Přítmí budovy č. 133 ve Vodochodech jitří představivost. Ze stříbřitých obalů jako by se každou chvíli měly vyloupnout nějaké sci-fi stroje, podle tvaru třeba slavné stíhačky X-Wing z Hvězdných válek. Kdyby tu odněkud vyjel bandaskovitý robůtek R2-D2, snad by to ani nevypadalo divně.
Skutečnost je ovšem méně fantastická. Ve třívrstvé folii zde tiše spí tři desítky letounů L-159 Alca, memento přehnaných nákupů českého ministerstva obrany z 90. let. Lidé z Aera Vodochody sem jinak berou jen návštěvy, které by o koupi nadbytečných strojů mohly mít zájem.
Problém s nepotřebnými letadly je ten, že stojí peníze, i když jen mlčky postávají v halách. Každých 60 dní motorová zkouška, promazávání, to byla rutina prvních dvou let, kdy alky trčely ve Vodochodech. Aeru hradí údržbu stát a každý Čech ročně na "svou" spící alku doplácel tři koruny padesát, celkem 35 milionů ročně.
Tvrdíkova kletbaLidé v Aeru mají v živé paměti slova někdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, který prohlásil, že alka je víc nebezpečná pilotovi než nepříteli. "Kletba L-159" platí pořád, stroje se ve světě neprosadily. Pár jich mají Španělé z pochybného tendru, v němž Češi koupili dopravní letouny CASA. Vývoz musí posvětit USA (alky mají moderní americké přístroje), proto se neprodaly do Jižní Ameriky. Britskou sféru vlivu zase střeží zavedený rival, letoun BAE Hawk. "K prodeji to chce masivní podporu od státu," říká Petr Kudrna. Nadějně se nyní jeví jednání s Irákem a Jordánskem. Maďaři se zajímají o pronájem výcvikových hodin. |
Ministerstvo a Aero nyní souhlasily s poodkrytím opony, za níž bitevníky spočívají. Už tři roky je totiž halí speciální technologie zvaná brenopack. Ta podle informací iDNES.cz ušetří ministerstvu obrany více než polovinu ročních nákladů na uskladnění.
"Je to výrazně efektivnější a ekonomičtější. Z obalu je při podtlaku vysátý vzduch, není tam vlhkost, jen čistý dusík. Pak se obal zavaří. Letouny tak jsou chráněné před korozí či plísněmi," říká viceprezident Aera pro vojenský program Petr Kudrna.
A zaklíná se proti zprávám, že na udržování letounů ve stavu zajímavém pro kupce jeho firma vydělává. "Peníze od ministerstva nám tak zhruba pokryjí náklady," říká. Třeba za topení, protože oproti venkovním minus patnácti je v hale pět nad nulou.
Klíčový je motor
Nejvíce ochrany přitom potřebuje motor, kterému teď stačí dvouletá servisní perioda místo dvouměsíční. Motory také nemusí na drahou generálku (pro jeden motor by prý vyšla stejně draho jako roční uložení všech 36 strojů v dusíku).
Údržba během oněch dvou let - letouny nyní jsou zhruba v polovině druhého cyklu, přebalovat se budou za rok - vlastně vypadá jen tak, že jednou za čtvrt roku obejde stopadesátdevítky technik s počítačem a pomocí čidla prověří, zda obal dobře těsní.
Armáda, která si uložení nadbytečných letounů platí, v posledních letech čelí stále drsnějším škrtům. V roce 2013 se podíl armádních výdajů na HDP vůbec poprvé má propadnout pod hranici jednoho procenta (konkrétně 0,94 %). V roce 2014 to má být už jen 0,82 %, přičemž náš závazek činí dvě procenta. Česko tak míří na absolutní dno Severoatlantické aliance a a směřuje k roli černého pasažéra.
Montážní hala místo hnízda spících letadel?
Co by se s halou 133, přezdívanou "plecháč", stalo, kdyby o alky někdo projevil zájem a ony po vzoru svých stěhovavých opeřených příbuzných odletěly? Podle Petra Kudrny by bylo třeba upravit střechu a vyměnit některé kovové panely za prosklené. Hala je elektrifikovaná a lze ji i více vytopit, takže by mohla sloužit jako montážní. Podlaha má ale omezenou nosnost a neunesla by velmi těžké stroje.
Vojenští přidělenci či potenciální kupci - a nyní i my - máme možnost podívat se také do sousední, podstatně vyhřátější haly č. 3. Mechanici zde zrovna pracují na údržbě dvou strojů, které už mají "nalétáno" a procházejí kontrolou a modernizací. Tady už platí vyhrazený režim a fotit ani zabírat se nesmí vše.
Účel nejen naší návštěvy, ale zejména provádění zahraničních hostů, je ale zřejmý: ukázat světu, že o vyrobené stroje se Češi starají a že po případném prodeji budou dobře létat.
Čekání na kupce totiž zatím stále trvá.
