepodpoří, ale ANO bude mít volné hlasování.

ODS i TOP 09 podporují zachování lustračního zákona

"Není pravda, že nebezpečí, kvůli kterým jsme přijímali lustrační zákon, jsou dnes jiná. Jsou tu jednotlivci, kteří podlehli tlaku a v klíčovém okamžiku selhali. Je naší povinností lustrační zákon zachovat. Je nebezpečné relativizovat komunistickou minulost," ohradil se ve Sněmovně proti vystoupení Zaorálka předseda ODS Petr Fiala.

"Je třeba chránit demokratickou společnost," zdůraznil u řečnického pultíku exministr financí a šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Připomněl, že nedávno byla v Německu prodloužena platnost normy, která chrání společnost před veřejným působením agentů východoněmecké tajné policie Stasi.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video